Ultrarychlé lasery napomáhají syntéze nanokatalyzátoru, který představují nanočástice s vrstvami niklu a železa, imobilizované na hydrofilní papírové anodě z uhlíkových vláken, který za přítomnosti hydroxidu lithia zneškodňuje molekuly PFOS.
Látky PFAS, čili „věčné chemikálie“, jsou perfluorované a polyfluorované sloučeniny, s nimiž se lze setkat doslova na každém kroku v celé řadě běžných materiálů a výrobků. Problém je, že se hromadí v lidském těle a minimálně některé z nich mají neblahý vliv na zdraví. Jsou mezi nimi karcinogeny, látky ohrožující těhotné ženy i nenarozené děti nebo látky poškozující imunitu či endokrinní systém.
Výzkumný tým americké University of Rochester v New Yorku vyvinul nový elektrochemický postup, který umožňuje „věčné chemikálie“ ve vodě zlikvidovat. Astrid Müllerová a její kolegové se soustředili především na jednu konkrétní „věčnou chemikálii,“ obávaný perfluorooktansulfonát (PFOS). Navzdory omezování výroby a použití je tato látka stále hojně přítomna v prostředí.
Tým Müllerové využil ultrarychlé lasery při syntéze nanokatalyzátoru, který představují nanočástice s vrstvami niklu a železa, imobilizované na hydrofilní papírové anodě z uhlíkových vláken. Tím vznikl levný katalyzátor, který poté v experimentech za přítomnosti hydroxidu lithia zneškodnil molekuly „věčné chemikálie“ PFOS.
Podle Müllerové je jejich technologie vhodná pro použití v průmyslovém měřítku. Klíčové je, že nezahrnuje drahé materiály. Soudobé metody likvidace „věčných chemikálií“ využívají například diamanty dopované bórem. Cena je astronomická, téměř 8,6 milionu dolarů za vyčištění 1 m3 vody. Nový postup týmu Müllerové je téměř 100× levnější. Úplný zákaz veškerých „věčných chemikálií“ je v tuto chvíli nepraktický, takže podobné účinné a relativně levné postupy pro jejich odstranění z prostředí se budou hodit ještě dlouhou dobu.