Rakouská firma Engel před třemi lety představila koncept inject 4.0, který je odpovědí na výzvy Průmyslu 4.0. Pojmy „chytrý stroj“, „chytrá výroba“ a „chytrý servis“ se mezitím etablovaly v celém plastikářském průmyslu a „chytrá továrna“ se začala uplatňovat v praxi v širokých oblastech.
„Nyní je čas na další krok,“ oznámil Stefan Engleder, CEO skupiny Engel, na fóru Engel inject 4.0 na konci června v Linci. Tržiště propojí podniky v celém řetězci tvorby hodnot a budou generovat nové výrobky a služby pro vstřikovací průmysl. „Digitální transformace přivádí inject 4.0 do nové dimenze,“ zdůraznil Stefan Engleder.
Digitalizace není samoúčelná, což bylo zase o něco zjevnější na akci, na kterou firma Engel pozvala vybranou skupinu inovativních uživatelů technologie inject 4.0. Průmysl 4.0 sleduje cíl plně vyčerpat potenciál strojů, zařízení a technologií za účelem posílení konkurenceschopnosti, flexibilnějšího působení a spolehlivého zvládnutí narůstající komplexnosti. Klíčem k vyšší efektivitě je transparentnost a na ni navazující asistence. „Na této cestě jsme už hezky postoupili,“ říká Stefan Engleder. „Od začátku nám ale bylo jasné, že se s Průmyslem 4.0 vydáváme na delší cestu. Cíl je známý: společně s našimi zákazníky a partnery k němu nepřetržitě etapu za etapou vytvářet cestu. V současné době se nacházíme před dalším velkým krokem,“ doplňuje Stefan Engleder.
HORIZONTÁLNÍ PROPOJENÍ JAKO CÍL
Na cestě k chytré továrně jde zatím především o funkční optimalizaci jednotlivých stupňů tvorby hodnot, jako je výroba nebo odbyt, a dále oblastí nepřímé tvorby hodnot, jako je management údržby a řízení kvality v rámci podniku. Za tímto účelem se shromažďují a vyhodnocují data strojů a procesů a výroba (shopfloor) se na základě digitálních zobrazení strojů a zařízení propojuje ve vertikálním směru s rovinou vedení závodu. Tyto klasické platformy IIoT (internet věcí v průmyslu) jsou zpravidla proprietární řešení. Nicméně vertikální struktury platforem nebudou v praxi stačit požadavkům na zpracování dat ze systémů různých poskytovatelů a na korelaci s daty jiných podniků.
Cílem digitální transformace je proto přechod na horizontální platformy, které spojují know-how a nabídku různých firem. Otevřené horizontální propojení umožňuje optimalizovat procesy nad rámec jednotlivých funkcí v celém řetězci tvorby hodnot. „Digitální transformace se nachází na začátku. Zde spatřujeme velkou šanci. Zveme naše zákazníky a partnery, aby společně s námi aktivně dále utvářeli budoucnost chytré výroby a vyvíjeli nová řešení cíleně na míru podle požadavků plastikářského průmyslu,“ zdůrazňuje Stefan Engleder a doplňuje: „Tak budeme všichni tím nejlepším možným způsobem profitovat z nově se otevírajících šancí.“
TRŽIŠTĚ PRO CELÝ ŘETĚZEC TVORBY HODNOT
Příkladem jsou tržiště B2C, jako například Amazon nebo Google. Místo fyzického majetku a s tím spojených aktivit tvorby hodnot sázejí tyto firmy na zprostředkování mezi nabídkou a poptávkou a propojují účastníky trhu pomocí digitálních technologií. Aby tyto platformy generovaly nové služby, spojují množství dat. Kapacita pro zpracování a analýzu dat tvoří základ pro ještě lepší a cílenější plnění potřeb zákazníků.
Tento trend proniká do segmentu B2B a i zde se etabluje pojem tržiště. V budoucnu si budou účastníci trhu vyměňovat informace na tržištích se stejnými, podobnými a doplňujícími toky hodnot, budou si zde nabízet své výrobky a technologie a zapojovat do této sítě jak své dodavatele, tak také zákazníky. Zpracovatel plastů, který používá velké množství systémů od různých dodavatelů, zde najde všechny relevantní informace a může mimořádně efektivně používat nabízené aplikace. „Díky horizontálnímu propojení bude vytvořen základ pro nové obchodní modely, které doplní naše stávající a mohou našim zákazníkům nabídnout přidanou hodnotu,“ pokračuje Stefan Engleder.
Takové tržiště pro průmysl, které je specifické pro toto odvětví, nabízí například ADAMOS. Jedná se o otevřenou platformu nezávislou na výrobcích, která byla vyvinuta cíleně pro potřeby strojírenství a jeho zákazníků a na které se podílí také Engel.
| PILOTNÍ TOVÁRNA JDE NA START |
| Plastikářský průmysl v Rakousku je tradičně velmi inovativní a patří k průkopníkům také v oblasti digitální transformace. Není tedy náhoda, že na Univerzitě Johanna Keplera v Linci vzniká pilotní továrna pro interdisciplinární spolupráci na bázi platformy. LI T Factory, na které se kromě firmy Engel podílejí mimo jiné i firmy Borealis, Covestro, Erema, FACC , Greiner, Leistriz, Motan a Siemens, bude uvedena do provozu příští rok. „LI T Factory umožňuje v praxi otestovat nové možnosti, společně s našimi partnery sbírat zkušenosti, dále zkoumat výzvy horizontálního propojení a vyvíjet nová řešení,“ uvádí Stefan Engleder. Již známou výzvu představuje kompletní konektivita, protože ne všichni účastníci řetězce tvorby hodnot jsou navzájem kompatibilní. „Společné tržiště urychlí vývoj standardů. Z dlouhodobého hlediska očekáváme, že se navzájem propojí také různá tržiště a umožní účastníkům výměnu dat,“ uzavírá Stefan Engleder. Platforma LIT Factory zahrnuje celý řetězec tvorby hodnot od výroby surovin až po recyklaci již nepotřebných plastových výrobků. Horizontální propojení tak přispívá k prosazování dalších žhavých témat budoucnosti. Příkladem je uzavření toků surovin. Cirkulární ekonomika předpokládá ještě užší spolupráci firem v řetězci tvorby hodnot, kterou lze na tržišti vytvořit mimořádně jednoduše a efektivně. |