Po necelém roce od skončení pařížské XXI. mezinárodní konference OSN o klimatu vstoupila
4. listopadu 2016 oficiálně v platnost mezinárodní klimatická dohoda. Stalo se tak poté, co byly naplněny podmínky pro vstup v platnost této smlouvy, resp. co ji ratifikovalo 55 smluvních stran Rámcové úmluvy OSN, jejichž souhrnný podíl na globálních emisích skleníkových plynů dosahoval 55 %.
Pařížská dohoda upravuje mezinárodní rámec ochrany klimatu po roce 2020, kdy nahradí svého předchůdce - Kjótský protokol. „Jejím hlavním cílem je přispět k výraznému snížení produkce emisí skleníkových plynů, udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2° C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C," přiblížil význam dokumentu ministr životního prostředí Richard Brabec.
Dohoda přináší také důležitou změnu v tom, že si všechny státy bez rozdílu (tedy rozvinuté i rozvojové) musí stanovit konkrétní příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů a tento příspěvek naplnit. ČR se společně s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 1990).
„Již v roce 2014 jsme dosáhli snížení emisí skleníkových plynů o 37 % v porovnání s rokem 1990, takže o naplnění cílů nemusíme mít obavy. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o další úspory emisí skleníkových plynů. Zvláště když změna přístupu přináší mnohé ekonomické úspory a posiluje ochranu životního prostředí," upozornil R. Brabec.
DLOUHODOBÉ STRATEGIE
Všechny státy musí podle dohody rovněž připravit dlouhodobé strategie nízko-emisního rozvoje a strategie pro adaptaci vůči negativním dopadům změny klimatu.
Ministerstvo životního prostředí v letošním roce předložilo vládě Politiku ochrany klimatu v ČR. Ta nyní prochází procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA). Na vládu se k finálnímu schválení dostane v březnu 2017. Politika definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých sektorech ekonomiky, jakými jsou energetika a konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví, odpadové hospodářství. Jako příklad opatření lze uvést realizaci programů energetických úspor v budovách, nebo postupné snižování objemu skládkování odpadů a vyšší míru třídění a recyklace.
Kabinet už také schválil Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (tzv. "Adaptační strategie ČR") z dílny MŽP. Na základě Strategie pak MŽP do konce roku předloží Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který obsahuje na 400 úkolů, které bude muset ČR realizovat do roku 2020.
KONTROLA PLNĚNÍ CÍLŮ PAŘÍŽSKÉ DOHODY
Bude probíhat každých 5 let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující mj. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství.
K 3. 11. 2016 dohodu ratifikovalo 94 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílí 65, 85 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států rovněž Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie.
(im)