Přední světový veletrh zpracování kovů EMO je jednou z mála akcí, které nemusely rušit ani posouvat data konání z důvodu pandemie koronaviru. A to díky dvouleté periodě a velké míře štěstí. Jeho 22. ročník v německém Mnichově proběhl ještě před tím, než svět poznal, co je covid-19, a 23. ročník, plánovaný na počátek letošního října a situovaný do italského Milána, je dokonce jednou z prvních světových akcí tohoto druhu, které mohou proběhnout naživo, prakticky v plném rozsahu.
Samozřejmě, také tento svátek pokročilých výrobních technologií, materiálů, metalurgie, aditivní výroby, automatizace procesů či softwaru, elektroniky a služeb spojených s kovovýrobou je do značné míry ovlivněn celosvětovou situací. Organizátoři museli zavést celou řadu hygienických a bezpečnostních opatření a splnit mnoho nových požadavků ze strany tamní vlády, hygieniků, ale i zákazníků. Mnoho tradičních vystavovatelů se nezúčastní, ať už z toho důvodu, že se na nich pandemie přímo silně podepsala, působí v zemi s nepříznivou aktuální situací, trpí nedostatkem dílů či surovin, nebo prostě z čiré opatrnosti, případně obav z dalšího vývoje. Ostatně i účast českých firem bude ve srovnání s rokem 2019, bohužel, méně než poloviční. Zcela nepochybně se aktuální situace podepíše také na výrazně nižší fyzické návštěvnosti. Věřme, že jen dočasně.
Přes všechna výše uvedená omezení lze letos dosažených 110 000 m2 výstavní plochy a účast více než 700 vystavujících podniků považovat za obrovský úspěch. Zvláště pak když 60 % z nich tvoří zahraniční vystavovatelé. Jde o velmi silný signál toho, že veletrhy nezaniknou, že mnoho lidí i firem chce a potřebuje osobní kontakt s partnery, s odborníky i s produkty.
Pandemie však EMO a další veletrhy ovlivnila ještě jedním směrem, a to patrně už navždy. Donutila pořadatele zamyslet se nad tím, že ne každý se může podobných akci kdykoliv zúčastnit. Že vedle tradiční formy musejí myslet také na ty, kteří nepřijedou, přestože je daná problematika velmi zajímá. Že existují i jiné možnosti prezentace a že se nemusejí bát internetu ani virtuální reality. Že tyto nástroje naopak mohou využít ve svůj prospěch a ve prospěch toho, aby akci zpřístupnili dalším okruhům zájemců. Pochopila to i celá řada firem, které vedle fyzické účasti na veletrhu rovněž paralelně zapojí možnosti online prezentací a komunikace.
Hybridní formy veletrhů zkrátka rozšířily možnosti prezentací, posunuly doposud spíše konzervativní oblast kupředu a do budoucna jistě přinesou nové návštěvní rekordy a zapojení širšího okruhu zájemců.
