Historie Aera začala zapsáním do obchodního rejstříku 25. února 1919, jen několik měsíců po vzniku samostatného Československa. Během deseti dekád vyrobilo Aero kolem 11 tisíc letadel. Většina z nich měla společné dvě charakteristiky - byla vojenská a určená pro výcvik. Takový je i nový letounu L-39NG, jenž absolvoval svůj první let v prosinci loňského roku.
Od samého počátku se Aero zaměřilo na vývoj a výrobu letadel a leteckých součástek, stejně jako na opravárenské služby. Již v roce 1919 Aero představilo první vlastní stroj - vojenský cvičný letoun Aero A-1. Objednávka od Ministerstva obrany, na jejímž základě Aero spustilo sériovou výrobu.
Během dvacátých a třicátých let firma rostla, a to jak co do objemu výroby, tak do škály produktů. Rodinu průzkumných, bombardovacích a cvičných strojů A-11 a A-12 následovaly pokročilé bombardéry i cvičné letouny, civilní dopravní letadla využívaná mimo jiné čerstvě založenými Československými státními aeroliniemi, i několik typů vyráběných v zahraniční licenci. Českoslovenští vojenští piloti se brzy proslavili překonáváním rekordů a mnoha vítězstvími v kokpitech letounů vyrobených v Aeru.
Rozšířené možnosti společnosti byly plně využity a později rozvinuty během německé okupace, kdy Aero vyrábělo stroje Focke-Wulf Fw 189 a Siebel Si 204 pro Luftwaffe. Ihned po skončení války pokračovalo znárodněné Aero ve výrobě a v opravách letadel. Modifikované německé typy letadel dodávalo vzdušným silám stejně tak jako civilnímu letectvu. Krátce po válce byl představen nový pozoruhodný tuzemský typ - vysoce výkonný dvoumotorový celokovový čtyřmístný letoun Aero 45.
V roce 1953 začal v Aeru proudový věk. Firma se přestěhovala do Vodochod, obce severně od Prahy, kde vybudovala továrnu určenou pro sériovou výrobu proudových letadel, počínaje letouny MiG-15 vyráběnými licenčně pro Sovětský svaz a jeho satelity. V dalších desetiletích se v Aeru vyráběly i MiG-19 a MiG-21. Ale již v padesátých letech Aero vyvinulo i první vlastní proudový cvičný letoun - L-29 Delfín, který poprvé letěl v dubnu 1959. O dva roky později vyhrál L-29 porovnávací zkoušky tří různých prototypů a byl prohlášen za nejvhodnější cvičný stroj pro země Východního bloku. Během následujících deseti let Aero vyrobilo více než 3 600 Delfínů. Ale v té samé době již pracovalo na vývoji nové generace cvičného proudového letounu - legendárním L-39 Albatros.
Nový L-39 Albatros, výkonnější a efektivnější než jeho předchůdce, absolvoval první let v listopadu 1968. Během 60. a 70. let Aero vyrobilo téměř 2 900 Albatrosů, z nich více než dva tisíce dodalo do SSSR. Celkově sloužily Albatrosy u více než 40 vojenských a nejméně 15 civilních uživatelů. Díky snadné ovladatelnosti a skvělé obratnosti si L-39 oblíbily i akrobatické týmy. Dodnes létají po celém světě stovky Albatrosů. Později na L-39 navázal pokročilejší L-59 Super Albatros a na konci 90. let Aero představilo nový lehký bitevník L-159 ALCA, původně vyrobený v počtu 72 kusů pro českou armádu. Dnes slouží L-159 i v iráckých vzdušných silách a u americké výcvikové firmy Draken International. V roce 2017 Aero začalo tento letoun opět aktivně nabízet na trhu a představilo i modernizovanou verzi F/A-259 Striker. Striker v sobě kombinuje robustnost a efektivitu svého předchůdce s nejpokročilejší avionikou a technologiemi leteckých systémů vyrobených izraelskou firmou IAI, světovým lídrem v obranných systémech.
Od roku 2000 se Aero podílí také na celé řadě mezinárodních projektů, ať již jen jako výrobce, například dodává kokpity pro vojenské vrtulníky Black Hawk nebo dodávalo kompletní vrtulníky bez dynamických částí na nedávno ukončený program S-76 americké firmy Sikorsky/Lockheed Martin, nebo jako partner ve vývoji a výrobě, například pro Embraer v projektu in KC-390 či pro Bombardier v programu CSeries, nedávno transformovaného na Airbus A220. Hlavním prioritou Aera jsou ale nyní rodina vlastních letounů v čele s L-39NG.