Americké sankce výrazně zpomalily dostavbu plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět ruský plyn přímo na německou půdu. I oficiální zdroje hovoří o zpoždění v řádu několika měsíců, a možná až celého roku.
USA schválily sankce na firmy, které se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 podílejí. Část dodavatelů to nikterak netrápí, ovšem švýcarsko-nizozemská společnost Allseas Group se rozhodla, že riziko je příliš veliké. Právě její lodě pokládaly potrubí na více než 1 200 kilometrech, které od sebe dělí ruskou Usť-Lugu a německý Greifswald. Jak v prosinci naznačila, firma už své lodi na stavbu neposlala a fakticky zastavila pokládku potrubí plynovodu.
Plynovod je v tuto chvíli přitom z velké části hotov. K dokončení prvního spojení stačí údajně položit posledních několik procent délky ve výsostných vodách Dánska. Mimochodem, právě problémy se schvalováním stavby v dánských vodách přispěly k současnému skluzu projektu, který v tuto chvíli měl podle původního harmonogramu již být hotov.
Rusko celkem předvídatelně uvádí, že z ekonomického i politického hlediska důležitý projekt bude dokončen s co nejmenším zpožděním. Ale to nakonec bude citelné. Na konci listopadu ruský premiér Medveděv tvrdil, že americké sankce nebudou katastrofální a povedou maximálně k pozdržení projektu. Plynovod, jenž zdvojnásobí kapacitu přímé přepravní trasy z Ruska do Německa, by tak podle něj měl být dokončen v řádu měsíců.
Na konci roku, přesně 27. prosince, ruský ministr energetiky Alexander Novak, uvedl, že stažení lodí společnosti Allseas způsobí delší, až roční zpoždění a dokončení projektu se očekává před koncem roku 2020. „Nord Stream 2 bude zprovozněn do konce roku 2020. Jedna z lodí, kterou lze použít k dokončení, je nyní na Dálném východě. Na další přípravy bude třeba nějaký čas," řekl Novak. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak v polovině února uvedl, že „datum dokončení projektu se dnes asi nikdo neodvažuje odhadovat."
Z technického a především logistického hlediska není pro Rusy situace jednoduchá. Na mezinárodním trhu vhodnou techniku najdou těžko, protože riziko spojené s americkými sankcemi je pro většinu mezinárodních firem příliš veliké. Rusko vlastní loď Akademik Čerskij, která údajně může výstavbu zbývajících kilometrů potrubí dokončit. Musela by však být dodatečně vybavena pro práci v Baltském moři, navíc je v současné době na Dálném východě. Čeká ji přestavba, jejíž délka není známa (možná až 12 měsíců), a pak zhruba dvou- až tříměsíční cesta do Evropy. Ruskými médii citovaní analytici očekávají dodatečné náklady ve výši desítek až stovek milionů eur a zpoždění kolem roku.
Problémy a spory
Projekt výstavby druhé větve podmořského plynovodu pro dodávky ruského plynu do Německa, která zdvojnásobí kapacitu přímé přepravní trasy z dnešních 55 na 110 miliard m3 ročně, vyvolává již dlouhé měsíce a roky řadu kontroverzí. Spojené státy odůvodňují zavedení sankcí proti plynovodu Nord Stream 2 ochranou energetické bezpečnosti v Evropě. Varují před nadměrnou závislostí na ruském plynu. USA mají ovšem ve hře také své ekonomické zájmy. Omezení dodávek ruského plynu do Evropy by uvolnily na trhu místo pro americký zkapalněný plyn, který by se měl stávat stále důležitějším vývozním artiklem.
V tuto chvíli je zkapalněný zemní plyn na trhu zhruba o třetinu dražší než ruský plyn z ropovodu. Ovšem již samotné otevření tohoto nového dopravního kanálu by podle analytiků nejspíše přispělo k poklesu cenu ruského plynu pro evropský trh. Jednalo by se nicméně především o dodávky z arabských zemí, nikoliv USA. Import zpoza Atlantického oceánu je stále poměrně malý, ostatně i američtí producenti v minulosti dávali spíše přednost dodávkám do Asie, kde byly ceny plynu vyšší. V současné době je ovšem obecně trhu na plynu přebytek.
Proti stavbě je několik zemí EU a také Ukrajina, pro kterou jsou tranzitní poplatky důležitým zdrojem přímo do státní kasy. Rusko a Ukrajina sice na konci loňského roku podepsaly pětiletou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, nicméně objemy přepravovaného plynu klesnou z dosavadních 90 miliard m3 na 65 miliard letos a v letech 2021 až 2024 na 40 miliard m3 ročně.
Projekt má také potenciální problémy s německým regulátorem. Na plynovody vedoucí z třetích zemí, které budou dokončeny po 23. květnu 2020, se budou nově vztahovat pravidla, která se před změnou směrnice týkala pouze plynovodů na území EU. S tím projekt Nord Stream 2 původně nepočítal.
Za začátku letošního ledna tak německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) zahájil na základě žádosti provozovatele plynovodu proces pro udělení výjimky, který by umožnil plynovod provozovat mimo současná pravidla. Výsledek zatím není jistý, dá se ale předpokládat, že jiné členské země EU, které projekt nepodporují, budou výsledek bedlivě sledovat, a nebudou ho váhat případně napadnout.
Jižní obchvat
V lednu také byl zahájen provoz na jižní „objízdné trase“ pro ruský plyn. Za přítomnosti prezidentů Ruska a Turecka byl slavnostně spuštěn plynovod TurkStream. Plynovod, nazývaný také Turkish Stream, vede po dně Černého moře z Ruska do Turecka a má dvě větve s přepravní kapacitou po 15,75 m3 ročně.
První větev má dodávat ruský plyn tureckým zákazníkům, zatímco druhá má zajišťovat dodávky do jižní a jihovýchodní Evropy. Druhá větev je zatím dokončena pouze do Bulharska, z něj má plynovod pokračovat do Srbska a Maďarska. V této části ještě ovšem není dostavěn.