Zatímco ještě před několika měsíci probíhaly mohutné dohady stran ekologizace a obnovitelnosti energetických zdrojů, energetických úspor či prosazování alternativní mobility, nyní média, politici, odborníci i veřejnost řeší především míru, účinek a opodstatněnost opatření, jejichž hlavním cílem má být udržet pandemii koronaviru v přijatelných mezích.
Nicméně ačkoliv se vlivem nového, téměř neviditelného nepřítele ocitlo mnoho jiných záležitostí a snah mimo hlavní „kužel světla reflektoru zájmu“, svět se v zásadě až tolik nezměnil. Zákony trhu platí i nadále a nijak neustávají ani potřeby hledání řešení jiných dosavadních problémů.
Nepřestávají platit ani závazky, které si Evropská unie stanovila v oblasti ekologizace energetického sektoru. Problém je však spíše v tom, že zatímco snaha jít příkladem staví evropské firmy (a to nejen ty energetické, ale i všechny ostatní, které mají s ekologií a se spotřebou energie co do činění) do nevýhodnějšího postavení vůči konkurenci vlivem růstu nákladů, hlavní konkurenční výhoda v podobě technologického náskoku se pomalu vytrácí. Už totiž pomalu přestává platit, že třeba Čína konkuruje pouze nízkou cenou pracovní síly, zatímco technologický náskok si drží firmy v Evropě a ve Spojených státech amerických. A neplatí už dokonce ani tvrzení, že čínské firmy se k pokročilejším technologiím dostávají jen prostřednictvím špionáží a kopírování. Přenesením výrobních závodů do Asie samy technologické firmy předaly mnoho ze svého know-how do rukou rostoucí konkurence a další technologie čínské firmy získávají prostřednictvím akvizic firem a budováním projektů na evropském a americkém trhu.
A tak se pomalu vytrácejí také argumenty ekologicky zaměřený projektů, které stavěly na tom, že jejich vlivem sice dojde ke zdražení energie a výroby, ale nárůst nákladů firem bude vyvážen technologickým náskokem, který tyto snahy přinesou. Ve skutečnosti se nejvíce elektromobilů či třeba solárních panelů dnes vyrábí v Asii a ani většina evropských produktů se neobejde bez asijských komponent, například baterií. A asijské státy nabývají na síle i v dalších segmentech, třeba v oblasti jaderné energie.
Je tedy potřeba si konečně uvědomit, že snahy okamžitě ušetřit se mohou do budoucna velmi prodražit a vymstít, a že pokud jednou nechceme my být montovnou nikoliv Evropy, ale dokonce Číny, měli bychom si začít více vážit potenciálu našich lidí, škol, vědeckých a výzkumných institucí i firem a naučit se více prosazovat potenciál, který mají. Ostatně i pandemie ukazuje, jak zranitelné jsou firmy, které jsou závislé na dodávkách z druhého konce planety.
