Vědci z Masarykovy univerzity v Brně hledají lék na chronickou lymfocytární leukémii a podobná onemocnění. Za úspěchy ve výzkumu dostanou 22. září Cena předsedy Grantové agentury ČR, která poskytla 6,8 milionu korun na pětiletý grant. Vědcům se podařilo se popsat mechanismy, které umožňují lepší a rychlejší diagnózu tohoto dosud nevyléčitelného a zároveň nejčastějšího typu leukémie. Pomohlo jim k tomu zjištění, jak spolu lidské buňky komunikují. Mnoho nemocí vzniká právě proto, že se v lidském těle složeném z miliard buněk jejich komunikace pokazí. V důsledku toho se některé začnou chovat jinak, což může vést až k nádorovým onemocněním.
Původním zadáním grantu bylo poznávání základních mechanismů, jak se signál v buněčné dráze přenáší. Vědecký dvanáctičlenný tým molekulárního biologa Vítězslava Bryji z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty má výsledky mnohem širší.
V rámci grantu objevil, jak spolu komunikují lidské buňky na úrovni takzvané signální dráhy Wnt a jak je možné ji ovlivnit. Tato dráha řídí v lidském těle řadu buněčných procesů, a pokud se poškodí, může vzniknout nádorové bujení.
"Všimli jsme si, že některé složky té dráhy, jsou jenom v určité skupině pacientů, která se chová jinak. Jsme schopni určit, jak bude pacient odpovídat na léčbu, jestli léčit nebo ne," řekl dnes ČTK Bryja, který laboratoř založil před šesti lety.
Ve spolupráci s Interní hematologickou a onkologickou klinikou FN v Brně vznikl diagnostický balíček, který bude brzy uveden na trh. Vyrábět ho bude tuzemská farmaceutická firma. Přesnější diagnóza tohoto konkrétního nevyléčitelného typu leukémie umožní včas lépe dávkovat a rozhodnout terapii.
Mnohem důležitější je nicméně výzkum v terapeutické oblasti, jehož výsledky by mohly být využity k výrobě potenciálních léčiv. "Máme výsledky na myších i lidských buňkách mimo tělo. Zjistili jsme, že některé látky mají dobré vlastnosti, protože brání pohybu buněk," popisuje Bryja.
To je konkrétně u leukémie důležité, protože buňky se musí dostat do jiného orgánu, například lymfatické uzliny, aby se mohly rozdělit.
"Když tento proces vypneme, tak bychom měli být schopni zastavit progresi (šíření) leukémie. Využití pro klinickou praxi zatím testujeme na myších ve spolupráci s naším Centrem pro transfer technologií. Vypadá to nadějně," dodal Bryja.
Šárka Mrázová