Česká republika je od roku 2008 členským státem Evropské kosmické agentury (ESA). Od té doby se výrazně podílí na jejích misích - a to díky Ministerstvu dopravy, které v ČR za kosmické aktivity odpovídá. V roce 2016 tu navíc ESA otevřela ESA BIC Prague, svou 16. pobočkou v síti podnikatelských inkubátorů, která jako první ve střední i východní Evropě a pod záštitou CzechInvestu začala pomáhat vybraným start-upům s rozjezdem podnikání. O jejím poslání, rozvoji a o start-upech, které za přispění tohoto projektu vznikají, jsme si povídali s projektovým manažerem Michalem Kunešem.
Výzkum vesmíru a procesů, které v něm probíhají, přináší lidstvu nejen nové informace ohledně jeho podstaty, historie a budoucnosti, ale vznikají při něm i technologie a poznání, využitelné a také hojně využívané na Zemi v běžném životě, v dopravě, v průmyslu a v řadě dalších praktických oblastí. Bez kosmického výzkumu by nevzniklo (a pokud ano, tak podstatně později) mnoho technologií, materiálů ani produktů, bez kterých si dnes život už ani nedovedeme představit. Spolupráce na výzkumu a vývoji technologií je proto do značné míry nezbytným předpokladem k udržení kroku s technologickým pokrokem.
Česká republika se do mezinárodního kosmického výzkumu zapojuje zejména v rámci Evropské kosmické agentury (ESA - European Space Agency), jejímž je členem od roku 2008, a to nejen prostřednictvím vědeckých institucí, ale i firem. Aby se mohly zapojit i menší firmy, či dokonce jednotlivci, začala ESA v roce 2003 zřizovat inkubační centra ESA BIC (ESA Business Incubation Centre) s cílem přeměny perspektivních podnikatelských nápadů spojených s vesmírem na komerční začínající společnosti. ČR se do tohoto programu zapojila v roce 2016 vytvořením inkubátoru ESA BIC Prague a díky jeho úspěšnosti o dva roky později ESA BIC Brno.
„V podnikatelském inkubátoru ESA BIC Prague se zaměřujeme na inkubaci a rozvoj technologicky progresivních start-upů, které ve svých komerčních produktech či službách využívají vesmírné technologie nebo systémy. Naším dlouhodobým cílem je zvýšit konkurenceschopnost České republiky, podporovat začínající firmy v růstu a pomoci jim při vývoji inovativních produktů s vysokou přidanou hodnotou," říká v rozhovoru pro Technický týdeník Michal Kuneš, projektový manažer ESA BIC Prague, který byl u zrodu našich inkubačních center téměř od samého počátku.
Jakou roli v rámci výzkumu hrají „vesmírné" inkubátory v Česku a v Evropě?
V Evropě je takových center několik. Zřízeny byly už na 21 místech v 17 zemích. Česká republika byla první ze středo- a východoevropských států. Jde o největší síť inkubátorů zaměřených na podporu kosmických start-upů na světě. Ani americká NASA nemá takovou síť.
Cílem, proč ESA a státy podporují vznik těchto inkubátorů, je, aby se finance investované do kosmického výzkumu a do kosmického průmyslu vracely. Když už máme na oběžné dráze družice, které nám poskytují zajímavá a přínosná data, je snahou, aby tato data využívaly i start-upy a další organizace a vytvářely díky nim nové nápady a služby. A netýká se to jenom softwarových firem, ale i těch vyvíjejících či využívajících různé technologie nebo materiály původně vytvořené pro kosmický průmysl.
Využití ve vesmíru klade na zařízení a materiály mnohem větší nároky, protože musí snášet extrémní prostředí a plnit nejrůznější úkoly v rámci kosmických misí a to bez možnosti jakékoliv opravy na oběžné dráze. A pak se kupříkladu přijde na to, že rentgen původně určený ke zkoumání kosmické radiace může na Zemi posloužit ke zkoumání obrazů. A dnes už podporujeme také start-upy, které nepracují na využití něčeho z vesmíru zde na Zemi, ale naopak vyvíjejí něco, co bude využitelné ve vesmíru. Takže záběr je široký.
Podstatou programu tedy je podpora využití kosmických dat či technologií na Zemi, nebo naopak vývoje technologií využitelných ve vesmíru.
Jsou do tuzemských inkubátorů vybírány pouze projekty českých start-upů, nebo i zahraničních?
V ČR máme dvě pobočky, jedna je v Praze, druhá v Brně, obě jsou provozovány agenturou CzechInvest. Podmínkou zapojení a získání podpory je sídlo společnosti v ČR. Zhruba třetina ze start- -upů, které jsme vybrali, má zahraničního zakladatele. Nejčastěji ze Slovenska, ale máme i start-upy, jejichž zakladatelé pocházejí z Egypta, ze Švýcarska či z Francie. Někteří z nich už u nás žili, někteří ze zahraničí vyloženě přišli s tím, že jim dávalo smysl jejich firmu přesídlit do České republiky anebo ji zde založit. Předtím kupříkladu pracovali ve větších firmách, měli zajímavý nápad, ale neměli možnosti ho zrealizovat.
Není tedy podmínkou, aby to byli Češi, ani aby žili v ČR, ale potom, co je vybereme, je třeba, aby jejich firma v ČR sídlila a zároveň se začlenila do českého prostředí a využívala české dodavatele a partnery.
(Celý rozhovor naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku)