Hola: toto slovo cestovalo z mozku muže v Indii do mozku jiného muže ve Francii. Tento jedinečný telepatický pokus ukazuje cestu k budoucím způsobům komunikace a dává nový prostor technologii určené pro lékařství. Píše o tom agentura AFP. Ve skutečnosti nestačila pouhá síla myšlenky, aby toto krátké poselství vyslané španělským vědcem z indického státu Kérala překonalo tisíce kilometrů k jeho francouzskému protějšku v malé laboratoři ve Štrasburku.
"Byla to telepatie z mozku do mozku, ale za pomoci přístrojů," usmívá se Romuald Ginhoux z francouzské společnosti Axilum Robotics, jejíž robot umožnil přenos poselství do mozku příjemce.
Výsledky tohoto pokusu, který se uskutečnil letos na jaře, nedávno přinesl americký vědecký časopis PLOS one. Iniciovali jej vědci z fakulty lékařství Harvardovy univerzity a Barcelonské univerzity za přispění španělské společnosti Starlab.
Pracovník Starlabu v Indii, vybavený přilbou s elektrodami, si přímo nemyslil Hola (španělský pozdrav). "Měl na výběr mezi dvěma myšlenkami, a to hýbat rukama, nebo hýbat nohama, z nichž každá vyvolávala odlišnou mozkovou vlnu," vysvětluje Ginhoux. První myšlenku převedl počítač propojený s jeho bezdrátovou přilbou v nulu, druhou v jedničku.
Operace se opakovala více než stokrát a "vysílač" předal počítači dlouhou řadu nul a jedniček odpovídajících zakódovanému slovu Hola. Tyto signály směřovaly do Štrasburku, kde je počítač zase převedl prostřednictvím magnetických vln v následné stimulace vizuálního kortexu příjemce.
Pracovník společnosti Axilum, sedící v zatemněné místnosti, mohl sledovat ve svém mozku buď světelné záblesky, které převáděl na jedničky, anebo se tyto záblesky neobjevily, a to znamenalo zase nulu. Po hodině a 140 stimulacích dospěl ke slovu Hola, které mohl vyluštit jako nějaké poselství zakódované v morseovce.
Primitivní způsob pokusu, jeho zdlouhavost a složitost nijak neotřásly nadšením jeho tvůrců. Podle jednoho z jeho autorů, profesora neurologie na lékařské fakultě Harvardovy univerzity Alvara Pascuala-Leoneho jde o významnou etapu při využívání možností, jak doplnit nebo obejít tradiční způsoby komunikace.
Autoři výzkumu se zmiňují o možnosti komunikace s ochrnutými osobami, které nemohou mluvit.
Elektroencefalografie (EEG), která umožnila "vysílači" komunikovat s počítačem, je již dobře známá. Složitější bylo předat poselství do druhého mozku.
"Použili jsme transkraniální magnetickou stimulaci (TMS) pomocí robota vyrobeného naší společností," uvádí Ginhoux. "Naším cílem však vůbec není telepatie, nýbrž se soustřeďujeme na terapeutické aplikace," dodává.
Společnost Axilum Robotics, která vzešla ze smíšené vědecké skupiny francouzského Státního ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) a Štrasburské univerzity, především usiluje o to, aby efektivnost stimulace mozkových zón byla ve Francii uznána jeho metoda pro terapeutické využívání.
Zvláště by mohla být využívána při léčbě těžkých depresí, kde již neúčinkují léky, či u neuropatických bolestí. "Momentálně se TMS ve Francii využívá jen experimentálně, zatímco ve Spojených státech je uznávána jako léčba deprese," říká Ginhoux.
Mezitím vynesla atraktivita telepatie společnosti Axilum Robotics nebývalý zájem: "Volá nám spousta pošetilců, kteří si chtějí naši telepatii vyzkoušet, či lidé, kteří tvrdí, že sami mají telepatické schopnosti," směje se.