Vlákna pavoučího hedvábí náležejí k nejpevnějším a nejodolnějším materiálům svého druhu na planetě. Chov pavouků je ale svízelný a tímto způsobem není praktické tato hedvábná vlákna získávat. Odborníci americké Washington University in St. Louis navrhli hybridní hedvábný protein, který pak vyrobily geneticky upravené bakterie.
Fuzhong Zhang a jeho spolupracovníci nejprve pracovali s pavoučím hedvábím. Podařilo se jim geneticky upravit bakterie tak, aby vyráběly pavoučí vlákna, jejichž kvalita se vyrovnala přírodním protějškům. Badatelé ale byli ještě ambicióznější a rozhodli se vytvořit materiál, který bude mít ještě lepší vlastnosti, a zároveň mu zůstanou některé přednosti přírodního pavoučího hedvábí.
Upravili sekvence proteinu pavoučího hedvábí tak, aby měl efektivnější strukturu a bakterie jej mohly vyrábět snadněji. Tímto způsobem vznikl hybridní polymerický amyloidní protein, který obsahuje 128 opakujících se jednotek. Čím delší takový protein je, tím pevnější a odolnější jsou výsledná vlákna.
V tomto případě vzniklo vlákno, které odolá při pokusu o přetržení gigapascalové síle a je tedy pevnější než běžná ocel. Jeho odolnost vůči zlomení je větší než v případě kevlaru. Mechanické vlastnosti tohoto vlákna rovněž převyšují řadu přírodních pavoučích hedvábí. Podle badatelů nejde o konec výzkumu syntetických vláken s excelentními mechanickými vlastnostmi. Je to naopak teprve začátek. Jak říká Zhang, z jejich výsledků vyplývá, že můžeme navrhovat a následně vyrábět v bakteriích materiály, které překonají nejlepší srovnatelné materiály v přírodě.