Slovenští vědci a jejich kolegové z univerzity v britském Cardiffu odhalili část struktury lidské bílkoviny, jejíž porucha vyvolává srdeční arytmie. Výsledek výzkumu má v budoucnu pomoci při léčbě vážných onemocnění srdce. Na tiskové konferenci v Bratislavě o tom dnes informovali vědci Slovenské akademie věd (SAV), kteří se na projektu podíleli. Mezinárodní tým určil počáteční strukturu takzvaného ryanodinového receptoru (RyR2), který řídí přenos vápníku v srdci. "Narušení koloběhu vápníku v důsledku mutací lidského receptoru vede k srdečním arytmiím," uvedli vědci ústavu molekulární biologie SAV, podle nichž se zmiňované mutace nejčastěji vyskytují v té části RyR2, na kterou se při výzkumu zaměřili.
V praxi se srdeční arytmie u člověka, které mohou způsobit až smrt, projevují při stresu nebo emočním napětí. Příkladem podle vědkyně SAV Alexandry Zahradníkové je případ, kdy člověk se zmiňovaným onemocněním skočí do studené vody a utopí se.
Projekt vědců byl zaměřen na základní výzkum, který má v budoucnu ulehčit vývoj účinnějších léků a léčebních postupů s cílem zabránit vzniku a rozvoji onemocnění srdce. Vědci za uplynulých osm let práce na projektu odhalili zhruba desetinu struktury RyR2. Zatím prý nelze stanovit termín, kdy zkoumání dospěje do stadia, že jeho závěry umožní výrobu nového léku. "Toto je běh na dlouhou trať. Když chceme dělat kvalitní výzkum, trvá to dlouho," řekla Zahradníková.
Výzkum souvisí se zkoumáním regulace koncentrací vápníku uvnitř lidských buněk. Během činnosti srdce se do buňky prostřednictvím RyR2 vyplaví velké množství vápníku, který je nutný pro činnost srdečního svalu. Několik druhů onemocnění srdce se podle vědců SAV vyznačuje právě zvýšeným uvolňováním vápníku do buněk, což vede k arytmiím.