Německá „energetická změna“ se potýká se stále stejnými problémy, ovšem ve stále větším měřítku. V loňském roce se rekordně zvýšily náklady na stabilizaci sítě, které dosáhly nakonec rekordních 1,4 mld. eur (zhruba 35 mld. korun), v meziročním srovnání o velmi nepříjemných 60 % více.
Navýšily se především náklady na řízení dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů do sítě – tedy finanční kompenzace za snížení dodávky elektřiny. Nejvíce energie takto „nedodaly“ za rok 2017 větrné elektrárny, celkem 5,3 TWh, na což připadlo 560 mil. eur, tedy 92 % všech nákladů na toto opatření. Následovaly solární elektrárny s 0,16 TWh a 6,6 % nákladů. Hojně využíván byl také tzv. redispečink, při kterém se kvůli zachování stability sítě místo zdrojů, které by měly mít přednost v dodávání elektřiny do sítě, dává přednost výrobě ze zdrojů na jiném místě.
Řešení se nabízí několik, jejich realizace jde ovšem pomalu. Jedním by mohla být velká bateriová úložiště, která jsou ovšem stále drahá. Technicky podstatně jednodušším a levnějším řešením by byla stavba nových vedení, která by zjednodušila a zrychlila výměnu mezi různými regiony, tu ovšem zdržují administrativní obtíže se schvalováním liniových staveb a obecně také odpor obyvatel (známý syndrom „u nás na dvorku ne“). A tak se stále hlasitěji mluví o řešeních komplikovanějších a nejistějších.
Německý provozovatel přenosové soustavy Amprion a provozovatel přepravní soustavy plynu Open Grid Europe tak například v červnu představili plány na výstavbu několika velkých zařízení Power to Gas – tedy „z plynu do elektřiny“. Mělo by se jednat o zařízení s příkonem 50 až 100 MW, která umožní přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů energie efektivně (to je důležité) využít pro výrobu vodíku pomocí elektrolýzy vody. Vyrobený vodík může být následně využit jako palivo do automobilů nebo předán do soustavy zemního plynu. Další možností jeho využití je výroba syntetického zemního plynu procesem metanizace, při které dochází ke slučování vodíku a oxidu uhličitého.
Svůj záměr na vybudování hned několika velkých Power to Gas zařízení představily výše uvedené společnosti německému síťovému regulátorovi Bundesnetzagentur (BNetzA) s cílem zajistit si potřebná povolení. „Cílíme na 50- až 100MW zařízení, potenciálně v Dolním Sasku či v Severním-Porýní Vestfálsku. První zařízení by mohlo být uvedeno do provozu v roce 2022 nebo začátkem roku 2023,“ řekl člen představenstva Amprionu Hans-Jürgen Brick. Zvyšující se potřeba akumulace elektrické energie v německé soustavě je důsledkem prudkého rozvoje obnovitelných zdrojů energie s proměnlivou výrobou – větrných a solárních elektráren.
Brick dodal, že vládní plány na vybudování 2000- až 3000MW zařízení umožňujících akumulaci elektřiny do roku 2030 nebude možné zvládnout pomocí zařízení s maximálním výkonem 6 MW. Proto Amprion a Open Grid Europe plánují výstavbu řádově větších zařízení.