Společnost SSE Renewables oznámila, že první větrná turbína jejího projektu Dogger Bank začala dodávat elektřinu do sítě Spojeného království.
První turbíny větrného parku Dogger Bank © SSE Renewables
Dodávka elektřiny z doposud největší větrné turbíny začala v sobotu 7. října večer skrze stejnosměrný vysokonapěťový kabel (HVDC) spojující projekt s pevninou. Větrný park Dogger Bank se nachází v Severním moři ve vzdálenosti zhruba 130 km od východního pobřeží Anglie.
Větrné turbíny instalované v anglickém projektu Dogger Bank mají 107 m dlouhé lopatky a dosahují výšky 260 m, což je pro srovnání dvojnásobek výšky ikonického londýnského kola London Eye. SSE Renewables uvádí, že jediné otočení větrné turbíny vyrobí dostatek energie pro dvě průměrné britské domácnosti.
Projekt, který se skládá z celkem tří fází, disponuje obřími větrnými turbínami Haliade-X od GE. Celkem jich na ploše odpovídající oblasti Velkého Londýna bude instalováno 277; pro fáze A a B o výkonu 13 MW a pro fázi C dokonce o výkonu 14 MW.
Budou fungovat?
Na výrobu elektřiny z větrných elektráren na moři spoléhá řada přímořských států s vhodnými podmínkami pro jejich výstavbu. Přestože jsou náklady na jejich výstavbu proti pevninským větrným elektrárnám při srovnání jejich sdružené ceny energie (LCOE — levelized cost of energy) více než dvojnásobné, mají řadu neoddiskutovatelných výhod.
Offshore větrné elektrárny mají například vyšší využití instalovaného výkonu. Podle statistik WindEurope může u nových offshore větrných elektráren dosahovat až 50 %. I proto na ně řada zemí s příhodnými podmínkami v budoucnu sází. Developeři také nemusí řešit odpor obyvatel v okolí výstavby, jako je tomu často v případě onshore větrných elektráren.
V posledních týdnech ovšem přichází ze sektoru řada negativních zpráv. Ty naznačují, že se sektor offshore větrných elektráren v letošním roce „zasekl“. Ambiciózní cíle některých států tak bude nutné přehodnotit.
Například v poslední aukci ve Spojeném království, ve které měly zájemci soutěžit o provozní podporu, nebyla podána jediná nabídka. A to přesto, že zájemci o účast měli připraveny projekty k realizaci. Shodují se totiž, že cenový strop provozní podpory byl nastaven příliš nízko, a nereflektuje tak zvyšující se náklady na výstavbu.
Příkladem mohou být společnosti RWE a Vattenfall. Obě společnosti upozornily, že náklady na projekty větrných elektráren na moři vzrostly až o 40 %. Růst je důsledkem zdražení úvěrů, ale také růstu provozních a dalších nákladů v důsledku inflace. Vattenfall v důsledku vyšších cen musel dokonce pozastavit realizaci projektu, který loni v Británii získal podporu.
Náklady na výstavbu větrných elektráren ve Spojených státech vzrostly podle BloombergNEF dokonce ještě více, a to až o 50 %. V roce 2023 tak sdružená cena energie dosáhla 114,20 USD/MWh. To ukazuje ve srovnání s rokem 2021 na více než 50% nárůst.
Růst investičních a provozních nákladů zvýšil sdruženou cenu energie o 16,90 USD/MWh. Vyšší náklady financování kvůli úrokovým sazbám zvýšily sdruženou cenu energie o dalších 27,20 USD/MWh.