Ve snaze zvrátit nepříznivý vývoj s globálním oteplováním by mohla významně pomoct cirkulární ekonomika uhlíku. Klíčem k ní je recyklace skleníkových plynů na palivo a další produkty.
Významný pokrok v boji s nepříznivým vývojem klimatu učinil Cafer T. Yavuz se svými spolupracovníky z korejského institutu KAIST, kterým se podařilo vyvinout nový typ katalyzátoru. Ten přeměňuje velká množství skleníkových plynů oxidu uhličitého a metanu na vodík a další látky.
Katalyzátor přitom tvoří levný a běžně se vyskytující nikl, hořčík a molybden. Je schopný spouštět a urychlovat potřebné chemické reakce. Zároveň je velmi odolný.
Základem jeho funkce je proces zvaný „suché reformování“, který je již osvědčený, ale až doposud vyžadoval použití katalyzátorů založených na drahých kovech, jako je platina a rhodium. Yavuz s kolegy vytvořili nanočástice niklu a molybdenu, které následně spojili s nepatrnými krystaly oxidu hořčíku. Tímto způsobem vznikl velmi odolný katalyzátor, který jeho tvůrci nazvali „Nanocatalysts on Single Crystal Edges“ čili NOSCE.
Nikl byl coby levnější řešení pro katalýzu zpracování skleníkových plynů v hledáčku výzkumu katalyzátorů již delší dobu. Doposud se však stávalo, že se na povrchu niklu hromadily vedlejší produkty reakcí, které záhy změnily složení a strukturu katalyzátoru, což jej vyřadilo z činnosti. Nový typ katalyzátoru je vůči takovým změnám imunní.
Yavuz s kolegy jsou přesvědčeni, že jejich katalyzátor řeší řadu problémů, s nimiž se tvůrci katalyzátorů doposud potýkali. Technologie NOSCE by se přitom mohla uplatnit i v dalších podobných reakcích.