Digitální transformace patří dnes v průmyslovém prostředí mezi ta nejčastěji skloňovaná sousloví. Je to zkrátka imperativ doby. A byť je mnozí považují za pouhý marketingový obal, je to jedna z největších výzev současného průmyslu. Podnik, který chce být zítra konkurenceschopný, se na tu cestu musí vydat co nejdříve. Pokud tak již neučinil.
Význam digitálních technologií na všech úrovních ještě akcentuje již rok trvající pandemie, která stávající či tradiční modely podnikání a řízení výrazně omezuje. Což zvlášť platí pro podniky, které jsou tvořeny z více částí, často působících v různých zemích. Restrikce nabouraly globální dodavatelské řetězce, znemožnily cestování. Digitální technologie tak nejsou už jen výhodou, ale nutností.
Břeclavská Fosfa, která vlastní výrobní podniky v Německu i Kazachstánu, je skvělým příkladem. Cestu promyšlené digitální transformace nastoupila již před lety. Přestože se její majitel Ivan Baťka za technologického vizionáře nepovažuje, realitou Fosfy jsou aditivní technologie, mračna bodů a digitální dvojče.
CÍLEM JE KOMPLEXNÍ INTEGROVANÝ SYSTÉM PROCESŮ
V Česku bývá za digitální transformaci považována často mylně digitalizace. „I my jsme si prošli obdobím nadšení z přenášení informací z papírů do nových digitálních systémů. To bylo již před lety, a digitalizace představovala převedení informací z fyzické podoby do digitální. Narazili jsme ovšem na meze digitalizace, pracovali jsme v různých databázích, jenže ty nebyly integrované, ale lineární. Teprve když jsme pochopili, že lineární procesy nám nepomohou, protože svět je integrovaný systém, posunuli jsme se ke skutečné digitální transformaci. Dnes se snažíme skutečně o integraci všech databází a informačního toku, o vytvoření komplexního integrovaného informačního systému, který povede k optimalizaci všech procesů,“ vysvětluje Ivan Baťka podstatu přístupu, který Fosfa uplatňuje. Nezastírá, že inspiraci bere v přírodě, která je dokonalým příkladem integrovaného systému. Jedním z rozhodujících impulsů k technologické ofenzivě, jaká v Česku nemá obdoby ani u špičkových automobilek, však byl článek o digitálním dvojčeti. Ten majitele firmy Ivana Baťku zaujal natolik, že požádal profesora Marka z brněnského VUT o možnost vidět digitální dvojče v praxi. A zjistil, že nic takového v Česku neexistuje. Může to znít paradoxně, ale nejjednodušší cestou, jak vidět digitální dvojče v reálném provozu, znamenalo začít ho vytvářet. A to se stalo.
Zrození digitálního dvojčete břeclavské Fosfy je již ve 2. fázi a už teď společně s aditivními technologiemi šetří Fosfě reálné náklady
DVOJNÁSOBNÁ ŽIVOTNOST DÍLŮ
Zatímco digitální dvojče se teprve rodí, respektive jeho realizace je ve druhé fázi, kdy se off-linová verze oživuje a překlápí do verze plně on-linové, jiné technologie již v běžné praxi Fosfy zdomácněly a nesou i reálné zisky. „Pokud jde o digitální dvojče, máme on-line jednu část výroby a pracujeme na dalším oživování. Posledních pár měsíců intenzivně řešíme správné nastavení kmenových dat. Pustili jsme se do automatizace, ne vždy však máme kmenová data správně nastavena. Pro digitální dvojče a integrované procesy, kde je vše propojené, je to ale nutnost. Pokud na různých úrovních pracujete s různými daty, s rozdílnými aktualizacemi, nejste se schopni domluvit a nepomůže vám žádná technologie. Základem tedy je, aby všichni pracovali se stejnými daty, která mají jednotný změnový režim. Což se ukazuje zvláště v době, kdy značná část podniku pracuje ve vzdáleném režimu,“ vysvětluje Filip Grob, technický ředitel a ředitel výroby fosforečných solí.
Přínosy aditivních technologií už má ale Fosfa kvantifikovány zcela přesně. Hned za první rok vyčíslili v podniku jen na náhradních dílech, které nemuseli nakupovat, ale sami si je vyrobili, čistý finanční přínos 600 000 Kč. Druhou úsporou je čas, třetí zvyšování kvality, protože díky špičkovým materiálům, kterými aditivní technologie dnes disponují, se u některých dílů podařilo prodloužit životnost. „U dílů s krátkou životností jsme až na dvojnásobku té původní. A jako přínos vidím i to, že s technologiemi rostou schopnosti a dovednosti našich konstruktérů,“ doplňuje Filip Grob. Cílem tohoto roku je po dobrých zkušenostech zavést aditivní tisk i v německé továrně s tím, že konstruktéři budou v Břeclavi a do Německa budou putovat pouze data, potřebné díly si vyrobí tam.
SCHOPNOST PŘEDCHÁZET PROBLÉMŮM
Úsporu vyčísluje Fosfa i pro další technologickou novinku. „V mračnech bodů už dnes máme kompletně břeclavský i německý podnik a výhody jsou neocenitelné, jsme schopni si sami zpracovat studie proveditelnosti a připravit podklady pro projektovou dokumentaci. Díky tomu jsme již ve fázi studií schopni odhalit i milimetrové nesoulady, které mohou být při zavádění nových technologií kritické. Realizace veškerých investic jsou pak rychlejší, a především se dopředu dokážeme vyhnout problémům. Zatím je trochu škoda, že ne všichni jsou schopni zpracovávat formáty, ve kterých pracujeme. Což nás vede k tomu, abychom pomohli v digitální transformaci i některým našim partnerům, protože naším cílem je dlouhodobá spolupráce. Vnímáme ale, že průmyslové prostředí si na novinky zvyká, zvláště větší firmy, které mají větší možnosti. A ty, které mají osvícené majitele,“ vysvětluje Filip Grob.
ZMĚNY CHTĚJÍ VYLADĚNÝ TÝM
Je obecně známo, že změny nebývají přijímány s nadšením, spíše naopak. Ve Fosfě si tohle základní pravidlo uvědomují. „Stesky, že tým něco nepřijal, to je takové naše podnikatelské a manažerské alibi. Pokud tým něco nepřijme, je to tím, že jsme nezískali jejich srdce, jen jejich hlavy. A to nestačí. Věřím tomu, co řekl Exupéry. Když chceš, aby lidé postavili loď, neříkej jim, co a jak mají udělat, ale nauč je touze po moři. Postaví ji sami,“ říká majitel Fosfy Ivan Baťka.
A Filip Grob jeho slova stvrzuje svým pohledem: „Já osobně s novými trendy problém nemám. A navíc, jiná možnost stejně není, trvalé nastavení procesů a jejich opakovatelnost bez digitálních nástrojů nejsou možné a jsme si toho všichni vědomi. Jiná je ale situace na výkonných pozicích, kde je práce na rozdíl od manažerské více svázána rutinou. Novinky, to jsou úkoly navíc. Jediný trik, který funguje, je vlastní příklad. Kdybych měl k novým trendům sám odpor či nedůvěru, nemohu to nikdy chtít po svých podřízených.“