První komerční kvantový počítač v Evropě uvedli do provozu v Německu. Stroj, který pro paralelní výpočty využívá 27 kvantových bitů, pochází od IBM a je umístěn v německém sídle amerického výrobce počítačů v Ehingenu u Stuttgartu.
V polovině června byl za virtuální účasti kancléřky Angely Merkelové, ministryně výzkumu Anji Karliczekové a předsedy vlády Bádenska-Württemberska Winfrieda Kretschmanna představen veřejnosti počítač s názvem IBM Q Systems One. Angela Merkelová, která se připojila z Berlína, popsala kvantový počítač jako „zářící vlajkovou loď" Německa. Celý rok pracovali inženýři z IBM v Americe i na místě samotném na jeho nastavení. Jak jsme referovali koncem loňského roku, potřebuje Evropa vlastní stroj.
Novináři oněmělí obdivem
Reportéři referovali o slavnostním uvedení zařízení do provozu obdivně a s patřičnou úctou. Když se zvedla opona, uviděli elegantní, vzduchotěsnou, černou skleněnou krabici o rozměrech 2,5 x 2,5 m. V ní jsou ve válci uloženy všechny součásti tohoto „zázraku"/kvantového počítače. Příslušenství, které přeměňuje kvantový počítač na funkční výpočetní stroj, tedy klávesnice, kabely, zdroje napětí, rozhraní, úložiště dat a chladicí systém nejsou na první pohled vidět a jsou decentně uloženy stranou.
Díky americkému počítači, který používá subatomární částice k provádění miliónů výpočtů v mikrosekundách, se Německo stalo uchazečem globálního závodu ve vývoji technologie nové generace zvané kvantové výpočty.
„Pokud jde o výzkum kvantových technologií, Německo patří k nejlepším na světě a my chceme mezi nimi zůstat," řekla německá kancléřka během slavnosti. „Jsme uprostřed velmi intenzívní soutěže a Německo má v úmyslu mít v tomto oboru důležité slovo."
Evropa, Spojené státy a Čína jsou konfrontovány s konkurencí v tom, kdo může stavět a využívat nejvýkonnější počítače. Kvantová technologie, i když je ještě v plenkách, slibuje provádět dříve nemožné výpočty rekordní rychlostí. Německo doufá, že kvantové výpočty podnítí inovace v průmyslu - od dopravy a životního prostředí po zdravotnictví.
Zatímco tradiční počítače zpracovávají bity informací s hodnotami 1, nebo 0, známé jako binární kód, kvantové počítače jsou schopné zpracovávat bity, které mohou být 1 a 0 současně, což zrcadlí chování subatomárních částic. Tyto kvantové bity, známé také jako qubits, mohou provádět výpočty mnohem, mnohem rychleji.
K dispozici vědě i průmyslu
Počítač IBM, který je provozován pod záštitou Fraunhoferovy společnosti, má být k dispozici univerzitám a výzkumným ústavům, ale především průmyslu. Uživatelé budou moci přistupovat ke kvantovému počítači prostřednictvím cloudu, programovat jej pro své účely a provádět odpovídající výpočty. Očekávání jsou velká. Protože kvantový počítač počítá podle pravidel kvantové fyziky, měl by být schopen zpracovat mnoho úkolů rychleji, než dokáže běžný počítač. Vědci a společnosti budou moci vyvíjet a testovat své kvantové algoritmy a získávat nové odborné znalosti.
Politici i vědci doufají, že tato technologie přinese ekonomicky výrazný dopad, pokud bude aplikována na ekonomiku. Například autonomní auta by se mohla naučit jezdit bezpečněji a rychleji.
V loňském roce Berlín ohlásil (údajně také z iniciativy fyzičky Merkelové, která si udělala doktorát s prací o kvantové chemii) investici do kvantové technologie ve výši 2 miliard eur po dobu pěti let. Navíc může také využít fond Evropské komise pro kvantové technologie v hodnotě 1 miliardy EUR. Kancléřka Merkelová přesto uznala, že Evropa je pozadu, a je třeba ji dohnat.
„Kvantové výpočty mohou hrát klíčovou roli v našem úsilí o získání technologické a digitální suverenity," uvedla. „Samozřejmě nejsme jediní, kdo si uvědomil, že tomu tak je. USA a Čína už investovány enormní částky peněz."
USA a Čína v současné době drží nejvíce patentů na kvantové počítače a technologie. Čínská vláda vynakládá na kvantový výzkum podle některých pramenů nejméně 2,5 miliardy dolarů ročně. A už vláda prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018 vyčlenila 1,2 miliardy dolarů na kvantový výzkum jako součást zákona o národní kvantové iniciativě. Loni Trump schválil pro letošní rozpočet doplňující investice pro tuto oblast ve výši dalších 237 milionů USD. K tomu přistupuje fakt, že jak USA, tak Čína počítají v rozvoji kvantových technologií se svými technologickými giganty, včetně koncernů Alibaba, IBM a Microsoft.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)