Každý rok si diagnózu karcinomu děložního čípku vyslechne zhruba 800 žen, přičemž polovina na toto onemocnění zemře. Takto závažnému stavu však lze předcházet každoročním cytologickým screeningem, při němž nyní lékařům pomáhá i umělá inteligence.
Karcinom děložního čípku je u většiny žen způsobený dlouhodobou a zcela bezpříznakovou infekcí lidskými papilomaviry, jimž se zkráceně říká HPV (human papilloma virus). V rámci preventivního screeningu lékaři odebírají pacientkám vzorky buněk z povrchu děložního čípku, v nichž následně jejich specializování kolegové hledají za pomoci mikroskopu buňky, které již „zvlčily“ a vykazují známky přednádorových změn nebo již přímo karcinomu.
AI pomáhá lékařům v Plzni
Z celkových více než dvou milionů vzorků, které lékaři každoročně odeberou, jich přes 900 000 analyzuje Bioptická laboratoř v Plzni, která společně se zaběhnutými postupy vyhodnocování začala letos využívat i pomoc algoritmů umělé inteligence, konkrétně FDA i EMA certifikovaného systému Genuis od americké společnosti Hologic. [FDA — Food and Drug Administration — se stará o schvalování a regulaci potravin, léků a dalších produktů v USA, zatímco EMA — European Medicines Agency — se zaměřuje na zabezpečení a hodnocení léků v Evropské unii — pozn. red.] „Máme nyní k dispozici dva skenery v celkové hodnotě dva miliony eur a šest odečítacích stanic, což jsou počítače s certifikovanými monitory a softwarem. Každá z nich stála zhruba padesát tisíc eur,“ říká Zdeňka Dušková, ředitelka laboratoře.
Skenery slouží pouze k digitalizaci předem upravených a obarvených vzorků a na odečítacích stanicích se následně spolu s těmito originálními snímky skel promítají výsledky práce AI včetně jejích návrhů.
„Mezi tím vším existuje ještě server, na němž právě za pomoci algoritmů probíhá vlastní analýza obrazu.
Odborník, který na počítači práci AI vyhodnocuje, může její návrh odsouhlasit, nebo zamítnout a věnovat se vzorku sám,“ doplňuje její slova Tomáš Dobner, vedoucí oddělení IT.
Vnitřní uspořádání a vnější pohled na hardware digitálního diagnostického systému Genius
Datově náročný proces zpřesňuje diagnózu
Aby bylo vůbec možné systém zavést, musela laboratoř výrazně investovat do IT infrastruktury. Objemy dat, které produkuje skener, jsou totiž obrovské. „Jedno digitalizované sklíčko má v surové podobě i 40 GB dat a my potřebujeme takových sklíček zpracovat denně 5 000. Proto jsme museli rozšířit úložiště, tak i cesty, které tato úložiště spojují. Posilovala se tedy jak páteřní síť tady uvnitř firmy, tak i vnější konektivita,“ pokračuje.
Konkrétně AI systém Genuis pracuje tak, že v každém digitalizovaném vzorku označí místa s podezřelými buňkami a vytvoří tak předvýběr 60 políček, na něž následně svou pozornost zaměří lékaři a další odborníci.
„Díky této technologii se celý diagnostický proces výrazně zpřesnil. Eliminuje totiž vyhledávací chyby, takže nemůže dojít k tomu, že při prohledávání celého vzorku cytotechnolog abnormalitu přehlédne,“ vysvětluje Iva Kinkorová Luňáčková, vedoucí lékařka úseku Gynekologické cytologie s tím, že bez ohledu na užitou technologii analýzy tvoří abnormální nálezy okolo 3 % z celkového počtu vyšetření. „Dvě procenta jsou pak zpravidla mírné abnormality, ve zbylém procentu se jedná o vážnější případy.“
Zdeňka Dušková dodává, že k začátku prosince už za pomoci této technologie laboratoř vyšetřila 120 tisíc vzorků. „Vypadá to, že tedy splníme náš předpoklad a do konce roku dosáhneme hranice 150 tisíc vzorků. V příštím roce bychom pak chtěli tuto hranici posunout na 200 tisíc vzorků.“
Prevence je důležitá v každém věku
Cytologické vyšetření stavu buněk děložního čípku je v České republice součástí pravidelné gynekologické prevence. Na tento typ prohlídky mají ženy bezplatně nárok jednou ročně od patnácti let věku. Ženám ve věku 35, 45 a od letošního roku také 55 let navíc stát hradí také HPV DNA test, který v těle nachází přímo samotný virus. V rámci těchto testů pak dokážou všechny akreditované laboratoře určit i přesný genotyp viru. Nejrizikovější jsou typy 16 a 18, které vyvolávají rakovinu děložního čípku až v 80 % případů.
Nejohroženější skupinou jsou ženy ve věku 50 let a výše, řada z nich se ale domnívá, že pokud už nemůže po menopauze otěhotnět, prohlídky u gynekologa postrádají smysl. Přitom je to právě naopak. Tím, že HPV na čípku pracuje v tichosti i více než 15 let, může při absenci preventivních prohlídek zůstat neodhalen. Pacientky v tomto věku následně začnou trpět krvácením a dalšími příznaky pokročilého onemocnění, při němž už je léčba daleko náročnější a prognóza méně příznivá.
Nejúčinnější prevencí proti tomuto nádorovému onemocnění tak stále podle lékařů zůstává očkování, které se doporučuje dívkám i chlapcům, a to ještě než začnou aktivně sexuálně žít. Očkovat je možné děti už od devíti let, stát nicméně plně hradí očkování ve věkové skupině 11—14 let včetně. V pozdějším věku se vakcína podává ve třech dávkách a pojišťovna ji nehradí.
Foto: Hologic