Výrobou modelu ukládacího obalového souboru (laicky kontejneru), určeného pro skladování vyhořelého paliva z jaderných elektráren Dukovany a Temelín v plánovaném hlubinném úložišti, ukončila ŠKODA JS a.s. projekt vývoje tohoto typu obalového souboru pro zadavatele projektu, Správu úložišť radioaktivních odpadů. V rámci projektu bylo navrženo optimální konstrukční řešení obalového souboru a na základě korozních testů v simulovaném prostředí budoucího úložiště byly také vytipovány materiály s vysokou korozní odolností, které zaručí skladování vyhořelého paliva po dobu v řádech stovek tisíc let bez porušení hermetičnosti obalového souboru.
Tím je zaručeno to nejdůležitější, tj. že nedojde k úniku radionuklidů do vnějšího prostředí. Korozní testy materiálu byly prováděny ve spolupráci s odborníky z řad subdodavatelů v rámci tohoto projektu, ÚJV Řež, a. s., Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a společnosti ENERGOVÝZKUM, spol. s r.o. v Brně.
Navržený ukládací obalový soubor je tvořen vnějším obalem, vyrobeným ze silnostěnné trubky z uhlíkové oceli o průměru 914 mm. V něm jsou s pomocí vestavby umístěna vnitřní pouzdra, vyrobená ze silnostěnné trubky z nerezové oceli. Každé pouzdro je určeno pro jeden palivový soubor. V případě paliva z elektrárny typu VVER 440 (Dukovany) obsahuje obalový soubor 7 vnitřních pouzder, v případě elektrárny typu VVER 1000 (Temelín) obsahuje obalový soubor pouze 3 pouzdra, protože palivové soubory z Temelína jsou rozměrnější. Pouzdra i vnější obal jsou z obou stran hermeticky uzavřena přivařením vík. Závěrné svary vík budou prováděny pomocí svařovacích robotů v tzv. horkých komorách přímo v lokalitě hlubinného úložiště. Skutečnost, že každý palivový soubor je hermeticky uzavřen v samostatném pouzdru, zvyšuje bezpečnost při manipulacích s vyhořelým palivem během jeho překládání do ukládacích obalových souborů.
Délka obalových souborů je dána typem skladovaného paliva. Pro palivo z Dukovan má navržený obalový soubor délku téměř 4 metry a hmotnost 14 tun, pro palivo z Temelína je jeho délka téměř 5 metrů a hmotnost 18 tun. Průměr obou typů ukládacích obalových souborů je záměrně zvolen shodný (914 mm) s ohledem na unifikaci hlubinného úložiště, ať už jde o manipulační a svařovací roboty, transportní prostředky nebo samotné vrty do horniny určené pro uložení obalových souborů.
Model ukládacího obalového souboru je vyroben ve skutečné velikosti, co do průměru, ale ve zkrácené délce, která umožní jeho umístění v plánovaném informačním centru SÚRAO. Za tímto účelem je model proveden s částečným výřezem, umožňujícím pohled na všechny detaily jeho konstrukce.
Vývoj ukládacího obalového souboru pro hlubinné úložiště je logickým pokračováním zkušeností společnosti ŠKODA JS v celém cyklu nakládání s vyhořelým jaderným palivem. ŠKODA JS vyrábí skladovací mříže do bazénů pro ukládání vyhořelého paliva po jeho vyjmutí z jaderného reaktoru. Po několikaletém skladování v bazénu jsou palivové soubory překládány do skladovacích a přepravních kontejnerů, které jsou uloženy v tzv. suchých meziskladech v prostorách jaderných elektráren. Pro tento účel dodávala ŠKODA JS pro jaderné elektrárny dříve kontejnery CASTOR vyráběné v licenci německé firmy GNS a v současnosti již dodává kontejnery ŠKODA 1000/19 a ŠKODA 440/84 dle vlastního designu. Předpokládá se, že palivo bude v těchto kontejnerech skladováno po dobu 60 let. A po této době bude už následovat přeložení palivových souborů do ukládacích obalových souborů v hlubinném úložišti.
Za třicet let vyrobila ŠKODA JS téměř 470 obalových souborů na ukládání radioaktivních materiálů, v absolutní většině na použité jaderné palivo.