Česko by mohlo mít až 12 malých modulárních reaktorů, které by měly v budoucnu nahradit výrobu elektřiny z uhelných elektráren. Stavět by se mohly začít nejdříve za 12 let. Novinářům to řekl v posledním březnovém týdnu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po návštěvě Elektrárny Dětmarovice. Právě tam by podle společnosti ČEZ mohl jeden takový reaktor vzniknout.
Vizualizace možné podoby modulárního reaktoru skupiny ČEZ © ČEZ
Český stát počítá s modulárními reaktory jako s důležitou součástí svého přechodu na bezemisní energetiku.
„Malé modulární reaktory jsou trend, který sleduje ČEZ i vláda. Myslíme si, že to může být budoucnost jaderné energetiky. Podle předběžných odhadů by takových zdrojů mohlo v Česku být 10 až 12. A je logické, že zvažujeme lokality, kde už nyní elektrárny fungují. Především kvůli rozvodům vyrobené elektrické energie,“ řekl.
Podle Stanjury zatím není jasné, kdo by do země měl takovou technologii dodávat. „Prototypů vzniká po světě více. Budeme jednat s těmi, které budou perspektivní,“ uvedl s tím, že toto řešení bude důležité pro zajištění stability dodávek elektřiny v Česku.
ČEZ v minulých měsících uzavřel memoranda o spolupráci v malých modulárních reaktorech s firmami EDF, GE Hitachi, Holtec, KHNP, Nu-Scale, Rolls-Royce a Westinghouse. Na rozvoji technologie chce spolupracovat i Moravskoslezský kraj, Vysoká škola báňská — Technická univerzita Ostrava a společnosti Veolia Energie ČR a Witkowitz Atomica.
Poslední jmenovaná firma do vývoje investovala nižší stovky milionů korun a zatím projekt financuje z privátních zdrojů. Reaktor, který vyvíjí, má stanoven výkon na 175 MW tepelné energie, což odpovídá zhruba 50 MW elektrické energie. To odpovídá používanému výkonu v běžných teplárnách u středních měst.
Malé modulární reaktory se podle expertů na jadernou energetiku od velkých jaderných bloků liší především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou. Naopak provoz by mohl být podobný. Jejich využití je podle expertů vhodné jako náhrada současných uhelných elektráren. Cena staveb zatím jasná není, závislá bude na řadě podmínek.
Člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač už dříve uvedl, že malé modulární reaktory nejsou náhradou velkých jaderných bloků, ale doplněním energetického mixu ČR jako vhodná náhrada uhelných elektráren a velkých tepláren.
Elektrárna Dětmarovice na Karvinsku, která je jedinou černouhelnou elektrárnou v Česku, bude využívat uhlí déle, než se předpokládalo. Skupina ČEZ, která elektrárnu provozuje, tam původně chtěla tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 MW odstavit nejpozději po letošní topné sezoně. Vzhledem k situaci na energetických trzích ale jejich provoz prodloužila. „Nyní minimálně o rok,“ řekl mluvčí ČEZ Vladislav Sobol.
V elektrárně pracuje 200 lidí. Všech by se ale ztráta pracovního místa netýkala. Tři desítky lidí by zůstaly v sekci zabývající se výrobou tepla. Podobný počet zaměstnanců by měl na starost likvidace uzavřených bloků. Pro ostatní se společnost bude snažit uplatnění jinde.
| KONEC „JADERNÉ FRONTY“ V EU? |
| Francie dosáhla nepatrného vítězství ve snaze zahrnout jadernou energii do nových pravidel EU pro obnovitelné zdroje energie, ovšem možná za poměrně vysokou politickou cenu. Vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu dosáhli před několika dny předběžné dohody o směrnici o obnovitelných zdrojích energie (REDIII). Ta má mimo jiné zaručit, aby se splnila snaha bloku snížit do konce desetiletí emise skleníkových plynů o 55 %. Dohoda stanoví závazný cíl pro celý blok ve výši 42,5 % obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 oproti současnému cíli 32 %. Francie, která díky své závislosti na jaderné energii zaostává za mnoha dalšími zeměmi EU v podílu obnovitelné energie, bojovala za to, aby vodík vyráběný z atomové energie hrál v zelené legislativě významnou roli. Neuspěla, ale získala ústupek, který by umožnil zemím s velkým množstvím atomové energie používajícím vodík vyrobený prostřednictvím této energie (tzv. růžový vodík) získat úlevu z plnění dílčího cíle zelené energie pro průmysl. Francouzská ministryně energetiky Agnès Pannier-Runacherová dohodu přivítala jako „důležitý krok vpřed“, který znamená „změnu paradigmatu ... pro uznání rozmanitosti výběru energetických mixů v Evropě“. Francie dala dohromady skupinu osmi dalších, většinou středoevropských zemí včetně Česka, jež podpořily její jaderné úsilí. Kompromis však nakonec může prospět pouze zemím s velmi vysokým podílem jaderné energie, v podstatě Francii a Švédsku. Spojenci s malým nebo žádným jaderným sektorem, jako je Polsko, Česká republika a Bulharsko, tak zůstanou stranou. „Myslím, že je to konec (nízkouhlíkové) skupiny, jak jsme ji dosud viděli,“ řekl pro server Politico diplomat z jedné země EU, který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl mluvit otevřeně. „Způsob, jakým Francie využila ostatní členské státy ze střední a východní Evropy, aby dosáhla ustanovení, které funguje pouze pro Francii, je něco, co mnoho (ostatních zemí) rozzuřilo.“ |