Vědci ruského National Research Nuclear University MEPhI vyvinuli nový typ solárního panelu, který je založen na hybridním materiálu. Skládá se z kvantových teček a proteinu, který je citlivý na světlo. Tvůrci nové technologie věří, že ji bude možné využít v solární energetice nebo třeba v optoelektronických aplikacích.
Dotyčným proteinem je archeální fotosyntetický protein bakteriorodopsinu. Archaea ze skupiny halobakterií tento protein využívají jako protonovou pumpu k vytvoření rozdílu elektrických potenciálů pomocí světelné energie a následně k syntéze energeticky bohatých molekul. Bakteriorodopsin je svou funkcí podobný chlorofylu, ale v řadě vlastností se od něj liší.
Klíčový rozdíl mezi bakteriorodopsinem a chlorofylem spočívá v tom, že bakteriorodopsin funguje v prostředí bez kyslíku. Proto mohou archaea žít ve velmi extrémních prostředích, jako jsou například vody Mrtvého moře. Díky tomu je jejich bakteriorodopsin po eonech evoluce v takových prostředích velmi stabilní chemicky, fyzikálně i opticky. Všechny tyto vlastnosti předurčují bakteriorodopsin k rozmanitému využití.
Ruští badatelé podstatně vylepšili vlastnosti bakteriorodopsinu tím, že jeho molekuly navázali na kvantové tečky, polovodičové částice nanometrových velikostí. Kvantové tečky koncentrují světelnou energii a posílají ji bakteriorodopsinu. Na základě bakteriorodopsinu a kvantových teček vyvinuli vysoce účinný solární článek, který vyrábí elektrický proud i za slabého osvětlení. Velkou výhodou je, že tento článek pracuje v širokém rozsahu vlnových délek záření od blízce infračerveného záření až po ultrafialové.