Švédská společnost Modvion na konci dubna postavila a přivedla do provozu svou první větrnou elektrárnu vystavěnou ze dřeva. „Ověřovací" stavba měří na výšku pouhých 30 metrů, do budoucna by však obdobné stavby měly dosahovat i 150 metrů.
Dřevo zažívá v mnoha ohledech v posledních letech, či spíše dekádách ve stavebnictví návrat do popředí zájmu. Roli v tom hraje celá řada faktorů: od nízké ceny, přes vývoj preferencí zákazníků, nové metody jeho zpracování a úpravy a zlepšení statických vlastností až po lepší výpočetní modely, které dávají architektům přesnější informace o tom, jak velkému namáhání bude která část konstrukce vystavena.
Mluví se tak například o stavbách dřevěných výškových mrakodrapů, které dostaly podle skromného názoru autora na zcela povedený marketingový název „woodscrapers" (snad dřevodrapy?). Zastánci této myšlenky vypracovaly poměrně přesvědčivé modely a projekty, podle kterých jejich převážně dřevěné konstrukce v kombinaci s menším podílem jiných materiálů (ocel, beton) mohou sloužit i ke stavbě budov o výškách řádově ve stovkách metrů. A také se již pracuje na stavbách, které mají teoretický potenciál alespoň zčásti přeměnit ve skutečnost.
Dřevěná elektrárna
Švédská konstrukční společnost Modvion by ráda využila pokroku v oboru i zájmu o využití dřeva ve velmi specifickém segmentu - při stavbě větrných elektráren. V oboru pracuje několik let, na konci dubna 2020 pak svou první velkou dřevěnou větrnou elektrárnu i přivedla do provozu. Jde zatím o spíše ověřovací kus s parametry, které k dnešním moderním větrným elektrárnám mají poměrně daleko. Samotná věž je totiž pouze 30 metrů vysoká, přičemž věže moderních turbín přesahují prakticky bez výjimky výšku sto metrů. Velikost těchto zařízení v důsledku kombinace fyzikálních i ekonomických vlivů se v posledních letech nadále zvětšuje tak, jak to jen dovolují výrobní a logistické faktory.
V Modvionu si toho jsou samozřejmě vědomi, stejně jako v kancelářích jejich potenciálních partnerů. Společnost již uzavřela prohlášení o záměru se společnostmi Varberg Energi a Rabbalshede Kraft, které ovšem souhlasí pouze pod podmínkou, že se podaří rozměry dřevěných elektráren výrazně zvýšit. Podle Modvionu má Vartberg Energi zájem o 110 metrů vysoku věž, Rabbalshede Kraft projevila zájem o 10 věží o výšce minimálně 150 metrů.
Mezi zájemce se řadí také známá společnost Vatenfall, která na začátku října 2020 oznámila, že bude spolupracovat s Modvionem na využívání dřevěných věží pro pevninské větrné elektrárny. Vattenfall a Modvion společně podepsaly prohlášení o záměru vytvořit projekt rozvoje podnikání pro ohodnocení technologie výstavby a možné komerční využití dodávek dřevěných věží pro budoucí větrné projekty Vattenfallu. Portfolio Vattenfallu má potenciál přibližně 5 GW v projektech již realizovaných, připravovaných či ve výstavbě.
Byť tedy potenciál je značný a Modvion tvrdí, že je připraven dodávat své elektrárny již v průběhu roku 2022, dá se ovšem celkem spolehlivě předpovídat, že dřevěných „větrníků" společnost postaví v dohledné době poměrně málo. Životnost větrných elektráren musí přesáhnout 20 let, pokud se mají náklady investorovi vrátit (doslova i s úroky), a tak se rychlý přechod na novou a stále ještě nevyzkoušenou technologii výstavby rozhodně nedá předpokládat.
Lákadlo v podobě CO2
Zájemce ovšem láká možnost úspor. Finanční stránka projektu je v tuto chvíli samozřejmě stále ještě nedořešena a bude vyžadovat ověření v praxi. Již v tuto chvíli se ovšem zajímavě jeví možnost úspory při vykazování uhlíkové stopy zdroje. Což se při současném vývoji evropské energetiky a s ní spojené legislativy může brzy projevit také rentabilitě daného zdroje.
Podle Vattenfallu může spolupráce s Modvionem snížit emise skleníkových plynů způsobených výstavbou o 25 %.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)