Fraunhoferův institut, respektive jeden z jeho ústavů specializující se na slévárenské, kompozitní a zpracovatelské technologie, zdokonalil technologii aditivní výroby a upravil ji pro využití ve šperkařském odvětví.
Vypouklé kapsy kalhot nebo plná kabelka — kdo by to neznal při nošení peněženky, klíčů a řady dalších drobností. Cestu k odlehčení takového stavu hledá Fraunhoferův ústav IGCV (Fraunhofer-Institut für Gießerei-, Composite- und Verarbeitungstechnik) v podobě stylového a jednoduchého řešení za užití prstenu s integrovaným mikročipem, který by všechny tyto funkce nahradil.
Výrobu prstenu umožňuje laserová metoda 3D tisku, upravená při vkládání čipu k automatické spolupráci s robotem. Prsten je tak vytvářen vrstvu po vrstvě, přičemž se ponechává dutina pro elektroniku a ve vhodný okamžik se proces tisku pozastaví. Robotický systém automaticky vybere součást s čipem RFID ze zásobníku a umístí ji do dutiny, a teprve potom je proces tisku dokončen.
Čip je tak plně uzavřen v prstenu, díky čemuž je chráněn před povětrnostními vlivy i před neoprávněnou manipulací. Data na čipu v prstenu lze přečíst až i na vzdálenost 3 cm.
Přesně řízená výrobní technologie 3D tisku otevírá dveře mnoha individuálním návrhům prstenů. Použité čipy RFID, které jsou známé také z klíčových, kreditních a elektronických identifikačních karet a aplikací, mají zatím velikost knoflíku, což ovlivňuje současnou velikost a tvar prstenu, odlišné od většiny ostatních, běžně nošených ozdob tohoto typu. Do budoucna je však cílem výzkumníků použít menších vysílacích čipů, které by vedly i k výrobě jemnějších prstenů, nerozeznatelných od klasických šperků.
Na trh by se chytré prsteny mohly dostat za pár let. Postupně budou nabalovat i více funkcí. Vedle otevírání dveří nebo placení u pokladny mohou třeba fungovat i jako karta zdravotního pojištění při návštěvě lékaře. Mohla by se zde ukládat také lékařská data, údaj krevní skupiny a řada jiných užitečných informací.