Každá třetí domácnost, která se v nejbližších měsících pustí do rekonstrukce, chce využít některý z dotačních programů. Využít dotaci chtějí především na snížení energetické náročnosti. České domácnosti přitom nyní mají o čtvrtinu vyšší emise skleníkových plynů, než je průměr v EU. Právě domácnosti přitom obecně patří mezi největší znečišťovatele ovzduší, v ČR jsou zodpovědné např. za 23 % celkových emisí oxidu siřičitého.
Téměř třetina (31 %) českých domácností chystajících se na rekonstrukci domu či bytu chce využít některý z dotačních programů. Největší zájem je přitom o Novou zelenou úsporám, kterou plánuje využít více než polovina ze všech, kteří se na dotaci chystají. Odlehčenou variantu Light či program Oprav dům po babičce chce využít necelá čtvrtina lidí.
Cílem dotačních programů je především snížení energetické náročnosti provozu českých domů a bytů. Stát už na dotačních programech vyplatil téměř 50 miliard korun, podpořil 250 tisíc projektů s průměrnou výší podpory téměř 190 tisíc korun. V letošním roce byly navíc podmínky dotačních programů dále rozšířeny, lze získat větší částku a na dotaci může dosáhnout více lidí než dříve.
„Přes výrazný pokrok v posledních letech přitom ČR stále za průměrem EU v ekologickém provozu domácností zaostává, ekologická stopa českých domácností je o čtvrtinu vyšší," vysvětluje Ondřej Boreš, Public Affairs manažer společnosti VELUX.
Většímu využití dotací brání především přesvědčení domácností, že na dotaci nemají nárok (46 %), dalších 26 % připouští, že o dotačních programech nemá dostatek informací. Pro 15 % lidí pak velkou překážku představují obavy z byrokracie nebo nedostatku času.
Průzkum byl zrealizován v červnu 2024 na vzorku 1000 respondentů z celé České republiky. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Letošní studie VELUX Healthy Buildings Barometer (HBB) přitom uvádí, že rekonstrukce zdaleka nepomáhají jen stavebnímu sektoru. Rekonstrukce pomáhají v Evropě ročně vytvořit až 500 tisíc nových pracovních míst, dalším výrazným benefitem je např. snížení nákladů na energie - jen v případě nákladů na vytápění mohou po rekonstrukcích spotřeby energií klesnout až o 44 %.
Dopad zdravějšího bydlení přitom není jen na ekonomiku, ale i na zdravotní péči, uvádí HHB. Náklady na zdravotní péči mohou díky zdravějšímu bydlení v Evropě poklesnout o 21 %, míra úmrtnosti související s nevhodným bydlením až o 19 %. „Celkové benefity rychlejšího tempa rekonstrukcí tak mohou evropské ekonomice jen ve zdravotní a sociální péči přinést téměř 200 miliard eur. Lidé budou zdravější, budou méně chybět v práci či ve škole, proste jejich produktivita práce," uvádí letošní HHB s tím, že kdyby se v Evropě rekonstruovaly všechny nemoderní budovy, tak náklady na jejich rekonstrukce se díky tomu zaplatí během pouhých dvou let.
Podle nejnovějších dat Eurostatu vyprodukuje každý občan České republiky vytápěním své domácnosti, ohřevem vody nebo naopak klimatizací 836 kilogramů skleníkových plynů ročně. „Díky pokračující modernizaci českých domácností, využívání ekologičtějších zdrojů i lepšímu zamezení úniku tepla je provoz domů i bytů každým rokem ekologičtější. Od roku 2010 se podařilo produkci skleníkových plynů způsobených vytápěním či chlazením domácností snížit o 19 procent," říká Ondřej Boreš ze společnosti VELUX vyrábějící střešní okna.
Průměrná produkce skleníkových plynů domácnostmi přitom v Evropské unii dosáhla 647 kilogramů na osobu, zatímco ještě v roce 2010 to bylo 920 kilogramů.
Poslední data Eurostatu ukazují, že v České republice pochází z obnovitelných zdrojů 26 % energie určené na vytápění či chlazení nemovitostí. „Česká republika v tomto směru udělala ohromný skok, ještě v roce 2004 z obnovitelných zdrojů pocházelo jen 10 % energie. Číslo navíc dále rychle poroste, současné dotační programy zaměřené na rekonstrukce míří především na nižší spotřebu energií a využívání obnovitelných zdrojů," vysvětluje Ondřej Boreš.
Kromě hlavního programu Nová zelená úsporám může modernizace starších budov od loňského podzimu podpořit dotační program Oprav dům po babičce. V tomto programu chce stát na rekonstrukce starých budov nabízet dotaci až milion korun na komplexní zateplení, stát chce takto rozdělit mezi žadatele celkem až 40 miliard Kč. Cílem programu je snížit energetickou náročnost starších budov pomocí zateplení, nových oken nebo třeba instalací solárních panelů či tepelných čerpadel. Tyto dotační programy zároveň mohou přispět k zastavení nebo zpomalení trendu vysidlování venkova.
Do rekonstrukcí vedoucích ke snížení spotřeby energií se přitom mohou pustit i nízkopříjmové domácnosti. Dlouhodobý dotační program Nová zelená úsporám je totiž od počátku roku rozšířen o variantu Light, která umožňuje žádat o dotace na rekonstrukci i seniorům, příjemcům invalidního důchodu nebo nízkopříjmovým domácnostem, které pobírají příspěvek na bydlení a/nebo příspěvek na dítě.