Chorvatský předseda vlády Andrej Plenković slavnostně otevřel nový terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) u ostrova Krk. Jeho výstavbu a plynovod zajišťující připojení k chorvatské přepravní soustavě podpořila Evropská unie 124 miliony eur.
Přestavbou tankeru Golar Viking vznikl plovoucí terminál LNG Croatia a 1. ledna k němu dorazila loď LNG Tristar Ruby z Marylandu v USA. Vykládka trvala dva dny. Následně byl americký LNG upraven a čerpán do potrubní sítě, která je napojena na evropskou síť. Chorvatsko tak může nyní působit jako vývozce plynu, například do Maďarska a na Ukrajinu.
SPOLEČNÝ ZÁJEM EU
Projekt výstavby plovoucího terminálu má plným právem status „projekt společného zájmu EU“. Je totiž výrazným krokem ke zmenšení závislosti Evropy na dodávkách plynu z Ruska. Především Spojené státy kritizovaly v posledních letech Evropskou unii, že nedbá na svou energetickou bezpečnost. Konkurenční, likvidní a stabilní trh s plynem v EU je po USA druhým největším plynárenským trhem na světě. Chorvatsko bylo dosud na dodávkách plynu z Ruska plně závislé, nyní svou energetickou závislost na jednom dodavateli podstatně snižuje.
Ředitel evropské Výkonné agentury pro inovace a sítě (INEA) Dirk Beckers při této příležitosti uvedl: „Terminál LNG Krk má strategický význam pro bezpečnost a diverzifikaci dodávek zemního plynu ve střední a jihovýchodní Evropě. Rovněž zajistí účinnou integraci dalších klíčových projektů infrastruktury zemního plynu na regionální trh s plynem a celkově zvýší konkurenceschopnost regionu. Chtěl bych poděkovat a poblahopřát našim příjemcům, LNG Chorvatsko a Plinacro, za jejich efektivní spolupráci s INEA a za to, že byli schopni navzdory náročným okolnostem úspěšně dokončit projekt podle původního plánování!“
Očekává se, že dovoz plynu do EU v následujících letech vzroste, neboť plyn byl v úsilí EU o dekarbonizaci hospodářství identifikován jako důležité přechodné palivo. EU má pro dovoz zkapalněného zemního plynu rozvinuté kapacity s aktuální rezervou kolem 150 miliard m3. Vzhledem ke strategickému významu pro diverzifikaci a bezpečnost dodávek energie však bude stávající kapacita rozšířena a budou budovány i kapacity nové.
EU chce do roku 2023 zdvojnásobit dovoz LNG z USA a zvýšit tak diverzifikaci dodávek energie. Dovoz LNG z USA by měl do roku 2023 stoupnout nejméně na 8 miliard m3 ročně. Předpokládá se, že v roce 2040 bude celosvětově v provozu 6 000 velkých lodí poháněných palivem LNG. Náhrada těžkých topných olejů zkapalněným zemním plynem by mohla vést k významnému snížení emisí a dalšímu zlepšení životního prostředí.
STRATEGICKÝ PROJEKT PRO CHORVATSKO
O projektu se začalo seriózně uvažovat v roce 1995, kdy byl vládou prohlášen za strategicky důležitý pro Chorvatsko. Tehdy se také začalo s počátečními průzkumnými pracemi. Výstavba byla silně podporována USA a projekt byl zařazen mezi evropské projekty společného zájmu, protože posílí evropský trh s energií a zvýší bezpečnost dodávek plynu pro EU, zejména pro země ve střední a jihovýchodní Evropě.
Studie proveditelnosti byla dokončena v roce 2008 a povolení k umístění vydaly příslušné úřady v roce 2010 po posouzení vlivů na životní prostředí. Krátce před tím však začaly komplikace způsobené faktem, že z projektu vystoupila firma RWE. V prosinci 2010 uzavřelo konsorcium připravující projekt svou kancelář v Chorvatsku, což v podstatě znamenalo konec projektu.
K obratu došlo až o šest let později v nových politických a ekonomických podmínkách. V dubnu 2016 první místopředseda vlády Tomislav Karamarko oznámil restart projektu, jehož garantem se stala státní společnost LNG Hrvatska. Za půl druhého roku pak belgická společnost Tractebel Front-End Engineering and Design představila zajímavé technické řešení: trvale kotvící plovoucí skladovací a zplyňovací jednotku (FSRU).
V roce 2017 EU na stavbu plovoucího terminálu schválila grant ve výši 101,4 milionu eur, přičemž celkové náklady byly odhadovány na 383 milionů eur. Po pořízení menší verze přečerpávající jednotky byly náklady sníženy na 233,6 milionu eur. Vláda tedy zajistila dalších 100 milionů eur, zbytek pocházel od státní energetické společnosti HEP a provozovatele plynovodu Plinacro, zakladatelů chorvatské společnosti LNG, která terminál provozuje.
Návratnost investice se očekává již při pronájmu 0,52 miliardy m3 zemního plynu ročně. Roční provozní náklady se odhadují na 13 milionů eur.
Předpokládá se, že terminál zvýší konkurenceschopnost a likviditu trhu se zemním plynem a povede k nižším cenám pro uživatele.
Projekt plovoucího terminálu byl kritizován environmentálními nevládními organizacemi a částí místního obyvatelstva i místními politiky, kteří se mimo jiné obávali možného znečištění i ekonomického přínosu. Veřejná konzultace o dopadech terminálu na životní prostředí se konala na podzim roku 2017. Následující rok odborná komise shledala projekt přijatelný s použitím ochranných opatření a sledováním stavu životního prostředí. Stavba začala v lednu 2019.
U OSTROVA KRK
Projekt LNG Chorvatsko byl vybrán jako nákladově nejefektivnější FSRU (Floating Storage Regasification Unit) v zadávacím řízení, kdy společnost Golar Power nabídla přeměnu tankeru Golar Viking LNG vyrobeného v roce 2005 na FSRU za 159,6 milionu eur. Vloni v říjnu loď dorazila do Rijeky z loděnice poblíž Šanghaje, kde prošla potřebnou proměnou.
Má skladovací kapacitu 140 000 m3, s nominální kapacitou zpětného zplyňování LNG 300 000 m3/h nebo roční kapacitou 2,6 miliardy m3. FSRU vybavená nejmodernějšími bezpečnostními systémy umožní dokování všech přepravních lodí LNG s kapacitou od 3 500 do 265 000 m3.
Plyn se k odběratelům dostane prostřednictvím propojovacího plynovodu dlouhého 4,2 km a nově vybudovaného 16,7 km dlouhého potrubí Omišalj-Zlobin. Aby se plyn dostal ke všem zákazníkům, bude v přístavu Rijeka postavena distribuční stanice LNG.
Společnost LNG Croatia uvádí, že jednotky FSRU, kterých je na světě více než 20, neměly žádné problémy a že nedošlo k žádným nehodám ani u tankerů přepravujícími LNG.
Terminál bude také distribučním bodem zemního plynu na okolní trh včetně Itálie, Rakouska, Maďarska, Rumunska a Slovinska, protože poptávka Chorvatska dosahuje pouze 3,2 miliardy m3 ročně, což je výrazně pod očekávanou hodnotou kapacity zařízení. Celá kapacita je pronajata na další tři roky zahraničními a tuzemskými společnostmi, 80 % kapacity je pronajato do roku 2027 a přibližně 50 % do roku 2035.
TERMINÁL ADRIATICO
Terminál u ostrova Krk však není jediným v této oblasti. Na severním Jadranu, asi 14 km od pobřeží poblíž italského Reviga, je umístěn první terminál LNG na moři založený na gravitační struktuře. Adriatic LNG, s oficiálním názvem Terminale GNL Adriatico, provozují společnosti ExxonMobil (70 %), Qatar Terminal, dceřiná společnost společností Qatar Petroleum (23 %), a Snam (7 %).
Postaven byl v Campamentu ve Španělsku a poté odtažen do italského Porto Levante. Stavba byla zahájena v říjnu 2003 a dokončena v srpnu 2008. „Prsteny“ tanků LNG byly postaveny v Jižní Koreji a smontovány ve Španělsku. Poté, co byla dokončena stavba v Campamentu, odtáhly soupravu čtyřmi remorkéry na místo určení u pobřeží Revigo. Flotila urazila za 16 dní 3 100 km průměrnou rychlostí 4,4 uzlů (8,1 km/h). Na místě byl terminál zatížen vodou, aby bylo zajištěno, že bude trvale ukotven na mořském dně.
Provoz zahájil v polovině roku 2009 a při plném provozu ukládá a znovu zplyňuje 8 miliard m3 zemního plynu ročně, což pokrývá asi 10 % italské potřeby. Terminál přijímá tankery LNG z Kataru každé tři dny. Plyn je poté znovu zplyňován a odeslán do italské plynárenské sítě potrubím z terminálu k pobřeží. Potrubí, které se připojuje k terminálu, se nachází jižně od ústí řeky Levante poblíž Scanno Cavallari.