Strojírenský průmysl se jednoznačně vyslovil proti zrušení tzv. karenční doby. Proplácení nemocenské již od prvního dne nemoci by totiž vedlo ke snížení schopnosti firem plnit své zakázky včas nebo přijímat zakázky nové, jejich tržby by klesly o
8 procent. Firmám by se zároveň zvýšily náklady o 2 procenta. Vyplývá to ze Studie českého strojírenského průmyslu 2018 zpracované analytickou společností CEEC Research.
Proti zrušení tzv. karenční doby se vyslovila naprostá většina strojírenských společností (93 procent). Ředitelé se obávají, že proplácení nemocenské již od prvního dne nemoci by vedlo k navýšení nemocnosti jejich zaměstnanců v průměru o celou jednu čtvrtinu (25 procent). Firmám by se tak snížila schopnost plnit své zakázky včas (pokles o 13 procent) nebo možnost přijímat zakázky nové (pokles o 11 procent). Související pokles tržeb ředitele odhadují na 8 procent, růst nákladů na odvody státu za zaměstnance na 2 procenta.
„České strojírenství dlouhodobě limituje nedostatek pracovníků, firmy mají problém plnit své zakázky včas, nemohou přijímat zakázky nové. Zároveň se do výše zisku firem negativně promítá růst nákladů, zejména mzdových. Zrušení tzv. karenční doby tyto problémy prohloubí," říká Martina Hloušková, Cat Phones Business Unit Manager. Možné dopady pro český průmysl vyčísluje také Pavel Juříček, majitel Brano Group, a. s. „Pro Českou republiku toto bude mít dopad zejména ve zhoršeném ekonomickém výkonu a v ohrožení její konkurenceschopnosti (pokud bychom předpokládali navýšení nemocnosti o 4 procentní body, tržby průmyslu a dopravy klesnou o 160 miliard korun, proti tomu se firmám zvýší náklady o 6 miliard korun, náklady na zdravotní pojištění vzrostou o 3 miliardy). Pro naši firmu to znamená další navyšování nákladů - konkrétně to souvisí s vyšší nemocností, čímž neustále narůstají další mzdové náklady. Rovněž se tímto navýší nárůst odpracovaných hodin s příplatkem za přesčasovou práci." „My jako výrobní podnik musíme nahradit nemocného jiným pracovníkem, což při současném nedostatku lidí na trhu práce není jednoduché. Pracovníci, kteří nemarodí, tak musí nahradit nemocné přesčasovou prací. A pokud to nepůjde, tak budeme muset odmítat zakázky a snižovat výrobu se všemi z toho pro nás, a nejen pro nás, vyplývajícími dopady," popisuje dopady na výrobu Jiří Rosenfeld, předseda představenstva, Slovácké strojírny, a. s. „Se zrušením tzv. karenční doby nesouhlasím, jedná se o opatření, které chrání podniky před zneužíváním nemocenské. Pokud by došlo k jejímu zrušení bez kompenzace, bude to znamenat opětovně jednostranné zhoršení podmínek ze strany státu, který takto znovu zvýší náklady podniků a sníží jejich globální konkurenceschopnost," vysvětluje Radek Strouhal, generální ředitel, Tatra Trucks, a. s.
Alternativu k zavedení tzv. karenční doby zmiňuje Tomáš Prášil, ředitel pro projektové řízení, Motor Jikov Group, a. s.: „Nesouhlasím se zrušením karenční doby a nemyslím si, že je to dobrý nápad. Pokud se na to podívám pragmaticky, budu se dívat po kompenzaci ze strany zaměstnavatele a motivaci pro zaměstnance v podobě „sick days". Pokud si vezmu průměrné cykly nemocnosti zaměstnanců, můžeme uvažovat o 3 až 5 dnech („sick days") za rok. Samozřejmě ale zdravotní volno musí mít určitá omezení, aby této výhody zaměstnanci nezneužívali." Jiná řešení také hledá Jindřich Kvarda, CEO, Swoboda - Stamping, s. r. o: „Měly by existovat motivační nástroje, aby člověk pečoval o své zdraví. Diskusí o zavedení karenční doby, zavedením tzv. otcovské dovolené a neřízeným zvyšováním mezd ve veřejném sektoru stát soukromému sektoru dále komplikuje již tak složitou situaci na trhu práce a omezuje výrobní zdroje."
Komplikovanost ověřit si, zda zaměstnanci systému nemocenské nezneužívají, zmiňuje Petr Novák, ředitel závodu a jednatel společnosti, Koyo Bearings Česká republika, s. r. o.: „V praxi je těžké ověřit si, zda byl daný zaměstnanec skutečně nemocný či ne. Jako mnohem efektivnější vidím pozitivní motivaci lidí k práci prostřednictvím různých benefitů, příplatků za dobře odvedený výkon a dalších motivačních nástrojů."
„Naše systémy chytrých telefonů umožňují zaměstnavateli účinně monitorovat pohyb zaměstnanců na pracovišti a efektivně tak řídit jejich činnost v pracovní době. Těžko si ale umím v praxi představit možnost monitorování zaměstnanců i mimo pracoviště, i když by to software v našich telefonech umožňoval," potvrzuje komplikovanost systému kontroly mimo místo výkonu práce Martina Hloušková, Cat Phones Business Unit Manager.