Většina průmyslových společností je přesvědčena, že jsou dobře připraveny na kybernetické hrozby. Toto přesvědčení se ale nemusí zakládat na pravdě. Podle průzkumu bezpečnostní společnosti Kaspersky Lab totiž každá druhá průmyslová firma v minulém roce čelila jednomu
až pěti útokům, které je vzhledem k nedostatečným kyberbezpečnostním opatřením připravily v průměru o 497 000 dolarů (11 679 500 Kč) za rok.
Nastupující éra průmyslu 4.0 staví před kybernetickou bezpečnost průmyslových společností po celém světě nové výzvy. Mezi ně patří propojení IT s operačními technologiemi nebo dostupnost průmyslových kontrolních sítí externím dodavatelům. Pro lepší orientaci v této problematice provedly společnosti Kaspersky Lab a Business Advantage mezi únorem a dubnem tohoto roku globální průzkum, kterého se zúčastnilo 359 provozovatelů kyberbezpečnostních služeb zaměřených na průmyslové podniky. Cílem průzkumu bylo získat detailnější popis problémů a příležitostí, kterým tito provozovatelé čelí. Ukázalo se, že ačkoliv 83 % respondentů věří, že jsou dostatečně připraveni na kybernetický útok na své operační technologie, celá polovina oslovených společností čelila za poslední rok jednomu až pěti kybernetickým incidentům.
4 % čelila dokonce více než šesti útokům. Vzhledem k těmto datům se nabízí důležitá otázka - co by se mělo v rámci IT bezpečnostních strategií těchto společností změnit, aby byla efektivněji chráněna jejich důležitá firemní data a technologické procesy?
Zkušenosti s útoky
Průmyslové společnosti si dobře uvědomují rizika, kterým čelí - 74 % respondentů si je vědomo možných kybernetických útoků na svou infrastrukturu. I když mají společnosti vysoké povědomí o nových hrozbách, jako jsou cílené útoky nebo ransomware, největším kamenem úrazu pro většinu z nich stále zůstává běžný malware. Za největší hrozbu ho označilo 56 % dotázaných firem. Tento údaj navíc koresponduje s procentem napadených společností, kdy v průběhu loňského roku musela každá druhá mírnit dopady útoku běžným malwarem.
Společnosti z průmyslového sektoru nicméně daleko více ohrožují chyby a neúmyslné kroky vlastních zaměstnanců než hrozby ze strany dodavatelů a partnerů. Menší škody způsobují i sabotáže nebo fyzické škody způsobené třetí stranou. Právě ty ale firmy mylně řadí mezi top tři největší hrozby.
Pravdou zatím je, že mezi tři nejčastější důsledky kybernetického incidentu se řadí poškození produktu nebo kvality služby, ztráta autorských nebo důvěrných informací a omezení či přerušení výroby.
Bezpečnostní strategie
Celých 86 % dotázaných organizací má zavedenou kyberbezpečnostní strategii týkající se vlastních průmyslových kontrolních systémů (ICS), která by je měla chránit před případnými hrozbami. Zkušenosti nicméně ukazují na to, že kyberbezpečnostní strategie sama o sobě nestačí. Většina průmyslových firem přiznává, že nedostatečná expertíza vlastních nebo externích IT bezpečnostních pracovníků je nejvýraznějším problémem bezpečnosti jejich ICS. Jedná se tak o alarmující zprávu, která poukazuje na nedostatečnou připravenost firem čelit všudypřítomným útokům. Ty navíc mohou přijít i z řad vlastních zaměstnanců. „Interní hrozby jsou daleko nebezpečnější. Proti externím hrozbám jsme velmi dobře chráněni a přitom dění uvnitř organizace může bezprostředně ovlivnit její chod bez jakékoliv překážky. Hrozba tak vzniká bez větší pozornosti přímo mezi zaměstnanci," připustil provozovatel průmyslového kontrolního systému jednoho německého výrobního závodu.
Na druhou stranu je nutné uznat, že bezpečnostní strategie zavedené pracovníky ICS odpovídají vysokým standardům. Firmy se naučily využívat účinné kyberbezpečnostní řešení. V průběhu následujících 12 měsíců navíc plánují implementovat průmyslová řešení detekující anomálie (42 %) a proškolit zaměstnance o kyberbezpečnosti. Právě detekce anomálií hrozeb je pro průmyslové organizace velmi důležitá, protože každá druhá z dotázaných firem uvedla, že do jejich průmyslové kontrolní sítě mají přístup externí dodavatelé. Tím se okruh hrozeb notně rozšiřuje.
„Stále propojenější systémy IT a operačních technologií vyžadují neustálou připravenost členů představenstva, technických pracovníků i IT bezpečnostních týmů. Ti všichni by měli mít velmi dobrý přehled o současných hrozbách, promyšlenou bezpečnostní strategii a měli by rovněž v této oblasti zajistit školení zaměstnanců," říká Dragan Martinovic, Managing Director pro jihovýchodní Evropu ve společnosti Kaspersky Lab.