„Špičkový výzkum a vývoj nás neustále ženou dopředu. Bez nich bychom se v minulosti nedokázali přizpůsobit měnícím se podmínkám v oblasti energetiky a nebyli bychom schopni se připravit ani na budoucnost výroby elektrické energie,“ říká v rozhovoru pro Technický týdeník Daniel Procházka, provozní ředitel společnosti Doosan Škoda Power.
Ve společnosti Doosan Škoda Power pracujete od roku 2002, tehdy však ještě nepůsobila ve strukturách jihokorejské Doosan Enerbility. Pojďme se tedy nejprve vrátit do historie. Jak vypadala situace ve firmě v době před akvizicí?
Naše společnost měla a má historicky bohatou zkušenost nejenom s tuzemskými zakázkami, ale také s exportem do zahraničí. I před revolucí stavěla elektrárny v Argentině, Brazílii nebo v Indii. Po roce 1989, ještě před akvizicí, pak významně expandovala do západní Evropy, například do Skandinávie, Německa či Španělska, ale i mimo Evropu — do Mexika nebo na Střední východ.
V období 2007—2010 se společnost podílela na modernizaci české energetiky, zejména na projektech pro ČEZ na novém bloku uhelné elektrárny v Ledvicích nebo paroplynovém cyklu v Počeradech. Prováděla se také instalace nových strojů pro stávající elektrárny v Tušimicích a Prunéřově i jinde.
Zakázek jsme tedy měli poměrně dost. Těsně před akvizicí však šlo zejména o domácí projekty a po zmíněných velkých projektech se český trh na čas saturoval. Bylo tedy výhodou, že přesně v této době došlo ke spojení s Doosanem. To nám přineslo nové, úplně jiné možnosti.
Akvizice byla dokončena na začátku roku 2010, kdy se Škoda Power stala dceřinou společností Doosanu. Jaké konkrétní příležitosti tedy toto spojení přineslo?
Co se týče nových příležitostí, trhů a zákazníků, to byl opravdu velký skok, prakticky vzato klíčová změna v historii společnosti Škoda Power. Důkazem může být i fakt, že první kontrakt jsme podepsali už v roce 2010 do Izraele, v němž byl generálním dodavatelem Doosan, a my jsme se stali jeho subdodavatelem turbín.
Náš obchodní model byl a je takový, že nestavíme elektrárny na klíč. Dodáváme sice klíčovou komponentu, ta ale představuje nějakých 5—20 % z celkové ceny elektrárny.
Naším typickým zákazníkem je buď přímo elektrárna, nebo EPC kontraktor, tedy generální dodavatel, pro něhož jsme subdodavatelem.
V současné době máme těchto EPC kontraktorů nejvíce ze Španělska, Turecka a právě i z Jižní Koreje. Už před akvizicí jsme se snažili přes korejské dodavatele uspět na globálním trhu, ale podařilo se nám to jen ve zlomku případů. Akvizice nám pomohla v tom, že jsme se konečně dostali k významným korejským EPC dodavatelům, jako je Samsung, Hyundai, Lotte, SK Group, Daewoo a podobně. Tito velcí hráči nás totiž začali vnímat jako součást korejské společnosti a získali jsme jejich větší důvěru.
Od akvizice jsme zaznamenali hodně úspěchů, ať už šlo o projekty s Hyundai v Kolumbii a Uruguayi, či třeba se společností SK Group v Chile a v Panamě. V poslední dekádě se tak zahraniční a domácí projekty překlopily do poměru 80 : 20.
Co se aplikací týče, cca 20 % naší historické produkce bylo dodáno pro jaderné elektrárny. Dnes jsou to zejména paroplyny, elektrárny na biomasu či energetické využití odpadu. Největší taková příkladná instalace je v Dubaji, má kapacitu 210 MW a generátor pohání právě naše turbína.
Ze spojení ale jistě těží i Doosan. Čím Škoda Power dokázala obohatit tuto světově etablovanou společnost?
Doosan nás kupoval nejen proto, že jsme měli své zákazníky a vlastní výrobu, ale zejména proto, že máme špičkový produkt založený na vlastní technologii a více než stoletém know-how. Vždyť první turbínu na vlastním designu Škoda jsme zde vyrobili už v roce 1911.
Doosan v době před akvizicí parní turbíny sice vyráběl, ale vesměs byla jeho produkce licenčně svázaná s cizí technologií. Koupí naší společnosti tedy samozřejmě získal i licence k našemu designu. V současnosti tedy v Jižní Koreji vyrábí své parní turbíny právě i podle Škoda designu, a to i ty s výkonem kolem 1 000 MW.
Když to tedy shrnu, korporace Doosan nás nekoupila jako běžnou výrobní firmu ve střední Evropě, ale jako specializovanou, technologickou společnost, která může nabízet produkt s vysokou přidanou hodnotou. A protože si našeho potenciálu bylo korejské vedení v Soulu vědomo, zvolilo právě Plzeň za své globální výzkumné a vývojové (R&D) centrum v oblasti parních turbín.
Jakým oblastem se v tomto R&D centru věnujete nejvíce a jak vývoj konkrétních součástí či celých produktů vypadá?
Naše R&D centrum zajišťuje veškeré činnosti, které se týkají technického rozvoje produktu a jeho partikulárních komponent tak, abychom byli za všech okolností konkurenceschopní. Zároveň pracujeme i na vývoji nových produktů, které mají potenciál uplatnit se na budoucím trhu moderní energetiky. Náš technický vývoj je činností, kterou v podstatě nelze přerušit, pokud chceme na trhu uspět.
(Celý rozhovor naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)