KONFERENCÍ ROLLING FUTURE OSLAVILA SPOLEČNOST SKF 100 LET SVÉHO PŮSOBENÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY. AKCE, KTERÉ SE ZÚČASTNILO TÉMĚŘ 200 ZÁSTUPCŮ ČESKÝCH PRŮMYSLOVÝCH FIREM I NEJVYŠŠÍ VEDENÍ SPOLEČNOSTI SKF, SE KONALA V MODERNÍCH PROSTORECH BUDOVY ČESKÉHO INSTITUTU INFORMATIKY, ROBOTIKY A KYBERNETIKY ČVUT V PRAZE - DEJVICÍCH. JEJÍ SLAVNOSTNÍ RÁZ PODTRHL FAKT, ŽE JI MODEROVAL VICEPREZIDENT PRO HOSPODÁŘSKOU POLITIKU A EXPORT VE SVAZU ČESKÉHO PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR RADEK ŠPICAR.
I když hlavním důvodem setkání byla připomínka významné historické události, všechny referáty i následné diskuse byly orientovány do budoucnosti. Nikoli tedy to, co se událo v uplynulých 100 letech, ale to, co se stane v příštích 100 letech, bylo tématem konference. Učinit takto dlouhodobou prognózu je samozřejmě nemožné, ale na základě současného vývoje je možné definovat trendy, které budou v následujících letech a desetiletích klíčové a budoucnost určující. V současné době je například již vcelku zřejmé, že dosavadní obchodní modely přestanou v dohledné době fungovat. Firmy budou muset k zajištění své optimální výkonnosti v maximální míře využívat moderní digitální technologie, například v podobě analýz velkých dat vycházejících z hlubokého know-how analyzovaných technologií.
Digitalizace – a také mobilita – nabývá i v průmyslu stále více na významu a počet výrobních zařízení připojených k internetu neustále vzrůstá. SKF hraje v tomto procesu od počátku velmi aktivní roli a v průběhu několika uplynulých let se jí podařilo vypracovat se na jedno z předních míst ve svém oboru a zaujmout roli silného hráče v oblasti „smartifikace průmyslu“. Tzv. konektivita roste nejrychlejším tempem právě ve výrobě a sběr dat je naprostý základ. Jedno z klíčových know-how SKF se proto vztahuje právě k interpretaci naměřených dat.
SPOLEČNÝM JMENOVATELEM DIGITALIZACE
Účastníky konference uvítal několika českými slovy generální ředitel SKF Alrik Danielson. Připomněl si tak své působení v české pobočce SKF, kde coby člen představenstva působil v polovině 90. let minulého století. Poté auditorium v rámci své přednášky seznámil s aktuálními průmyslovými trendy, pro něž je společným jmenovatelem digitalizace. Tu přirovnal k tak přelomové změně, jako byl vynález knihtisku. „Nové digitální technologie a nástroje by měly umožnit například vytvoření zcela nových byznysových modelů, založených na škálovatelnosti v závislosti na konkrétních dodavatelských řetězcích,“ zdůraznil Alrik Danielson.
Souběžně s decentralizací informačních toků bude probíhat i decentralizace výroby tak, aby byla co nejblíže zákazníkovi a mohla co nejflexibilněji reagovat na jeho potřeby a požadavky. To v případě mnohých firem bude nejspíše znamenat i masivní stahování výroby z Číny zpět do domovských zemí, resp. blíže koncovému zákazníkovi a do míst, kde je management, který je schopen tomuto trendu nejlépe porozumět. „To je právě případ našeho výrobního závodu v západočeském Chodově, kde management i výroba fungují velmi dobře.
V závěru svého vystoupení upozornil Alrik Danielson rovněž na důležitost těsné spolupráce s univerzitami. „Ta velmi dobře funguje například ve Stockholmu. Pro tuto spolupráci je však nezbytná legislativní podpora, bez ní se další rozvoj kooperace firem a univerzit neobejde,“ zdůraznil.
PŘEDNOSTI REMOTE DIAGNOSTIKY
Generální ředitel české pobočky SKF David Poláček uvedl, že v České republice probíhá spolupráce SKF s ČVUT či s TU Ostrava, avšak stále podle něj není dostatečná. Na otázku, odkdy SKF zavádí principy Průmyslu 4.0, odpověděl, že se tak děje již od roku 2000. V prvních letech nového milénia ovšem byl tento proces spíše pozvolný. „Získaná provozní data jsme nevytěžovali dostatečně. Důvodem byla především nedostatečná komunikace se zákazníky nad získanými daty,“ přiznal David Poláček. Svou roli podle něj sehrálo i to, že zákazníci jsou v České republice spíše konzervativní a k technologickým novinkám se často stavějí zdrženlivě.
Tomáš Kozelský, manažer Centra servisu a vibrodiagnostiky SKF v ČR, se ve svém přednáškovém příspěvku zaměřil na tzv. remote diagnostiku sloužící k optimalizaci výrobních prostředků. Tato diagnostika by podle něj měla mít výraznou přidanou informační hodnotu, rozhodně by se nemělo jednat jen o pouhé předání surových dat zákazníkovi. Diagnostická zpráva by měla být strukturována, měla by zahrnovat detekci příčiny závady nebo jejího rizika, doporučení postupu vedoucímu k jejímu odstranění a návrh dlouhodobější optimalizace výrobního provozu. Závěrečné resumé takovéto zprávy by tedy podle Tomáše Kozelského mohlo vypadat nějak takto: „Vážený zákazníku, z analýzy měřených dat vyplývá, že na stroji 12 ZU 321 se rozvíjí poškození ložiska. 
Náhradní ložisko bylo právě vyrobeno v našem výrobním závodě a je na cestě do nejbližšího skladu. V následujících 30 dnech se připravte na odstávku a sdělte nám termín. Předpokládaná délka výměny ložiska je 6 hodin. Pokud ložisko bude vyměněno v následujících 14 dnech, zvyšuje se možnost jeho renovace.“
K dalším řečníkům konference patřila například Victoria Van Camp, CTO a prezidentka oddělení Innovation and Business Development ve společnosti SKF, či Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra pro Průmysl 4.0. Aktuální příklady digitalizace v praxi předložili zástupci významných českých průmyslových firem: Jan Vosátka, technický ředitel skupiny firem Wikov, Roman Bauer, lean manažer SKF Lubrication Systems, Stanislav Ryšan z Mondi Štětí a Kamil Burda ze společnosti Linde Gas.