Najímání zahraničních profesionálů není na českém pracovním trhu žádnou novinkou. Nízká nezaměstnanost v kombinaci s rychle posilující ekonomikou vytvořila v tuzemsku zjevný převis poptávky nad nabídkou řady oborových expertů, ať už z oboru IT, ale třeba i dopravy a dalších odvětví - je tak přirozené, že firmy hledají pracovníky v zahraničí.
Zájem o cizince roste už i u malých českých firem
„Stále více vnímáme zvýšený zájem o relokační služby, a to jak ze strany velkých korporátů, tak menších českých podniků. Při relokaci zahraničních pracovníků ze zemí mimo EU je zpravidla potřeba zajistit dokumenty z domovského státu zahraničního pracovníka," dodává Mirek Mejtský, specialista na relokační služby a zahraniční pracovní právo ze společnosti Petyovský & Partners.
Podle něj neznalost tamních poměrů výrazně prodlužuje celý proces relokace. Proto je důležité se orientovat i v zahraniční legislativě, případně mít místní partnery, kteří s vyřízením pomohou. „Naši klienti potřebují zaměstnance teď a za půl roku už může být pozdě. Tudíž musíme ke službě, kterou poskytujeme, přistupovat jinak, než jsme byli zvyklí před deseti lety, a mít mezinárodní přesah. To headhunterské agentury často řešit nemohou, jejich úkol je jiný - najít toho správného kandidáta a relokaci předat specialistům," dodává Mirek Mejtský.
Český pracovní trh je pro mladé ideální
Nejnovější data z Českého statistické úřadu indikují, že se v Česku cizincům poměrně líbí -aktuálně jich tu pobývá lehce přes 656 tisíc. Vzdělávací, zdravotní i sociální systém je zde oproti mnoha státům na Západě i Východě skvělý a i indexem kvality života v celosvětovém měřítku Česká republika exceluje. Koho tedy nejvíce z pracovního hlediska Česko láká?
Počet cizinců podle národnosti za první čtvrtletí 2021
Národnost |
Počet cizinců |
Ukrajina |
176 204 |
Slovensko |
125 527 |
Vietnam |
63 921 |
Rusko |
44 332 |
Německo |
20 769 |
„Pro mladé lidi bez závazků, které sem lákají korporace, je Česká republika ideální. Mírné klima, levné pivo, hezké holky a pro mnohé skvělý poměr výplaty a nákladů na život. Zejména v IT je super být mladý, mít dobré peníze a nízké náklady oproti Západu. Velká města přitom poskytnou komfort a vyžití," vysvětluje Ondřej Havlíček z headhunterské společnosti Wolf Hunt.
Dostat sem zahraničního pracovníka není jednoduché
Relokace zahraničních pracovníků se v případě mnoha států neobejde bez značné námahy. Zatímco v rámci Evropské unie je takový přesun poměrně jednoduchý, v případě tzv. třetích zemí provází přemístění nového zaměstnance nespočet byrokratických procesů. Ve většině případů těchto relokací totiž spolu s pracovníkem přicestuje rodina či životní partneři.
Příprava a přemístění takového pracovníka zabere i několik měsíců. Součástí je například vyřízení vyššího ověření zahraničních dokumentů, jejich překlad českým soudním překladatelem, příprava vlastní žádosti o pracovní a pobytová povolení, organizace samotného podání žádostí na některém ze zastupitelských úřadů ČR v zahraničí - a dnes i, kvůli covidu, ztížená logistika příjezdu do ČR po schválení žádostí.
„Přesunem zahraničního pracovníka proces ani zdaleka nekončí. Kromě zařízení potřebných pracovních a pobytových povolení přichází nedílná část, kterou je začlenění do společnosti. Radíme, na koho se obrátit v případě problému, či nastíníme místní kulturní zvyky. Větší společnosti často svým novým zahraničním zaměstnancům pomáhají se začleněním do společnosti, neboť je v jejich zájmu, aby se tu zaměstnanec cítil dobře," dodává Mejtský.
Kde jsou slíbené adaptační kurzy?
Adaptačně-integrační kurzy pro cizince, kteří se přistěhují do České republiky za prací, budou muset splnit takzvaní „třetizemci", tedy všichni, kdo nepochází ze států Evropské unie a po 1. 1. 2021 získali povolení k dlouhodobému pobytu na našem území - měli by jim pomoct s kulturním začleněním, realita je však jiná.
„Nová povinnost absolvovat tzv. adaptačně-integrační kurz organizovaný Ministerstvem vnitra bohužel navzdory očekáváním není to, co by cizincům pomohlo a přiblížilo jim kulturní aspekty života v české kotlině. Proto připravujeme vlastní formu „interkulturního tréninku", abychom našim klientům do začátku jejich nového života pomohli," dodává Mejtský.
Koordinátor projektu Adaptačně-integračních kurzů v Integračním centru Praha Branislav Makúch reaguje na výše uvedené informace takto: „Vážíme si zájmu o Adaptačně-integrační kurzy a příjímáme zpětnou vazbu pana Mejtského, nicméně bychom rádi upozornili, že zmíněný "interkulturní trénink" v žádném případě nemůže nahradit zákonnou povinnost absolvovat kurz. Tento kurz totiž může organizovat pouze oficiální Integrační centrum, blíže informací viz www.vitejtevcr.cz."