Projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit současnou kapacitu přímé trasy pro dodávky plynu z Ruska do Německa, nevychází z obtíží. Je téměř hotov, ovšem dokončení zkomplikovaly nejprve americké sankce a (vlastně v jejich důsledku) nyní také německý síťový regulátor.
Developer projektu Nord Stream 2, který je vlastněn ruským plynárenským gigantem Gazprom, zažádal letos v lednu u německého síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) o výjimku z unijní legislativy, která nabyla účinnosti loni v květnu. Ta by zmírnila omezení využívání plynovodu, což by společnosti umožnilo vyhnout se povinnostem, jakými jsou zaručení přístupu třetím stranám, unbundling či zavedení transparentních tarifů za přepravu plynu.
V pátek regulátor zaslal zúčastněným stranám své předběžné rozhodnutí, ve kterém podle informací německého deníku Handelsblatt žádost zamítá, jelikož plynovod nebyl dokončen před nabytím účinnosti zmiňované legislativy.
Do procesu posouzení žádosti se přitom v březnu zapojila i polská státem ovládaná společnost PGNiG, která dlouhodobě zastává názor, že udělení výjimky plynovodu Nord Stream 2 by poškodilo bezpečnost dodávek a hospodářskou soutěž v regionu střední a východní Evropy.
„Jsme si vědomi informací sdělených účastníkům řízení německým úřadem BNetzA. S tímto rozhodnutím nesouhlasíme. Počkáme na oficiální rozhodnutí úřadu, které samozřejmě vyhodnotíme spolu s dalšími kroky pro zachování našich práv,“ uvedl v pondělí mluvčí společnosti Nord Stream 2.
Developer projektu při podání žádosti argumentoval skutečností, že plynovod byl „ekonomicky dokončen“ před květnem 2019, kdy nová legislativa nabyla účinnosti, a společnost učinila nevratné investice v řádu miliard eur s vírou v právní rámec platný v té době, dlouho předtím, než Evropská komise ohlásila své plány na jeho změnu. Ve vyjádření zaslaném serveru S&P Global německý regulátor uvedl, že zúčastněným stranám zaslal „operativní část“ zamýšleného rozhodnutí, aby se k němu mohly vyjádřit. Svůj potenciálně zamítavý postoj však nepotvrdil, ani nevyvrátil.
Krátký konzultační proces probíhal do 8. května, přičemž „rozhodnutí bude následně přijato včas“. Podle dřívějších informací by se regulátor měl oficiálně vyjádřit do 24. května.
NA VLNÁCH SE MŮŽE ZAČÍT
Plynovod Nord Stream 2 přitom mohl být hotov nebýt sankcí, které přijaly v roce 2019 Spojené státy. Ty jimi hrozí všem společnostem, které se na jeho stavbě podílí. Ruské společnosti to tolik netrápí, ovšem švýcarsko-nizozemská společnost Allseas Group, jejíž lodě potrubí pokládaly, od projektu na sklonku loňského roku ustoupila. To dostavbu posledního zbývajícího úseku o délce zhruba 160 km zcela zastavilo.
Rusko v lednu uvedlo, že problém vyřeší vlastními silami. Do Baltu měla připlout loď Akademik Čerskij, kterou ruská plynárenská společnost Gazprom koupila v roce 2016. Loď ale zřejmě ještě procházela drobnými úpravami, a především se musela přesunout do evropských vod z přístavu Nachodka v Japonském moři.
V neděli 3. května spatřily zdroje agentury Reuters Akademik Čerskij v Baltském moři nedaleko přístavu města Baltijsk v kaliningradské oblasti. Potvrzují to i data dostupná na serveru myshiptracking.com, dle kterého plavidlo aktuálně kotví ve zmíněné oblasti. Odtud by cesta lodi do oblasti Bornholm, kde by pokládka potrubí měla pokračovat, trvala téměř dva dny. Není navíc jasné, zda je loď vybavena veškerými technologiemi, které by jí umožnily operovat v dánských vodách. Právě v nich část stavby chybí.
Zavedení sankcí Spojené státy zdůvodnily ochranou energetické bezpečnosti Evropy, respektive hrozbou přílišné závislosti na ruských dodávkách především právě zemního plynu. Ten by měl být obzvláště pro Německo „přechodovým palivem“ k energetice založené primárně na obnovitelných zdrojích a tak jeho spotřeba v EU v příštích letech a desetiletích pravděpodobně ještě významně poroste. Rozhodnutí USA podporují některé evropské státy jako Polsko a Ukrajina. USA jsou naopak kritizovány za to, že zavedením sankcí v Evropě hájí svůj zájem prodávat vlastní plyn ve formě LNG.