Téměř nikdo si toho naštěstí nevšiml, ale v pátek 8. ledna ve 14:05 středoevropského času jsme se ocitli blízko velkému výpadku dodávek elektřiny ve významné části Evropy. Na více než hodinu se od evropské sítě oddělila soustava jihovýchodní Evropy.
Příčinou rozdělení synchronní zóny bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska, uvedla ve své tiskové zprávě společnost ČEPS, provozovatel přenosové soustavy v ČR. Přičemž obě části soustavy se musely vyrovnat s výraznou výkonovou nerovnováhou. V balkánské části Evropy s přebytkem výkonu krátkodobé nadfrekvence až 50,6 Hz. Velmi zjednodušeně tedy v danou chvíli měla „balkánská“ část nadvýrobu, zbytek Evropy pak nedostatek elektřiny.
Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně ČR zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHz až na hodnotu 49,74 Hz. Působením automatických opatření se další pokles zastavil a kmitočet se po přibližně 10 s navrátil do normálního pásma provozu, tedy do rozmezí 49,8–50,2 Hz.
Automatické řízení soustavy a připojených zdrojů zafungovalo a situace se během několika minut stabilizovala. V důsledku poklesu kmitočtu mimo běžné provozní pásmo přešly elektrárny do režimu regulace otáček. „V Elektrárně Chvaletice jsme například přidávali na všech výrobních blocích asi 10 MW. Podobně zareagovaly i výrobní bloky v Elektrárně Počerady,“ uvedl směnový inženýr Milan Prokop z Elektrárny Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy.
Ve 14:09 již byla odchylka snížena pod 100 mHz. Po splnění podmínek fázování provedl chorvatský provozovatel přenosové soustavy v 15:07 resynchronizaci obou oddělených částí soustavy.
Se silným tvrzením přišel dolnorakouský energetický dodavatel EVN, podle něj se blackoutu neboli rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny podařilo zabránit jen těsně. Ovšem tento těsný rozdíl znamenal, že událost se obešla bez větších následků.
OVŠEM NE ZCELA BEZ NÁSLEDKŮ
V „západní“ soustavě byly odpojeni zákazníci s celkovým odběrem 70 MW. V „balkánské“ části byl zásah poněkud větší, odpojení se týkalo zákazníků s odběrem 163 MW. Je to běžný postup: v případě mimořádných událostí se podle deterministického přístupu ENTSO-E může v zájmu zajištění provozní bezpečnosti přistoupit k odpojování spotřebitelů.
V některých provozech například v Rakousku podle médií také došlo k odstavení zařízení citlivých na výkyvy frekvencí, ale žádné velké škody nejsou hlášeny. Také ve Francii došlo k odpojování průmyslových podniků, jak uvedl francouzský provozovatel přenosové soustavy, společnosti RTE.
„V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům,“ prohlásil k události ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula. „Vlivem krátkého poklesu kmitočtu mimo běžné provozní pásmo pouze přešly elektrárny do režimu regulace otáček. To znamená, že elektrárny automaticky regulují svůj výkon podle okamžité frekvence,“ dodal Šula k opatřením, která byla provedena v České republice.
PŘÍČINA ZATÍM NEZNÁMÁ
Podle ENTSO-E aktuálně probíhá vyšetřování příčiny události, výsledky šetření mají být včas zveřejněny. Spouštěčem byla zjevně blíže nespecifikovaná událost v Rumunsku, kde v některých oblastech došlo k přerušení dodávek elektřiny až na 1,5 hodiny.
Podle rakouské společnosti pro prevenci krizí (GfKV) šlo o nejzávaznější událost v evropské energetické soustavě za více než 14 let. V listopadu roku 2006 došlo k blackoutu, který zasáhl 15 milionů obyvatel v Německu, Francii, Itálii, Belgii, Španělsku a Portugalsku. K obnovení standardního provozu došlo až po dvou hodinách. Příčinou byla lidská chyba při odpojení linky k umožnění průjezdu lodi ze severoněmecké loděnice Meyer Werft do Severního moře.
Páteční incident vyvolal reakce také v Německu. Mluvčí pro energetickou politiku parlamentní strany FDP Martin Neuman zdůraznil, že incident ukazuje, „na jak vratkých nohou“ bezpečnost dodávek elektřiny v Evropě stojí. Podle něj jsou k zajištění stability systému v Evropě zapotřebí holistické koncepty.
Problémem je dle ředitele vídeňské energetické společnosti Wien Energie rozvoj obnovitelných zdrojů energie, s nímž souvisí kolísání výroby elektřiny v závislosti na intenzitě slunečního záření a na rychlosti větru. „Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,“ řekl Strebl.
Na problém s integrací OZE upozorňovala i řada dalších komentářů (v rámci objektivity dodejme, že mnoho jejich autorů má v oblasti regulace sítě své byznysové zájmy). Ovšem je také dobré uvést, že velké systémy jako evropská síť sice mohou být bezpečnější a robustnější než systémy malé, ovšem pokud selžou, důsledky bývají o to větší. I to je nutné vzít v potaz při plánování.
Za zamyšlení v tomto případě možná stojí i oblast bezpečnosti počítačové. Výpadek výkonu v danou chvíli by se dal možná řádově přirovnat k náhlému odpojení zhruba stovky tisíc nabíjených elektromobilů. Což v reálu není událost nijak pravděpodobná – ale v případě velkého hackerského útoku sponzorovaného jiným státem to není ani nepředstavitelné.
Dnes už víme, že například Rusko se pokoušelo získat přístup do klíčových bodů americké rozvodné sítě (a naopak USA do ruské), téměř určitě také stojí za ukrajinským blackoutem v prosinci 2015. Ale proč by se hackeři měli pokoušet proniknout jen do centralizovaných systémů, které jsou v Evropě obecně poměrně dobře zabezpečené? Proč nevyužít možnosti „decentralizovaného“ blackoutu? Nová doba v energetice přináší nové otázky a problémy.