Pro snižování závažnosti alergické reakce na arašídy existuje jediná schválená léčba, ta ale působí s velkým zpožděním. Výzkumný tým imunologů americké University of California, Los Angeles (UCLA) se to rozhodl změnit.
Alergie na arašídy jsou velmi běžné a zároveň nebezpečné. Postihují 1 dítě z 50 a v extrémních případech mohou vést k anafylaktickému šoku, což znamená přímé ohrožení života. Možnosti medicíny jsou v případě této alergie neuspokojivé.
André Nel a jeho kolegové z UCLA navázali na dřívější vlastní výzkum a zároveň se inspirovali u vakcín proti onemocnění covid-19. Vyvinuli lipidové nanočástice, které transportují molekuly mRNA do určitého typu buněk v játrech. Použitá mRNA obsahuje „návod“ na výrobu pečlivě zvoleného epitopu, což je v imunologické hantýrce konkrétní oblast antigenu vážícího protilátky. Tyto buňky následně imunitní systém alergika „naučí“ toleranci antigenů z arašídů.
Testy prováděné na laboratorních myších potvrdily, že použití nových nanočástic nejen léčí již rozvinutou alergii na arašídy, ale slouží rovněž jako prevence. Dokáže zabránit tomu, aby se taková alergie vůbec objevila. Nová léčba by se měla v dohledné době objevit v klinických testech s lidskými pacienty.
Nelův tým už také zjišťuje, zda by bylo možné podobné nanočástice s mRNA využít v léčbě diabetu 1. typu. Při této dnes bohužel velmi rozšířené chorobě dochází k tomu, že imunitní systém pacienta napadá vlastní buňky slinivky břišní vyrábějící inzulín. Klíčové epitopy proteinů, které se podílejí na spouštění uvedené autoimunitní reakce, již známe díky dřívějšímu výzkumu.
JAK VAKCÍNA FUNGUJE |
Zatímco orální desenzibilizace je schopna zmírnit anafylaxi arašídového alergenu, hledaným cílem je dlouhodobá imunitní tolerance. Vědci proto vyvinuli platformu lipidových nanočástic cílených na játra (LNP), která dodává epitopy arašídového alergenu kódované mRNA do jaterních sinusoidních endoteliálních buněk (LSEC). Fungují jako robustní tolerogenní buňky prezentující antigen a regulační T-buňky (Treg). Řetězec mRNA byl sestaven zahrnutím nukleotidových sekvencí kódujících nealergenní vazebné T-buněčné epitopy, identifikované v dominantním alergenu arašídů (Ara h2). Kromě zmírnění fyzických projevů anafylaxe došlo k potlačení produkce cytokinů [skupina menších signálních proteinů, účastnících se významně v imunitní odpovědi — pozn. red.] zprostředkovaných Th2 [lymfocyty stimulují humorální imunitu a produkující IL-4, IL-5, IL-6, IL-10, IL-13; zvýšená aktivita Th2 lymfocytů se rovněž dává do souvislosti s atopií (produkce IgE) — pozn. red.], syntézy IgE a uvolňování žírných buněk, doprovázené zvýšenou produkcí IL -10 a TGF-β [interleukin- 10 a transforming growth factor-β synergicky regulují humorální imunitu prostřednictvím modulujících metabolických signálů — pozn. red.] v pobřišnici. |