Z minulosti jsme zvyklí dělit motory v automobilech na zážehové a vznětové, elektrická budoucnost to ale mění. Technicky založení lidé bud ou nyní pravděpodobně řešit, zda kupují synchronní, nebo asynchronní elektromotor. Jak se liší?
Pokud vezmeme elektromotor jako celek, existují dvě základní skupiny: motory využívající stejnosměrný proud (DC) a motory pracující na proud střídavý (AC). První jmenovaný se hojně používal v minulosti. Tento typ byste našli také u českých elektrických průkopníků EMA 1 [elektrický městský automobil — první československý elektromobil vyvinutý ve spolupráci Výzkumného ústavu elektrických strojů točivých (VÚES) v Brně a brněnské techniky VUT, konkrétně katedry spalovacích motorů a motorových vozidel, vývoj začal v roce 1968, první funkční vzorek se podařilo dokončit o rok později — pozn. red.], Škoda Shortcut [dvoumístný prototyp prvního elektromobilu Škoda postaveného na platformě zkrácené verze Favorit na základě švýcarské poptávky v roce 1990 — pozn. red.] nebo Škoda Eltra [elektrifikovaný model Škody Favorit vyráběný v letech 1992—1994 v počtu cca 150 ks, z nichž většina šla na vývoz, především do Švýcarska — pozn. red.]. Výhodou je snadná regulace, stejnosměrný motor je ale konstrukčně složitější, náročnější na údržbu a není tak efektivní.
AC motory se dostaly do automobilové praxe později, potřebovaly totiž doplnit výbavu o takzvaný měnič (nebo také invertor či střídač). Ten mění stejnosměrný proud dodávaný trakčním akumulátorem na střídavý a zároveň zajišťuje regulaci elektromotoru. Vývoj této konkrétní části elektrického pohonu dospěl do dobře použitelné podoby využitelné v elektromobilech až relativně nedávno.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)