Přechod na Průmysl 4.0 bude pro firmy i zaměstnance znamenat poměrně výrazné změny. Některé pozice, které nyní obsluhují lidé, totiž s postupnou automatizací zaniknou, ale jiné naopak vzniknou. „Průmysl bude ještě více než kdy jindy potřebovat technicky zručné a kvalifikované manuální pracovníky, kteří budou schopni s novými technologiemi pracovat. Proto je nyní důležité si talenty vychovávat už od útlého dětství,“ míní Martin Malo, výkonný ředitel společnosti Grafton Recruitment.
Českému průmyslu se prakticky až do letošního roku velmi dařilo. Jak se tento trend z posledních let odrazil v postupu digitalizace, automatizace a celkově konceptu Průmyslu 4.0?
V období posledních čtyř let jsme opravdu zažili konjunkturu na trhu v oblasti výroby. A tím, že měly firmy vyšší poptávky a z nich více vyrobených kusů, dostaly se logicky do vyšších obratů, z nichž mohly následně financovat investice do automatizace a digitalizace. Dalo by se tedy říci, že Průmysl 4.0 se dostal do mnoha sektorů a firmy se nebály s ním experimentovat. Nyní se však situace změnila. I když zaznívají slova o tom, že se z krize budeme muset proinvestovat, tak samozřejmě vlivem snížení poptávek investice do automatizace a digitalizace výrazně zpomalí. Je to škoda, protože stále existují oblasti, které procesem digitalizace teprve potřebují projít. Týká se to například oblasti digitalizace výrobních procesů či obsahu vzdělávání. Zde stále platí, že lidé se obzvláště ve výrobních firmách vzdělávají až na výjimky tradičními metodami za pomoci tištěných manuálů a klasických školení.
A jak na tom byl v konjunktuře pracovní trh?
V posledních letech se slovní spojení „nejsou lidi“, skloňovalo opravdu úplně všude a v oblasti výroby to platilo obzvláště. Poptávka byla jednoznačně větší než nabídka a nezaměstnanost byla v konečném důsledku de facto na nule, protože z kategorie lidí na úřadech práce se už jen těžko hledal někdo, kdo by se v průmyslu mohl uplatnit. V evidenci již zůstávali prakticky jen lidé, kteří byli nezaměstnatelní. Ti, kteří nemají pracovní návyky, pracovat nechtějí a nikdy nebudou. Situace se tak musela řešit i dovozem až 700 tisíc zaměstnanců ze zahraničí, zejména ze zemí mimo EU, jako je Ukrajina, Filipíny, Srbsko a podobně.
Zhruba třetina z těchto pracovníků se ale nyní, podle neoficiálních statistik, vrátila zpět do své vlasti. Znamená to, že i když se aktuálně ekonomika propadla, lidí je stále málo. Jedním z důvodů je pak i program Antivirus, díky němuž zaměstnavatelé své zaměstnance drží ve firmách. Ze sociálního pohledu a z pohledu udržení vysoké míry zaměstnanosti je to důležitý a efektivní nástroj a jeho použití bylo zaručeně na místě.
S jeho přerodem do klasického kurzarbeitu ovšem může nastat problém. Podle mnoha ekonomů už zaměstnavatelé nezvládnou tak vysoký počet zaměstnanců držet, což bude mít za následek, že se určité procento lidí dostane do evidence pracovních úřadů. Dlouhodobě se asi nepovede udržet hranici míry nezaměstnanosti na 4 %, ale určitě část z lidí, kteří se ocitnou bez práce, budou mít příležitost se nechat znovu zaměstnat, pokud budou mít zájem.
(Celý rozhovor si můžete přečíst v Technickém týdeníku č. 16, který vychází 25. 8. 2020)