Mars má ze všech planet Sluneční soustavy podmínky nejvíce podobné životu na Zemi. Proto vědce i veřejnost od počátku zajímá, zda by se i na něm nemohl vyskytovat život nebo jestli tam život v nějaké podobě neexistoval už v minulosti. Důležitý poznatek k tomu přinesla v roce 2008 mise americké sondy Phoenix, která podala definitivní důkaz o existenci vody na Marsu ve formě ledu několik centimetrů pod povrchem planety.
K současnému průzkumu Marsu využily jeho přiblížení vůči Zemi k vyslání vlastních misí hned tři země: Spojené státy, Čína a Spojené arabské emiráty. Všechny mise odstartovaly v červenci minulého roku a svou činnost postupně zahájily letos v únoru. Před necelými třemi týdny, 18. února, přistála na Marsu poslední z nich, vesmírná sonda NASA. O momentu jejího přistání s mobilním robotem s označením Perseverance se v našem tisku toho už napsalo dost a diváci televizních programů mohli tento jev sledovat i při přímém přenosu. Dnes bychom se mohli podívat na to, co lze od jednotlivých misí očekávat. Každá má své priority, z dlouhodobého hlediska sledují ale společný cíl: že jednoho dne lidé vkročí na rezavě zbarvenou marťanskou planetu.
PÁTRÁNÍ PO STOPÁCH VYHYNULÝCH ORGANISMŮ
Sonda Perseverance s mobilním robotem, šestikolovým vozítkem, se usadila na povrchu Marsu v předem vytipovaném místě v kráteru Jezero, který byl kdysi podle snímků z oběžné dráhy pravděpodobně jezerem průtočným. NASA doufá, že mise, jejímž cílem je pátrat po známkách mikrobiálního života na Marsu v minulosti, může na takovém místě najít části hornin, které byly v dávných letech dlouho pod vodou a mohly by tak nést zkamenělé stopy života. Získat vzorky půdy, a to i z hlubších vrstev, bude mít na starosti vrtná a sběrná souprava na ramenu vozítka. Získané vzorky umístí do kontejneru, který později na Zem dopraví některá příští expedice.
Perseverance představuje dosud nejsložitější kosmický robot. Nese více přístrojů a kamer než kterákoliv jiná dosavadní vesmírná mise. Na samotném vozidle je umístěno 19 záznamových systémů s vědeckými přístroji a samostatným úkolem. Jedním z nich je kupříkladu ověřit, jak lze v podmínkách Marsu získat z tamní atmosféry kyslík, potřebný pro pobyt člověka na této planetě.
Na vozítku jsou i čtyři kamery, z nichž 3D kamera Mastcam-Z, umístěná na stožáru vysokém dva metry, přinese záznam prvního plně barevného 360° panoramatu. Dvě kamery jsou i na dronu, malé helikoptéře, která má vyzkoušet svůj start v prostředí s daleko odlišnou atmosférou, kdy její hustota je asi jen jednou setinou vůči té zemské. Poprvé v historii se tak stane, že letový prostředek dodaný ze Země vzlétne do atmosféry jiné planety. Dron má hmotnost 1 800 g, rozpětí 120 cm a jeho kamery mají poskytnout snímky blízkého okolí z výšky 10 až 15 m.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)