Vláda České republiky schválila podporu rozvoje zemního plynu v dopravě až do roku 2025. Jde o hlavní cíl memoranda předloženého ministerstvem průmyslu a obchodu, které inicioval Český plynárenský svaz (ČPS) spolu s největšími českými plynárenskými společnostmi. Stěžejním závazkem ČR je zachování daňového zvýhodnění stlačeného zemního plynu (CNG).
„Memorandum vnímáme jako významný krok k zajištění efektivního snižování emisí z dopravy v ČR. Zároveň je to pozitivní impulz nejen pro plynárenské společnosti, ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru, které zařadily CNG do svých dlouhodobých investičních strategií. Především jde o investice do budování sítě plnicích stanic a pořízení vozidel na CNG," řekl Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS, a dodal: „Nejdůležitějším bodem memoranda je podle nás závazek Vlády ČR nezvyšovat sazbu daně zemního plynu v období 2020 až 2025. Daňovou podporu považujeme za zásadní pro růst poptávky po zemním plynu v dopravě. V tomto směru postupuje vláda ČR podobně, jako jsou nastaveny podmínky podpory rozvoje CNG v SRN, kde byla lhůta zvýhodněného zdanění CNG prodloužena z roku 2018 až na rok 2026."
V rámci „Memoranda o dlouhodobé spolupráci v oblasti rozvoje vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025" se stát rovněž zavázal podporovat nákup vozidel na CNG a zkapalnělý zemní plyn (LNG) pro účely městské hromadné dopravy a linkové přepravy, nebo rozvoj veřejně přístupných plnicích stanic. Dalším závazkem je podpora využití zemního plynu v dopravě na základě Národního akčního plánu čisté mobility (NAP ČM). Podle něj by například v roce 2020 měly mít orgány veřejné správy ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů.
Energetické společnosti se zároveň v memorandu zavázaly, že budou postupně prosazovat tzv. ozelenění zemního plynu. „Naším cílem je postupně zvyšovat podíl biometanu v celkové spotřebě zemního plynu v České republice. To samozřejmě platí i pro CNG, jehož biosložka bude postupně zvyšovat obnovitelnost tohoto alternativního paliva," vysvětlil Jan Ruml.
Praktický příklad významu státní podpory pro rozvoj alternativních paliv dokazuje aktuální situace na Slovensku, kde došlo k výraznému omezení již vybudovaných CNG kapacit. Důvodem bylo zavedení spotřební daně v plné výši navrhované Evropskou komisí již v roce 2011, bez dodatečného zvýhodnění ze strany státu. Výsledkem je kontinuální pokles zájmu o CNG vozy a s ním související propad spotřeby stlačeného zemního plynu. Ta je v současné době již o více než 30 % nižší než v roce 2011.
Plynárenské společnosti se v memorandu zavázaly k marketingové podpoře využití zemního plynu v dopravě a také k zahájení přípravných kroků v rámci rozvoje využívání LNG a biometanu pro dopravní účely. I po roce 2020 budou rovněž pokračovat s dalším rozvojem infrastruktury plnicích stanic CNG i LNG podle cílů definovaných v NAP ČM. Ty udávají jako ideální počet plnicích stanic pro ČR zhruba 300 v případě CNG a pět s LNG. „Plynárenské společnosti se rovněž zavázaly motivovat municipality k rozvoji městské a příměstské dopravy s využitím stlačeného zemního plynu. Těm, které se rozhodnou pořídit alespoň čtyři autobusy na CNG, zajistí výstavbu místní plnicí stanice," doplnil Jan Ruml.
Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. Ve velkých městech a aglomeracích s vysokou hustotou osídlení je však podíl silniční dopravy na celkové produkci emisí několikanásobně vyšší. V Praze se například v roce 2014 doprava podílela na celkových emisích poletavého prachu PM2,5 z více než 60 % a na celkových emisích oxidů dusíku 56 %.
Stlačený zemní plyn je nejšetrnějším řešením pro dopravu. Prokázaly to výsledky nezávislých studií, které v tomto roce přestavil ČPS. CNG má pozitivní vliv na snižování emisí oxidů dusíku (NOX) oxidu uhličitého (CO2), polycyklických aromátů a dalších polutantů s nejhorším dopadem na lidské zdraví a životní prostředí, které produkují automobily. Asi nejzajímavějším výsledkem analýzy zpracované českými univerzitami je možnost snížení emisí NOX o více než 90 % při provozu na CNG ve srovnání naftovými automobily. Mezinárodní vědecký tým zase upozornil na fakt, že ve srovnání s benzínovými motory vzniká spalováním CNG o téměř čtvrtinu méně CO2. Obě studie prokázaly, že i ty nejmodernější motory spalující benzin a naftu se emisím CNG přiblíží vždy pouze v jedné z měřených kategorií.