V Česku se podle očekávání dál protahuje rozhodování o tom, jak bude (či nebude) probíhat dostavba dukovanského jaderného zdroje. Jak už bylo jasné, rozhodovat nebudou ani tak technické parametry, jako ohledy politické.
Ve hře o dostavbu dalšího bloku jaderné elektrárny v Temelíně jsou čínský reaktor Hualong One (HPR1000) od společnosti CGN, ruský reaktor VVER1200 (Atomstrojexport), americký AP1000 (Westinghouse), zmenšená verze reaktoru APR1400 z Jižní Koreje (společnost KHNP) a zmenšená verze reaktoru EPR z Francie (Areva).
Na jednání všech parlamentních stran 27. ledna 2021 však v podstatě padlo rozhodnutí, že k tendru nebude připuštěna čínská státní společnost CGN. Zdá se, že shoda napříč politickým spektrem je jasná. „V zásadě se všichni shodneme, že Čína je nepředstavitelným potenciálním dodavatelem v rámci tendru,“ řekl Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu, po schůzce novinářům. Shodu potvrdili i účastníci z řad opozice. „Co bych snad mohl označit za jednoznačně pozitivní, je, že premiér Babiš víceméně jasně řekl, že by neměly být osloveny firmy z Číny,“ prohlásil předseda ODS Petr Fiala.
ÚČAST RUSKA JE TVRDÝM OŘÍŠKEM
Snížil se tedy počet možností, jak by výběrové řízení mohlo vypadat. Ještě před koncem roku Karel Havlíček mluvil o čtyřech variantách. Mezi ně patřil i scénář, kdy bude pozváno do tendru všech 5 zájemců. Druhou variantou je pozvat 3 zájemce bez Ruska a Číny. Další je pak model 3 + 2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí. Zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení na dobu po letošních sněmovních volbách.
Sám Havlíček před Vánoci označil za nejpřijatelnější model 3 + 2, ale právě tento model tedy podle všeho padl, protože Čína se zdá být „mimo hru“. Tím však nebyl vyřešen nejpalčivější bod současných debat, a tím je účast ruského Rosatomu.
„Garnitura je rozdělená v tom, že určitá část politických stran by chtěla vyřadit i Rusko, určitá by tam Rusko v nějaké pozici chtěla nechat, aby se zajistila kompetitivnost tendru a dobrá finální cena,“ řekl Havlíček. Jasně tak vyjádřil jádro sporu, i když předmětem dohadů je i ovlivnění ceny. Na pohled jde sice o logickou, nikoliv však potvrzenou domněnku, že by účast čtyř účastníků místo tří (s CGN pro tuto chvíli nepočítejme) ke snížení ceny skutečně vedla.
Proti účasti Ruska jsou zřejmě i české bezpečnostní složky: „Vláda má k dispozici opakovaně doloženou bezpečnostní analýzu, která účast ruských a čínských firem nedoporučuje,“ uvedl nejmenovaný zdroj pro týdeník Respekt. Bezpečnostní rizika účasti Ruska připouštějí i další zdroje, například šéfka státního jaderného dozoru Dana Drábová.
Zvažovat je samozřejmě potřeba i technické faktory, o nich se však aktuálně nemluví. V Dukovanech jsou např. omezené možnosti chlazení a reaktor s výkonem nad 1 200 MWe nebude možné uchladit při souběžném provozu zdejších starších reaktorů. Technickým oříškem může být také doprava velkých komponent některých uchazečů na stavbu.
Tyto otázky ovšem pro příští měsíce patrně zastíní otázky politické. Část scény zkrátka silně usiluje o zachování účasti Ruska, ať už z jakýchkoliv důvodů. Týká se to především okolí prezidenta Miloše Zemana a premiér Babiš si chce evidentně zachovat jeho přízeň i s ohledem na blížící se parlamentní volby. Do nich po rozhodnutí Ústavního soudu o změně volebního zákona navíc půjde ve slabší pozici než v minulosti.
100% ÚHRADA NÁKLADŮ ZE STRANY STÁTU PŘINÁŠÍ NEMALÁ RIZIKA
Stavba s největší pravděpodobností proběhne čistě ve finanční režii státu. Připomeňme však, že podle původních plánů se stát měl podílet 70 %, zbylých 30 % pak měl hradit ČEZ. Tento model financování nového bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 160 miliard korun) schválila česká vláda loni. Situace se ovšem mění.
Možnost 100% financování státem připustil na konci ledna ministr Karel Havlíček. Míra státního financování stavby je podle něj závislá na vyhodnocení dopadů finančního zapojení ČEZu. O tom bude rozhodovat znalecký posudek a také chování investora. „Za předpokladu, že to pomůže výkupní ceně, je stát připraven financovat stavbu ze 100 %,“ uvedl ministr pro novináře. Stát by v takovém případě mohl mít nižší úrokovou sazbu. Postup ovšem bude závislý i na schválení ze strany EU.
Projekt by navíc získal punc „malé domů“ pro společnost ČEZ. „ČEZ si pro stavbu reaktoru v Dukovanech chystá ve spolupráci s vládou podmínky all inclusive. Stoprocentní výhodná půjčka od vlády, šedesátiletá smlouva o odkupu veškeré elektřiny za zvýhodněnou cenu, a kdyby se přeci jen něco nepovedlo, přeprodej rozběhnutého projektu státu.“ To jsou slova Edvarda Sequense z ekologického sdružení Calla.
Není a určitě ani v budoucnu nebude jediný, kdo by takový projekt kritizoval. A je snadno představitelné, že by se taková kritika mohla stát oprávněnou, pokud by projekt nepodléhal skutečně důsledné veřejné kontrole. Nebo pokud by se s ním pojila nerealistická očekávání například ohledně ceny. Ztráta zatím stále ještě poměrně silné veřejné podpory by pro něj mohla být nakonec „smrtelná“.
Analytik Radim Dohnal pro ČTK připomněl, že státní dostavba by mohla umenšit jeden problém daný tím, že ČEZ je ze 30 % vlastněn minoritními akcionáři s různými názory. „Na druhou stranu případná kompletní výstavba v režii státu by ještě více omezila veřejnou kontrolu nad tak značným rozpočtem,“ uvedl.
NEUSTÁLÉ ODKLÁDÁNÍ NEPROSPÍVÁ
Dostavba Dukovan tedy pořád nemá konkrétnější obrysy. Jasné je v podstatě jen to, že konečné rozhodnutí v nejbližší době nepadne. Ostatně i vůči veřejnosti a případným uchazečům bude patrně férovější tendr odložit minimálně na termín po podzimních volbách. Není to řešení ideální, v současné situaci je ale jedním z těch méně špatných.
Česká energetika by už ovšem potřebovala od vlády jasnou zprávu o tom, jakým směrem se má vlastně vydat. Uchazeči o tendr navíc nebudou trpěliví do nekonečna. Skutečně důkladná příprava podobného projektu vyjde na stovky milionů korun. Česko přitom už v předchozích letech zrušilo tendr na dostavbu Temelína a ukázalo se tak jako nepříliš spolehlivý partner. Pokud to uděláme podruhé, budeme si moci zřejmě ušetřit práci s vylučováním dalších firem.