Ve frýdeckomístecké teplárně, patřící společnosti Veolia Energie, je spalování uhlí minulostí. Od 1. června 2024 vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele z biomasy, která se stala hlavním využívaným palivem, a zemního plynu. Tímto krokem se završil proces ekologizace teplárny, zahájený v roce 2021.
Frýdeckomístecká teplárna od června získává teplo pro vytápění domácností a dalších objektů výhradně bez využití uhlí. Pro provoz nově užívá palivový mix biomasy a plynu. „V nastávající sezóně 2024/2025 budeme už dodávat teplo primárně z biomasy, doplněné o zemní plyn. Aktuálně máme v provozu kotel K4 o výkonu 18 MW na biomasu a kotle K2, K3 na zemní plyn - každý s výkonem 50 MW. Do přechodu na tento model jsme investovali přibližně 500 milionů korun, naše plány na rozvoj a další zefektivnění výroby tepla a elektřiny tím však rozhodně nekončí," prozradil Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia.
60 % tepla z biomasy
V současnosti je v teplárně ve Frýdku-Místku v provozu kotel K4 na biomasu, který vyrábí zhruba 60 % potřebného tepla, společně s kotly K2 a K3 na zemní plyn, produkujícími zbývajících 40 %. Tyto kotle na zemní plyn, které tak plně nahradily spalování uhlí, přinášejí úsporu emisí (vycházející z přepočtu náhrady uhlí zemním plynem) SO2 o 130 t/rok, u CO2 o 11 500 t/rok a o cca 40 t/rok NOx. „Ve Frýdku-Místku dodává Veolia Energie teplo ve spolupráci s městskou společností DISTEP nejen osmnácti tisícům domácností, ale i školám, obchodním centrům, krajské nemocnici a tisícům dalších objektů. Přechod na biomasu a zemní plyn je potvrzením ekologizace teplárenství v kraji, která nám navíc umožňuje dodávat tepelnou energii občanům Frýdku-Místku za konkurenceschopných cenových podmínek i při obecném nárůstu cen paliv a dalších vstupů. Pro obyvatele Frýdku-Místku umíme nabídnout jednu z nejpříznivějších cen v ČR," řekl Jakub Tobola.
Uhlíkově neutrální teplo ze štěpky
Přechod z uhlí na ekologická paliva je rovněž krokem, kterým Veolia Energie plní strategický cíl Moravskoslezského kraje - odchod od uhlí. V případě biomasy navíc jde o uhlíkově neutrální proces, kdy se vyrovnává objem CO2 spotřebovaný rostlinami při jejich růstu a CO2 vzniklý při ekologickém spalování. „V teplárně je v případě biomasy nejčastěji využívána štěpka, která vzniká jako odpadní produkt při zpracování dřeva. Rozhodně to však neznamená, že bychom kvůli vytápění káceli lesy. Využíváme pouze odpadní dřevo, které už nemá jiné využití," doplňuje Jakub Tobola. Výhodou biomasy je její místní dostupnost, a zpracování tohoto odpadu ze dřeva tak navíc podporuje i zaměstnanost v regionu. U biomasy lze rovněž dosáhnout kogenerací - tedy společnou výrobou tepla a elektřiny - až 90% účinnosti, což je i případ teplárny ve Frýdku-Místku.
„Frýdek-Místek získával zhruba polovinu tepla z biomasy již v uplynulých letech. Završení dekarbonizace teplárny ale navíc představuje splnění odklonu od uhlí, strategického cíle Moravskoslezského kraje, s obrovským předstihem. Jsme tak mezi prvními velkými městy v rámci ČR, kterým se podařilo zbavit závislosti na uhlí. Nemalým benefitem pro občany bude samozřejmě další signifikantní snížení emisí, které se projeví na tolik potřebném zlepšení ovzduší," hodnotí Petr Korč, primátor statutárního města Frýdku-Místku.