Snahy o dekarbonizaci evropské energetiky a poučení z nedávné energetické krize jasně ukazují, že bez nových jaderných elektráren se EU při naplňování svých ambiciózních ekologických cílů minimálně v nejbližších desetiletích neobejde.
Jaderná elektrárna Dampierre © volné dílo
Zatímco Německo se s jádrem, zdá se, definitivně rozloučilo, i když mu to činí nemalé problémy, řada dalších zemí si uvědomuje, že bez výstavby nových jaderných bloků se v nejbližší budoucnosti neobejde. Zvláště když se Německo evidentně spoléhá na to, že bude mít odkud elektřinu dovážet. Do budování jaderných bloků se tak už pustilo i Polsko, které až doposud tento zdroj energie opomíjelo. Stranou pochopitelně nezůstávají ani země, které se už o jádro významnou měrou opírají po delší čas.
Jádro ve Velké Británii
Britská vláda zveřejnila plán naplnění svých jaderných ambicí. Cílem je do roku 2050 zečtyřnásobit instalovaný výkon v jaderných zdrojích na 24 GW. Elektrárny s takovým výkonem pokryjí asi 25 % předpokládané spotřeby elektřiny v zemi. Vláda si od jasného harmonogramu klíčových rozhodnutí slibuje také přilákání nových investorů. V současné době je ve Spojeném království ve výstavbě jaderná elektrárna Hinkley Point C s dvěma bloky typu EPR.
Britská vláda na svých webových stránkách zveřejnila harmonogram rozvoje jaderné energetiky do roku 2050. Podle jejích slov harmonogram obsahuje plán na největší jaderný rozvoj za posledních 70 let. Cílem je zejména snížit ceny energií, podpořit tisíce pracovních míst a zajistit bezpečnost dodávek v zemi.
Ambicí Spojeného království je zvýšení instalovaného výkonu v jádru na 24 GW do roku 2050. V současné době země disponuje pěti jadernými bloky ve čtyřech elektrárnách s celkovým výkonem lehce přes 6 GW netto. Kromě výše uvedených cílů má jádro pomoci také dosáhnout zemi uhlíkové neutrality.
„Vládní investice do jádra zajistí, že Spojené království zůstane v čele technologického rozvoje. Naše plány poskytnou investorům důvěru v podporu nových britských projektů s jednodušším procesem lokalizace nových schémat a jasnou podporou pro společnosti ze soukromého sektoru vyvíjející inovativní technologie,“ uvedl ministr pro jadernou energetiku Andrew Bowie.
Harmonogram podle vlády také poskytuje jistotu investorům i jadernému průmyslu v tom, kam Spojené království směřuje. Kromě nových jaderných zdrojů počítá s investicemi do domácí výroby jaderného paliva (HALEU) pro nové pokročilé jaderné reaktory. Další verzi jaderného plánu země plánuje zveřejnit nejpozději na konci roku 2025.
Plán také zahrnuje vládní ambici zajistit investiční rozhodnutí pro bloky o výkonu 3—7 GW každých pět let od roku 2030 do roku 2044. Kromě výstavby nové elektrárny v Sizewell C a rozvoji malých modulárních reaktorů počítá země s další velkou jadernou elektrárnou. V současné době Británie staví dva bloky typu EDF s celkovým výkonem 3,2 GW v elektrárně Hinkley Point C. Se zprovozněním prvního se počítá v roce 2028.
Francouzské plány
Chce-li Francie dosáhnout svého cíle energetické transformace a snížit závislost na fosilních palivech ze 60 % na 40 % do roku 2035, bude pravděpodobně potřebovat 14 nových jaderných reaktorů. V současné chvíli je šest z nich v plánovacím procesu. Pro Reuters to uvedla francouzská ministryně energetiky Agnes Pannierová-Runacherová.
Prezident Emmanuel Macron v roce 2022 zařadil jadernou energii do centra úsilí své země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050 a oznámil výstavbu oněch šesti nových evropských tlakovodních reaktorů a studie pro dalších osm reaktorů. Nová energetická strategie musí být kodifikována v zákoně a od konce ledna ji má projednávat parlament.
V roce 2022 se kvůli provozním problémům snížila výroba francouzských jaderných elektráren na 30leté minimum. To způsobilo další tlak na růst evropských cen energií, které již byly ovlivněny snížením toků plynu z Ruska.
Během roku 2023 se dostupnost elektráren výrazně zlepšila a dosáhla cíle státní energetické společnosti EDF ve výši 300—330 TWh. EDF plánuje postavit nové elektrárny za použití desítek miliard z veřejných financí. Generální ředitel společnosti Luc Rémont oznámil, že EDF má v úmyslu vybudovat přibližně jeden reaktor o výkonu 1,6 GW ročně.
Prezident Macron dále rozhodl o prodloužení životnosti některých stávajících jaderných elektráren ze 40 let na více než 50 let a změně dřívějšího závazku na uzavření určitého počtu reaktorů do roku 2035. To je zásadním obratem v energetické politice země.
Francouzský prezident také posílil závazek své země k jaderné energii na nedávném klimatickém summitu COP28 v Dubaji, kde vedl skupinu 20 světových vůdců, kteří podepsali závazek do roku 2050 ztrojnásobit instalovaný výkon jaderných elektráren z roku 2020. Francie má v současnosti 56 provozuschopných reaktorů pokrývajících přibližně 70 % spotřeby elektřiny ve Francii. Macron zároveň slibuje, že země bude urychleně rozvíjet solární a offshore větrné elektrárny.