Přibližně 70 % mezinárodního obchodu dnes zahrnuje globální hodnotové řetězce. Skládají se z domácích a mezinárodních podniků, které mezi sebou obchodují s materiály, zbožím a službami. Pro zvýšení své konkurenceschopnosti na globální úrovni se podniky stále více specializují. To vede ke značné fragmentaci činností s přidanou hodnotou v celém hodnotovém řetězci, od návrhu a inženýrského řešení přes výrobu až po zákaznické služby.
Globální hodnotové řetězce jsou v dnešní době natolik rozptýlené a složité, že se jejich správa stala velmi náročnou. Podniky jsou kvůli tomu zranitelnější. Podle nedávné studie má 60 % vedoucích pracovníků nulový přehled o jiných dodavatelích než 1.kategorie (Tier 1 dodavatel). „Složitost hodnotového řetězce dobře ilustruje například pro Českou republiku velmi důležitý automobilový průmysl," vysvětluje Jiří Rynt, Key Account manažer ve společnosti Ericsson. „Světové automobilky mají v průměru 250 prřímých (Tier 1) dodavatelů, ty největší až 850, které zveřejňují. Nicméně dalších až 18 000 dodavatelů (Tier 2+) je pro většinu manažerů v podstatě neviditelných."
S rostoucí volatilitou trhu roste důležitost zmírňování rizik ve vztahu k nákladům a efektivitě. Investice do zdokonalených informačních systémů a komunikační infrastruktury je jedním ze způsobů, jak čelit nedokonalým operacím nebo nerovnováze nabídky a poptávky. Například rychlejší pořízení komponentů od spolehlivého dodavatele podporuje výrobu just-in-time, čímž se zabrání zpožděním i nadměrným zásobám.
Digitální integrace - nový standard pro Průmysl 4.0
Proces inteligentní výroby lze rozdělit do čtyř odlišných fází: (1) zapojení jednotlivých výrobních zařízení v rámci továrny, (2) propojení zařízení v rámci továrny, (3) propojení a digitalizace celé továrny a nakonec (4) vytvoření „sítě továren". Historicky si nadnárodní společnosti zlepšovaly svoji pozici v hodnotovém řetězci prostřednictvím akvizic jiných podniků nebo fúzemi, a to včetně svých dodavatelů. V budoucnu se „digitální integrace" může stát novým konkurenčním měřítkem.
V mnoha případech je až 80 % nákladů dodavatelského řetězce určeno umístěním zařízení a tokem materiálů a produktů mezi těmito zařízeními. Schopnost sledovat připojená aktiva, vyměňovat si data v reálném čase a mapovat dynamiku dodavatelů, distributorů a kupujících může značně zmírnit riziko. Digitalizovaná dodavatelská síť tedy představuje konkurenční výhodu, zejména ve stále složitějším globálním obchodním prostředí.
„Společnost Ericsson jde v tomto ohledu svým zákazníkům příkladem. Naše výrobní a logistická síť celosvětově zahrnuje osm závodů včetně čtyř opravárenských center a osm logistických center. Investováním do jedné sítě Ericsson Factory Network mohou jednotlivé lokality rychleji zavádět inteligentní výrobu prostřednictvím interní spolupráce a připojení k ekosystému dodavatelů. Tato síť může integrovat obchodní požadavky s provozními potřebami a rychleji reagovat na změny a nové požadavky zákazníků. Výhody pro nadnárodní společnost, jakou Ericsson je, jsou vyšší kvalita, lepší správa zdrojů, rychlejší zavedení nového produktu a přesnost dodávky," dodává Jiří Rynt.