Podle analytiků bude letošní rok prubířským kamenem pro některé firmy a vývojová centra zaměřená na čipy. Očekává se sice, že čipový průmysl známý cykly stoupající a klesající poptávky letos zaznamená pokles z důvodu stagnace poptávky po spotřební elektronice, výzvy spojené s výrobou čím dál pokročilejších čipů a geopolitická situace by mohly tradiční cyklus narušit.
V posledních měsících zavedly USA rozsáhlá omezení na přímý vývoz čipových technologií do Číny, a to nejen pro jednoznačné exportéry, ale i pro subdodavatele. Americká administrativa se zároveň zaměřila na posílení vlastního čipového průmyslu a zavedla štědré federální dotace, aby přilákala zpět do USA výrobu roztroušenou po různých částech světa.
Ostatně vlády v Evropě a Asii, které jsou domovem velkých čipových společností, zavedly podobnou politiku, aby si udržely své vlastní pozice v tomto odvětví.
Vzhledem k tomu, že tyto změny vstupují v platnost v letošním roce, vnesou nový prvek nejistoty do odvětví, které dlouho spoléhá na globální dodavatelské řetězce a značnou míru svobody v rozhodování, s kým budou obchodovat.
AMERICKÁ INVESTIČNÍ HOREČKA
Spojené státy v roce 2022 prostřednictvím zákona o čipech a vědě vyčlenily 52 miliard dolarů na výrobu a výzkum polovodičů. Z toho 39 miliard dolarů bude použito na dotování výstavby továren. Společnosti budou moci oficiálně žádat o toto financování v únoru 2023.
Co budou tyto nové geopolitické machinace znamenat pro polovodičový průmysl, který se odhaduje na 500 miliard dolarů? Podle serveru MIT Technology Review se část finančních prostředků použije na pomoc firmám s továrnami v USA při výrobě vojenských čipů. Americká vláda se totiž již dlouho obává bezpečnostních rizik spojených se získáváním čipů ze zahraničí.
Obranné aplikace jsou pravděpodobně jedním z hlavních důvodů, proč se tchajwanský čipový gigant TSMC rozhodl investovat 40 miliard dolarů do výroby 5- a 3nm čipů, v současnosti dvou nejpokročilejších generací, a to přímo v USA.
Strategické rozhodnutí je jedna věc, ale samotné „přemístění“ výroby čipů je věc jiná. Stratégové mají na mysli skutečnost, že většina čipů, které směřují do spotřebních produktů a datových center, mimo jiné do komerčních aplikací, je vyráběna v Asii. Přesunutí této výroby do USA by pravděpodobně zvýšilo náklady a učinilo čipy méně konkurenceschopné, a to i s vládními dotacemi. Už vloni v dubnu uvedl Morris Chang, zakladatel společnosti TSMC, že náklady na výrobu čipů v USA jsou o 50 % vyšší než na Tchaj-wanu.
Problém bude v tom, že Apple, Qualcomm a Nvidia, společnosti, jež se chystají nakupovat čipy vyrobené v USA, se budou muset vyrovnat se zvýšenými náklady. Pokud to nedokážou, nebudou mít motivaci dlouhodobě investovat do americké výroby.
Spojené státy však nejsou jedinou vládou, která chce přilákat další investory a budovat nové továrny na výrobu čipů. Tchaj-wan loni v listopadu schválil zákon o dotacích, který dává čipovým společnostem velké daňové úlevy. Japonsko a Jižní Korea jsou na tom stejně. Očekává se, že dotace z Evropské unie budou v roce 2023 také pokračovat.
Čínské společnosti budou pravděpodobně hledat způsoby, jak pravidla embarga obejít. Alespoň jeden výrobce se o to již pokusil a chtěl, aby jeho čipy vypadaly méně vyspěle. Předstíral, že jsou technicky zaostalé. Nečínské společnosti budou také motivovány k hledání řešení — čínský trh je gigantický a lukrativní. Několik odborníků se domnívá, že USA mohou letos Čínu zasáhnout ještě dalšími omezeními. Tato pravidla mohou mít podobu větší kontroly exportu, procesu přezkoumání odchozích amerických investic nebo jiných kroků zaměřených na průmyslová odvětví sousedící s čipy, jako je kvantová výpočetní technika.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku)