Bioinženýr David Gracias z americké Johns Hopkins University a jeho kolegové dokázali vytvořit nanotetování, které je možné aplikovat živým buňkám, a sledovat tak jejich stav. Technologie by v budoucnu mohla pomoci s časnější diagnostikou závažných onemocnění.
Lidé čelí mnoha nepříjemným onemocněním, u nichž hraje klíčovou roli včasná a správná diagnóza. V některých případech je nutné sledovat jednotlivé buňky, které poskytují lékařům zásadní informace. Tetování, které vzniklo na půdě americké Johns Hopkins University, tvoří nanometrové komponenty ze zlata. A je to poprvé, kdy se vědcům povedlo umístit optické komponenty či elektroniku v této podobě na živé buňky. Nanotetování tedy novým způsobem propojuje živé buňky a tkáně s konvenčními senzory a elektronickými materiály.
Podle Davida Graciase se jejich technologie může stát základem pro senzory určené k monitorování vybraných buněk v těle pacienta i sledování okolí těchto buněk, vše v reálném čase. První testy ukázaly, že nanotetování vydrží na živé buňce minimálně 16 hodin, i když se buňky pohybují. Diagnostika založená na sledování jednotlivých buněk by mohla přinést dřívější diagnózy a pohotovější léčby, takže nebude nutné čekat, až se nemoc projeví větší devastací tkání či orgánů.
Nanotetování tvoří soustava zlatých nanoteček a nanodrátků, ošetřená molekulárním lepidlem a přenesená na buňku s využitím ultratenkého filmu z alginátového mikrogelu. Molekulární lepidlo v nanotetování se poté propojí s mezibuněčnou hmotou, kterou vylučují buňky do bezprostředního okolí.
Graciasův tým novou technologii dále rozvíjí. Hodlají připevňovat k buňkám složitější nanoobvody a také usilují o to, aby nanotetování zůstalo na buňce delší dobu. Rovněž chtějí experimentovat s různými typy buněk v těle.