Mozek je od zbytku těla oddělen velmi obtížně prostupnou hematoencefalickou bariérou. Jde o poslední linii obrany mozku, jehož infekce či poškození může mít fatální následky. Když už ale v mozku nějaký problém je, například nádor, zhoršuje tato bariéra možnosti léčby, protože je neprostupná pro klasicky podávané léky.
Výzkumný tým americké University of Michigan však vyvinul proteinové nanočástice, které hematoencefalickou bariérou projdou. Díky tomu mohou dopravit do mozku například léčivo proti mozkovému nádoru. Jde o vůbec první postup, s nímž lze dostat přes hematoencefalickou bariéru léčivo, které bylo pacientovi vpíchnuto do těla injekcí. Klíčový trik spočívá v použití lidského sérového albuminu, krevního proteinu, který jako jeden z mála větších molekul bariérou prochází.
Výsledky prvních experimentů na myších jsou povzbudivé. V kombinaci s ozařováním tyto nanočástice zajistily dlouhodobé přežívání sedmi z osmi myší s mozkovým nádorem glioblastomem. Když se objevily známky návratu nádoru, zasáhla imunita a nádor zničila bez jakékoliv další léčby.
Medián doby přežití se u glioblastomu pohybuje kolem 18 měsíců od diagnózy. Pět let přežije méně než 5 % pacientů.
Výsledky experimentů ukazují, že nanoléčivo nejen zlikvidovalo původní nádor, ale také napomohlo vzniku imunologické paměti, tedy schopnosti rychle detekovat a likvidovat buňky nádoru, pokud se znovu objeví v těle.
Obr.: biointerfaces.umich.edu