Peru je osmou zemí s největšími vodními zdroji na světě. V rámci Latinské Ameriky se řadí na třetí místo hned po Brazílii a Kolumbii. Přesto představuje pro české firmy značné možnosti uplatnění v oblasti čištění odpadních vod, recyklace vody nebo například v technologiích pro odsolování vod či využití kalového plynu.
Ačkoli Peru disponuje obrovským množstvím sladké vody, její rozložení po zemi je značně nerovnoměrné, což má dalekosáhlé důsledky na její dostupnost pro obyvatele i pro ekonomiku země. Většina vodních zdrojů se nachází v Amazonii, zatímco téměř dvě třetiny obyvatelstva žijí při Pacifickém pobřeží. A právě pobřežní oblasti čelí v posledních letech suchu a nedostatku vody. Klimatické změny, El Niño, který s sebou přináší změny srážkových vzorců, odlesňování a nadměrné využívání vodních zdrojů tyto problémy dále prohlubují. Sucho pak ovlivňuje zemědělství, produkci elektrické energie i přístup k pitné vodě obyvatelstva.
Příležitosti pro české společnosti
Mezi nejdůležitější oblasti, kde lze spatřit významný potenciál, patří výstavba a modernizace čistíren odpadních vod. Investice do technologií čištění, recyklace vody nebo využití kalového plynu mohou významně přispět ke zlepšení efektivity těchto zařízení. Další příležitostí je rozvoj systémů na odsolování mořské vody.
Další prostor pro zavádění pokročilých technologií a postupů skýtají projekty zaměřené na modernizaci zavlažovacích systémů, optimalizaci využití vody a zvyšování efektivity. A rovněž těžební průmysl nabízí možnosti spolupráce v rámci nových i rozšiřování stávajících projektů a jejich ekologizace nebo při realizaci infrastrukturních projektů v rámci programu Obras por Impuestos.
Voda je v Peru prohlášena za veřejný statek a její správa je v rukou státních institucí i soukromých nebo smíšených společností, které pracují na základě státem udělené koncese. V zemi funguje 50 hlavních dodavatelských společností, které provozují úpravny pitné vody a čističky odpadních vod (ČOV) především ve velkých městech a jejich okolí. V menších městech a na venkově je dodávka pitné vody a provoz ČOV zpravidla v rukou municipální správy nebo komunitní organizace, která je za tímto účelem zřízena.
Peruánská vláda usiluje o zlepšení pokrytí pitnou vodou ve venkovských oblastech, a to např. prostřednictvím Národního programu sanitace venkova (Programa Nacional de Saneamiento Rural), který má za cíl zlepšit přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením ve venkovských oblastech. Zahrnuje výstavbu vodovodních a kanalizačních systémů, úpraven a čističek vod a také poskytování sanitárních zařízení pro domácnosti, které dosud nebyly dostatečně vybaveny. Mezi úspěšné projekty, které tento program podpořil, patří instalace vodovodních systémů v oblastech Ayacucho, Cusco či Junín, kde byl významně zlepšen přístup k čisté vodě pro tisíce domácností. V rámci těchto iniciativ byly také vybudovány komunitní nádrže a úpravny, které pomáhají udržet vodu čistou a bezpečnou pro konzumaci. Dalším příkladem je vylepšení hygienických podmínek v rámci komunitního sanitárního projektu v oblasti Puno, zajišťující lepší přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením pro více než 20 000 lidí.
Peruánské čistírny v číslech
Pouze tři čtvrtiny odpadních vod procházejí procesem čištění. Čtvrtina odpadních vod je vypouštěna přímo do řek nebo do moře. V rámci zpracování odpadních vod v Peru je v provozu 171 čističek. Ty se zaměřují na odstraňování znečišťujících látek z odpadních vod z městských systémů zásobování vodou a kanalizace.
Většina (91 %) funkčních čistíren je provozována přímo dodavateli služeb (EPS), zatímco 7 % je spravováno místními obcemi a 2 % provozují soukromí partneři prostřednictvím koncesních smluv. Přitom pět dodavatelských společností provozuje přes 100 ČOV, tedy celých 61 % z celku. Jedná se o společnost SEDAPAL, působící v oblasti Limy, EPS Grau, která funguje v oblasti Piury na severu země, EPSEL, jež poskytuje služby v okolí města Chiclayo, AGUA TUMBES fungující v Tumbes a SEDALIB v oblasti Trujillo.
Více než tři čtvrtiny ČOV užívají biologické čištění za využití fakultativních oxidačních nádrží. Pouze 10 % čističek aplikuje nějakou metodu předčištění, pouze 18 % ČOV provádí i terciární čištění pomocí sedimentace, filtrace nebo membrán a pouze 20 % zahrnuje také chemické čištění, a to ve většině případů za pomoci chlóru. V rámci odvětví je zde velký prostor jak pro uplatnění nových technologií pro zlepšení fungování již zavedených procesů, tak pro společnosti, které se specializují na malé čističky odpadních vod.
V hlavním městě Limě bylo ještě donedávna čištěno pouze 20 % odpadních vod. Díky výstavbě čističek Taboada, La Chira a PROVISUR se úroveň čištění zvýšila na 90 %. Největší čistička Taboada zahájila provoz v roce 2013 s investicí téměř 150 milionů USD a aktuálně čistí více než 50 % odpadních vod města. Čistička La Chira, uvedená do provozu v roce 2016, čistí přibližně čtvrtinu odpadních vod Limy, zatímco menší zařízení PROVISUR funguje od roku 2020.
Společnost SEDAPAL plánuje v příštích letech realizovat více než 40 projektů zaměřených na rozšíření a modernizaci infrastruktury. Mezi nimi je výstavba nové ČOV La Atarjea, kde se plánuje využití kalového plynu pro pohon městské hromadné dopravy.
Další významné projekty se připravují v Limě i v dalších regionech Peru. Peruánská agentura pro podporu zahraničních investic PROINVERSIÓN podporuje realizaci 9 projektů, jejichž hodnota přesahuje 1,3 miliardy USD a dokončení se očekává do roku 2026. Mezi tyto projekty patří výstavba a modernizace čističek v regionech Ica, Cajamarca, Cusco, Huancayo a Tapapoto. Dále se plánuje zařízení na odsolování mořské vody v oblasti Ilo a již zmíněná úpravna Huachipa II v Limě.
Efektivní zavlažování
Peruánské zemědělství spotřebovává až 89 % všech dostupných vodních zdrojů, přesto účinnost jejich využití zde dosahuje jen okolo 30 %. Je zde tedy značný prostor pro zlepšení prostřednictvím moderních technologií a inovací, které mohou optimalizovat zavlažování a snížit plýtvání. V Peru patří mezi regiony s nejvyšší spotřebou vody v zemědělství především údolí Ica, Cañete a Chao. Ty jsou klíčové pro pěstování plodin, jako jsou vinná réva, rýže, ovoce a zelenina. Zemědělská produkce je zde silně závislá na zavlažování využívající vodu z řek a podzemních vodních zdrojů. Tradiční metody zavlažování, často využívající otevřené kanály, mají nízkou efektivitu.
Peruánská vláda proto společně s investory podporuje projekty zaměřené na zvýšení efektivity využívání vody. V údolí Ica byl např. na ploše 30 000 ha implementován systém kapkové závlahy, což snížilo spotřebu vody o 40 % a zároveň zvýšilo produktivitu hroznů o 25 %.
Mezi významné projekty patří i třetí fáze projektu Chavimochic, který má za cíl lépe využít vodní potenciál řeky Santa v regionu La Libertad. První a druhá etapa již přinesly pozitivní výsledky, jako např. generování energie v hydroelektrárně Virú a zajištění dodávek vody pro město Trujillo. V rámci třetí fáze projektu se plánuje další rozšíření zavlažované plochy a výstavba nové úpravny vody. Podobné projekty jsou plánovány i v dalších částech Peru, např. v departmentech Arequipa (Majes-Siquas II a Yanapujio) nebo Ancash (Chinecas). Do budoucna dále poroste poptávka po technologiích chytrých závlah a precizního zemědělství.
Výstavba odkališť
V těžebním průmyslu se příležitosti pro české exportéry otevírají především při výstavbě odkališť. Poptávány jsou také technologie pro monitorování koncentrace škodlivých látek, potrubí, čerpadla nebo ventily.
V současné době má Peru naplánováno 51 těžebních projektů v celkové hodnotě přibližně 55 miliard USD, které by měly přispět k ekonomickému růstu, vytváření pracovních míst a rozvoji infrastruktury. Více než dvě třetiny těchto projektů se zaměřují na budování nových dolů, zatímco zbytek se týká rozšiřování stávajících těžebních kapacit. Mezi projekty, které jsou těsně před realizací, patří prodloužení životnosti měděného dolu Antamina v departamentu Ancash, který je spravován konsorciem mezinárodních těžebních společností z Austrálie, Kanady, Švýcarska a Japonska. Další významné projekty zahrnují výstavbu nového měděného dolu peruánské společnosti Zafranal a čínského železného dolu v departamentu Arequipa, jejichž realizace by měla začít v průběhu příštího roku.
Kromě technologií využitelných hned v provozu těžební společnosti přímo i realizují velké infrastrukturní projekty. Umožňuje jim to program Obras por Impuestos. Jeho prostřednictvím získávají těžební společnosti daňovou úlevu a peníze, které by jinak musely odvést státu, se využívají na financování infrastrukturních projektů v blízkosti dolů. Velké těžební společnosti se tak v Peru podílejí na výstavbě silnic, škol, nemocnic, ale také kanalizačních systémů, úpraven pitné vody nebo čističek odpadních vod.
Čím dál častěji se těžební společnosti podílejí na projektech mimo jiné v oblasti recirkulace nebo opětovného využívání vody. Společnost Cerro Verde např. využívá 65 % odpadních vod z čističky v Arequipě pro své provozy. Southern Peru vybudovala zavlažovací kanál na podporu zemědělství v Tacně. Největší odsolovací zařízení v Peru, které se nachází v oblasti Piura, je provozováno těžební společností Mina de fosfatos Bayovar, která takto získanou vodu využívá pro svůj provoz.
V případě, že vstupujete na peruánský trh nebo zde rozšiřujete své obchodní aktivity, neváhejte oslovit zahraniční kancelář CzechTrade v Peru.