TERMÍN „INTELIGENTNÍ MĚSTA“ SE TÝKÁ HLAVNĚ OBLASTI TECHNOLOGIÍ. TAKOVÁ SÍDLA BUDOUCNOSTI BUDOU PŘEDEVŠÍM ROBOTICKÁ A NĚKTEŘÍ LIDÉ SE OBÁVAJÍ, ŽE BY NAKONEC MOHLI BÝT OVLÁDÁNI ALGORITMY.
Pojem „smart city“ čili chytré město získal v posledních dvaceti letech na popularitě. Fanoušci digitální revoluce věří, že komunikační technologie radikálně promění naše města a nabídnou širokou škálu nových služeb, které zjednoduší každodenní život. Mohlo by to však také znamenat velkou „síť senzorů v milionech elektronických uší, očí a nosů“, kde jsou občané kontrolováni těmi, kteří mají k těmto datům přístup. Jinými slovy, někteří mají strach, že tento scénář zničí demokracii.
NA CO KLADE RADNICE DŮRAZ
„Spíš než smart city chceme být wise city,“ řekl mi na úvod našeho rozhovoru na plzeňské radnici Ing. Vlastimil Gola, člen Rady města Plzně pro oblast smart cities a podporu podnikání. Takovou funkci nemají v jiných statutárních městech a svědčí o významu, který západočeská metropole přikládá těmto novým řešením. „Termín smart city používám opatrně, spíš se přikláním k novější koncepci wise city, tedy moudré město, jež se začíná v poslední době prosazovat. Wise není jen město, kterému dominuje technologie, ale místo, kde je podporována účast, tvořivost a vzdělání. Angažovanost občanů a účast občanů na rozhodování jsou spojeny s technologickým rozvojem.“
Samozřejmě nejprve se musela instalovat moderní technologie a ta umožnila vytvářet nová řešení, která mají pozitivně ovlivnit život obyvatel.
„Již přes pět let postupně digitalizujeme jednu městskou agendu za druhou, aby lidé nemuseli běhat na úřady zbytečně. Pracujeme na tom v souladu s vládním programem Digitální Česko, centrální legislativou a našimi možnostmi. Aplikace Úřad bez čekání, digitální fotoaparáty na přepážkách, digitální řízení dokumentů, moderní technologie v kancelářích i uživatelská podpora — to všechno pomáhá občanům města zvládat své životní situace rychleji a pohodlněji. Ale v cíli určitě nejsme, je spousta věcí, které se ještě musí udělat.“
Velkou zásluhu na postupné digitalizaci má bezesporu Správa informačních technologií města Plzně. Její ředitel Luděk Šantora nám řekl: „Plzeň zřídila náš podnik jako vlastní příspěvkovou organizaci, která se stará o informační technologie v celé Plzni. Jinde je tato tematika roztříštěná, co organizace, to jiný dodavatel, co městská část, to jiné řešení atd. U nás máme vše komplexně centrálně spravované, což je veliká koncepční, řídicí, technická i ekonomická výhoda. Město zřizuje 26 základních a středních škol a všechny jsou připojeny optickým kabelem, takže na žádné škole nepotřebujeme severy, vše je ukládáno na městském cloudu a datová centra sami spravujeme. Město vlastní 200 km metropolitní optické sítě k propojení magistrálních budov a škol. Na všech úřadech a různých veřejných prostranstvích se dnes lidé mohou připojit na bezplatnou Wi-Fi.“
Město zastává filozofii, že když bude podporovat technické vzdělávání, zájmy dětí a mládeže a taky podporovat technické zájmy učitelů, investuje do své budoucnosti.
V rámci Správy informačních technologií města Plzně vzniklo Centrum robotiky, v němž se soustřeďuje asi 400 dětí v kroužcích zaměřených na moderní techniku – včetně 3D tisku a 3D modelování. Už čtyři roky se na Masarykově základní škole vyučuje robotika a příští rok bude tento předmět na šesti dalších základních školách
ATRAKTIVNÍ PROJEKTY
„Pro ty větší je určen SIT Port,“ říká ředitel Šantora. „SIT Port je přístavem pro všechny, kdo chtějí vyplout novým směrem. Ve formě projektů řeší problémy, které trápí město. My vystupujeme jako investor a ti studenti, když něco vyřeší, mohou založit například start- -up a dokonce si něco vydělat. Poskytujeme prostory, technické zázemí, hardware i data, máme 3D tiskárny a CNC stroje. Dokážeme zafinancovat specifické hardwarové vybavení i testování prototypů. Budujeme podnikatelské prostředí a komunitu. Naše podmínky se podobají podnikatelskému inkubátoru, kde se za sdílené peníze prošlapávají cesty, hledají nová využití technologií, podnikatelské šance a mezery na trhu. Do budoucna se chystáme věnovat i mentoringu zakládání a řízení firmy, jako je management, marketing, finance, právo a podobně, což je jedna z věcí, kterou studenti často na školách postrádají. Za poslední tři roky prošlo SIT Portem 17 start-upů a některé se k nám přemístily i z jiných měst.“
A příklady jsou vskutku unikátní. Plzeň už využívá zajímavý nástroj pro komunikaci s občany – ChatBot neboli robot sloužící pro okamžitou konverzaci. Je spuštěn na webových stránkách města Plzně www.plzen.eu a stal se součástí oficiálního facebookového profilu západočeské metropole a vyhledají jej také uživatelé aplikace Messenger. O krizových situacích dává občanům vědět tak rychle, jak jen je to možné.
Plzeň vlastní analýzy satelitních dat města, které pracují s pohledem na teplotu, zeleň a vodu. Tento projekt se věnuje kvalitě ovzduší. A město získá i své takzvané digitální dvojče, jež vychází z přesného 3D modelu města. V rámci něj bude možné efektivně modelovat situace, které mohou v krajské metropoli nastat. Jde o nejrůznější krizové scénáře či provozní stavy týkající se dění v oblasti dopravy, ovzduší, vodních toků, výstavby, urbanismu, ale třeba také zásahů hasičů při požárech, povodních a podobně.
V rámci SIT vznikl úsek DronySIT, zaměřený na využívání dronů a jako první v ČR se stal součástí integrovaného záchranného systému, tvoří tzv. ostatní složku. V rámci spolupráce s hasiči, policisty a záchranáři zapojují do zásahu drony takovým způsobem, aby pomohly záchranným složkám zefektivnit jejich práci.
Společně s Regionálním inovačním centrem elektrotechniky (RICE) při Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni a HZS Plzeň dokončili vývoj prototypu dronu nesoucího speciální senzoriku. Technologie se za pomoci bezpilotního letounu roznese (čili řízeně shodí) v místě krizové události. Senzory jsou schopné v reálném čase přenášet naměřené hodnoty (typ chemikálie, hodnoty, jak se šíří) do aplikace, která vizualizuje výsledky pro velitele zásahu. Ten tak rychle získá klíčové informace, proti „čemu stojí“, a může efektivně řídit zásah. Využití senzorů je opakované, to znamená, že operátoři jsou schopni senzory po nasazení vyhledat a znovu použít.
ČEKÁNÍ NA 5G
Česká republika chystá aukci kmitočtů pro sítě 5G. Slibuje si od ní nové služby, ale i posílení konkurence spojené s příchodem čtvrtého operátora. To by mělo přinést například snížení cen mobilních dat.
Koncem loňského roku uzavřelo Ministerstvo průmyslu a obchodu soutěž měst, která chtějí jako první testovat síť 5G. Z 60 přihlášených vybrala odborná komise pět s nejzajímavějšími projekty. Města, která vyhrála soutěž, mimo jiné získají experimentální kmitočty pro spuštění sítí, podporu na posílení pracovního týmu, odborné konzultace, budou jim uhrazeny náklady na analytické a další související aktivity a také právo používat označení „Smart 5G město“.
V Bílině chtějí na bázi 5G zprovoznit městský kamerový systém, a zvýšit tak bezpečnost. V Jeseníku plánují s využitím 5G streamovat prestižní sportovní závody a modernizovat Vlastivědné muzeum o interaktivní sekci. Karlovým Varům má 5G pomoci vyvinout digitálního průvodce i rozšířit chytrou hromadnou dopravu a Ústí nad Labem hodlá mimo jiné testovat autonomní dopravní prostředky v ulicích města.
„Pátým městem je Plzeň a chceme dále rozvíjet projekty spojené s drony, dopravou, bezpečností,“ informuje nás ředitel Šantora. „Jedná se o projekty spojené s testováním přenosu obrazu z dronu zpřístupněním 3D modelu budovy včetně venkovních podzemních a nadzemních sítí pro velitele zásahu. Další oblastí je dynamické řízení dopravy.“
Těch projektů mají v západočeské metropoli připraveno víc. Hodně si slibují od jejich nasazení ve zdravotnictví nebo při řízení dopravy ve městě.
„Zapojení do projektu testování 5G sítí nám umožní mnohem širší využití technologií a vysokou akceleraci inovačního ekosystému regionu. Díky tomu se otevírají dveře vzniku nových start-upů a příležitosti pro mladé talentované lidi z celého Plzeňska,“ uzavřel naše setkání radní města Plzně Vlastimil Gola.