Mimořádná valná hromada Svazu
průmyslu a dopravy ČR, která se
uskutečnila 3. srpna, přijala zásadní
dokument pod názvem: Požadavky
Svazu průmyslu a dopravy ČR na
hospodářskou politiku nové vlády.
Na otázky TT související nejen
s tímto pozoruhodným dokumentem
odpovídá prezident Svazu Ing. Jaroslav
Míl.
? Objem i struktura vašich
požadavků, s nimiž se obracíte na
novou vládu, jsou bezpochyby rozsáhlé.
Určitě jsou podloženy zkušeností
podniků a navíc okořeněny
lobbysmem. Takže: co je pro průmysl
této země momentálně nejdůležitější?
Je zde řada úkolů, jejichž termíny
jsou kritické a každý týden zdržení
výrazně snižuje možnost je efektivně
splnit. Nemám na mysli přípravu
na předsednictví v EU v prvé polovině
roku 2009, ani státní rozpočet,
naplňování Maastrichtských kritérií,
a tedy plnění cíle přijmutí eura v roce
2010. Jde o úkoly, ke kterým se hlásí
všechny politické strany a v případě
řízení státních financí, při jejich
neprůhlednosti, i těžko měřitelné
úkoly. Jde o oblasti, které zaměstnavatelé
a podnikatelé označili pro
nejbližších 6 měsíců za klíčové: zvýšit
efektivitu výkonu státní správy,
omezit státní regulaci * zjednodušit
daňový systém, snížit daňové zátěže
a snížit vedlejší náklady ceny práce
* pozastavit účinnost zákoníku
práce a následně upravit pracovní
zákonodárství s cílem zvýšit zaměstnanost
* snížit počet oblastí čerpání
finančních ze strukturálních fondů na
maximálně pět s tím, že nejdůležitější
je doprava, výzkum a vývoj spojený
s inovacemi a konkurenceschopností,
vzdělávání a ekologie * připravit
Národní alokační plán na roky 2008
- 2012 tak, aby byly pokryty potřeby
jednotlivých průmyslových oborů
včetně jejich rozvoje.
Pro jejich úspěšné naplnění je
nezbytnou podmínkou rychlá
a smysluplná realizace toho, co lze
nazvat debyrokratizací. Vláda může
mít nakrásně řadu pěkných vizí, ale
realizovat je se stávající strukturou
a výkonem státní správy je téměř
nemožné. Každý ať si odpoví na
otázku, zda máme většinu úředníků
kvalifikovaných, nepodléhajících
korupci, pracovitých, motivovaných
k co nejlepšímu výkonu, hájících za
všech okolností zájmy ČR a ne zahraničních
firem, domácích lobbistů či
Bruselské centrály atd. Na některých
úřadech je při tom více jak 50procentní
přezaměstnanost. To i ty nejlepší
dříve či později otráví. Před vládou
stojí jako první úkol zcela zásadní
a rychlá změna vedoucí k optimálnímu
zajištění výkonu státní správy,
ke kvalitnímu personálnímu obsazení
a efektivní organizační struktuře. Bez
toho jsou nerealizovatelné nejenom
uvedené prioritní úkoly, ale i veškerá
snaha o posunutí naší země k "vyšší
kvalitě života" pro všechny.
Zavedení maximálně dvou daňových
pásem pro přímé i nepřímé daně,
občany a firmy s minimem výjimek
je tou nejlepší cestou k omezení šedé
ekonomiky a ke zvýšení výběru daní.
Dnešní nepřehledná a nákladná daňová
soustava vede k nárůstu daňových
úniků, k růstu daňové kriminality
a k odchodu desítek firem do daňových
rájů. Návrhy na omezení šedé
ekonomiky zavedením registračních
pokladen jsou hloupým, pro tisíce
podnikatelů i zbytečně nákladným
gestem. Zjednodušení daňové soustavy
a snížení daňové zátěže jsou přes
všechna politická tvrzení tou nejlepší
zprávou pro nízkopříjmové skupiny
naší společnosti.
Druhým opatřením, které vláda
musí prosadit, je změna platného
systému sociálních podpor, jež lidi
nemotivuje pracovat. Současně se
změnou pracovně právních norem
(zákoník práce) by tak byl vytvořen
systém neohrožující vyrovnanost státního
rozpočtu, bude motivovat k práci
a zaměstnavatele vést k tomu, aby
se nebáli dát lidem práci. Právě růst
zaměstnanosti je tou nejlepší cestou
k sociálním jistotám a prosperitě pro
všechny, nejen pro vybrané. Bohužel
tomu zákoník práce brání. Vzhledem
k termínu účinnosti od 1.1. 2007 je
potřebné odsunout účinnost tohoto
a řady dalších populistických zákonů
minimálně o dva roky. Získaný čas je
potřebné využít k přípravě skutečně
moderních, stabilních, srozumitelných
a společnost nerozdělujících
zákonů. Jejich hlavním motivem
musí být růst zaměstnanosti a motivování
lidí k větší aktivitě.
? Reforma státní správy a samosprávy,
zvýšení efektivity jejího
výkonu a omezení státní regulace
a restrikce vůči ekonomické sféře
- to jsou velké úkoly. Jak konkrétně
jich chcete dosáhnout? Kdo
je, anebo se teprve přitom stane,
vaším spojencem?
Před vládou stojí jako první úkol
zcela zásadní a rychlá změna vedoucí
k optimálnímu zajištění výkonu státní
správy, kvalitnímu personálnímu obsazení
a efektivní organizační struktuře.
Chceme, aby státní správa fungovala
efektivněji, aby se nezvyšoval počet
úředníků a nevytvářely administrativní
překážky podnikání. Některé dílčí
změny již situaci zlepšily: kupř. zavedení
jednotného registračního místa
pro podnikatele, zrychlení zápisů do
obchodního rejstříku, vytvoření podmínek
pro zrychlení procesu konkurzu
a vyrovnání. V souvislosti s ustavením
nové vlády se nabízí příležitost
restrukturalizovat orgány státní správy
a jejich kompetence tak, aby byly
v souladu se současnými požadavky
správy státu a ekonomiky. Co se týče
reformy státní správy, je třeba dotáhnout
její podobu do funkčního stavu,
kdy bude jasné, jaké kompetence mají
jednotlivé subjekty, tj.vláda a rezorty
na jedné straně a regiony a obce na
druhé straně. Pro realizaci zmíněných
kompetencí je nezbytné vytvořit
odpovídající ekonomické zdroje,
tak, aby samospráva mohla reálně
fungovat a nést odpovědnost za rozvoj
svého regionu nebo obce. Zdravé
fungování regionů je předpokladem
pro rozvoj jejich podnikatelského prostředí
a vytváření nových pracovních
příležitostí. Konkrétně se to projevuje
při realizaci projektů investičních
pobídek, zřizování průmyslových zón
nebo využívání strukturálních fondů.
? Svaz průmyslu a dopravy ČR
zdůrazňuje nutnost vytvořit urychleně
kvalitní Národní alokační plán
na leta 2008-12 a pokrýt v jeho rámci
potřeby jednotlivých průmyslových
oborů, včetně jejich dalšího rozvoje.
Jenže při pohledu na statistické
údaje nelze neregistrovat, že některé
obory za posledních 15 let zcela
propadly pod vlivem konkurence,
ať už z východu nebo západu.
Hodně času se ztratilo diskusemi,
zda podpořit po linii státu některé
obory (kupř. vývozy průmyslových
celků, či textilních strojů). Dosud
nejsme svědky výrazného vývoje
oborů nových. Má u nás invence
zelenou? Jak lze charakterizovat
současné podnikatelské prostředí
v ČR? Jsou výsledky vědy a aplikovaného
výzkumu slabé?
Nechceme dopustit stav, kdy se bude
vycházet z nynější situace a nezohlední
se skutečnost, že ekonomika a průmysl
rostou vysokými tempy.
Ke změnám odvětvové struktury
průmyslu lze říci, že po transformaci
ekonomiky, v jejímž průběhu došlo
k významnému poklesu průmyslu,
proběhla restrukturalizace, která
změnila podíl jednotlivých odvětví
a oborů na průmyslové výrobě a přizpůsobila
tak její strukturu potřebě
konkurenčně obstát na trhu EU
a světových trzích. Současné tempo
růstu a výsledky vývozu dokazují,
že český průmysl je dnes (přes problémy
v počáteční fázi transformace)
konkurenceschopný a má v naší ekonomice
větší úlohu, než se původně
předpokládalo.
V kvalitě podnikatelského prostředí
docházelo k dílčím pozitivním změnám
nejen vlivem snižování daní,
ale i v oblasti odstraňování administrativních
překážek, vymahatelnosti
práva a zdokonalení procesu konkurzu
a vyrovnání.
Změny systému daní a dávek sledující
vyšší motivaci k práci, by
měly mít pozitivní vliv na zvyšování
zaměstnanosti. Prohloubil se rozdíl
v příjmech ze sociálních dávek mezi
těmi, kteří si aktivně hledají práci,
a těmi, kteří práci nehledají. Ke zlepšení
situace na trhu práce by měla
přispět také modernizace systému
vzdělávání v souladu s měnícími se
požadavky trhu práce. Přes uvedené
změny i růst nových pracovních
míst bude snižování nezaměstnanosti
probíhat relativně pomalu a bude
pokračovat její výrazně regionální
charakter. Považujeme za nezbytné
zlepšovat podmínky pro vytváření
pracovních příležitostí i pro vyšší
motivaci k práci. Na druhé straně
některé kroky vlády kolidují se
záměrem rozvoj podnikání podpořit.
Práce jednotlivých resortů je někdy
izolovaná, výstupy mají velmi často
formální a administrativní charakter.
Problémem zůstává korupce a nepřehlednost
právních předpisů.
Vládou vypracovaná Strategie na
podporu hospodářského růstu nemá
takovou roli, jakou bychom si představovali.
Základním nedostatkem
je absence harmonogramu realizace
spojeného s jasnou odpovědností za
plnění cílů. Domníváme se, že česká
ekonomika má ještě větší potenciál
růstu a že je třeba urychleně realizovat
pro jeho uvolnění požadavky,
které jsme vypracovali, abychom je
předložili nové vládě.
Oblast výzkumu a vývoje prošla
v průběhu transformace složitým
obdobím, v posledních letech se však
situace změnila a VaV je významným
faktorem zvyšování konkurenceschopnosti
průmyslu. Svaz průmyslu
požaduje v uvedené oblasti zvýšit
objem prostředků na podporu VaV
z veřejných zdrojů na úroveň jednoho
procenta z HDP. Pokračovat v programu
měnícím poměr mezi institucionálním
a účelovým financováním ve
prospěch financování účelového. Podporovat
rozvoj aplikovaného výzkumu
vytvářením podmínek pro propojení
akademického a průmyslového výzkumu
včetně transferu výsledků VaV do
průmyslu pro podporu aplikovaného
výzkumu. Zřídit Technologickou
agenturu a připravit novelu zákona
130/2002 o podpoře VaV z veřejných
prostředků a zákon o inovacích.
? Podle SP ČR jsou zaměstnavatelé
za rozvoj sofistikovaných
výrob a růst národní přidané hodnoty,
a to hlavně prostřednictvím
podpory aplikovaného výzkumu,
vývoje a inovací, stimulací investic
do modernizace výrobní a dopravní
báze a změnu systému investičních
pobídek. Přesto jsme byli svědky
snahy udržet několik starých oborů
a firem nad vodou za každou cenu,
kupř. ČKD kolejová vozidla. Na
straně druhé se nesmyslně odepsaly
celé obory, mj. i váš, energetické
strojírenství. Je opravdu nemožné
v intencích moderního státu
a na tržní bázi kormidlovat vývoj
a organizaci energetiky (ale i jiných
oborů) tak, aby se souběžně podpořil
vlastní technický rozvoj?
Ano, v našich požadavcích najdete,
že podporujeme programy na podporu
sofistikovaných výrob a zvyšování
podílu národní práce, nebo chcete-li
národní přidané hodnoty. Jde nám
o to, aby se na výsledcích a přínosech
fungování velkých a nadnárodních
firem v ČR v nejvyšší možné míře
podílely domácí malé a střední firmy.
Aby rostl jejich podíl na dodávkách
a zvyšovala se jejich konkurenceschopnost,
tak, aby byly zapojení do
dodavatelských sítí velkých společností
schopny a zároveň měly větší
možnost pronikat i na zahraniční
trhy. Vývoj ukázal již v průběhu
transformace v 90. letech, že absence
průmyslové politiky měla negativní
dopad na konkurenceschopnost
průmyslu, která nakonec negativně
dopadla na makroekonomickou stabilitu.
Změna přístupu na konci 90.
let a uplatnění standardních nástrojů
tržní ekonomiky v oblasti podpory
exportu, výzkumu a vývoje, podpory
malých a středních podniků a realizace
systému investičních pobídek se
projevily ve zlepšených výsledcích
nejenom průmyslu, ale celé ekonomiky.
Od konce 90. let jsme se dostali na
růstovou trajektorii, která v posledním
období akceleruje a úroveň konkurenceschopnosti
nejlépe ilustruje
výsledky zahraničního obchodu.
Pro úspěšný průběh restrukturalizace
průmyslu byly přínosem i programy
restrukturalizace ve významných
oborech hutního průmyslu a energetiky.
Za standardní považujeme
odpovědnost státu v takových oblastech,
jako je rozvoj síťových odvětví
dopravy nebo energetiky. Proto věnujeme
pozornost přípravě koncepcí
rozvoje zmíněných odvětví vládou
a v případě dopravy i zajištění domácích
finančních zdrojů a tvorbě podmínek
pro využití prostředků strukturálních
fondů.
Co se týče podpory technického
rozvoje a inovací, jak jsem již uvedl,
jsme pro jeho podporu formou programů
na podporu MSP, VaV, a také
prostřednictvím operačních programů.
Taková podpora je v souladu se
zájmy průmyslu, vývojem ekonomiky
a je i nosnou myšlenkou Lisabonské
strategie EU.
? Přitom existují obory, kupř.
výroba malých letadel, kde si čeští
výrobci vydobyli obrovské renomé,
a to bez pochopení státu. Nikdo je
nepodpoří dodnes. Co uděláte konkrétně
pro vše technicky nové v podnicích
i na úrovni příslušné legislativy?
Nebyla dosavadní podpora
průmyslu vlastně mix chaotických
pohybů a náhodných výběrů podle
známých a strejčků? Co je podle
vás zapotřebí učinit, aby se ČR znovu
zařadila mezi tvůrčí země?
Vnímáme-li selektivitu státní podpory,
pak je to spíše než v souvislosti
s konkrétními obory, v souvislosti
s vlastnickou strukturou. Nelze přehlédnout,
že podniky pod zahraniční
kontrolou získaly významnou podporu
státu buď v průběhu privatizace,
nebo prostřednictvím investičních
pobídek. Ve srovnání s domácím sektorem
postupně vykazovaly stále lepší
výsledky. Dnes se podílejí rozhodující
mírou na exportu a významným dílem
na hospodářském růstu. Klademe si
otázku, zda jsou některé nástroje veřejné
podpory nastaveny optimálně, když
z nich profitují ve větší míře zahraniční
než domácí subjekty. Už v minulosti jsme
prosazovali srovnání podmínek pro
domácí a zahraniční subjekty u poskytování
investičních pobídek a dosáhli
jsme sjednocení doby pro daňové
prázdniny v obou případech na 10 let.
To se projevilo růstem podílu domácích
žadatelů o pobídky.
Požadovali jsme také větší podpory
pro sektor malých a středních podniků
a restrukturalizaci programů směrem
k posílení kapitálové a finanční pozice
MSP, jejich inovačního potenciálu
a exportní výkonnosti. Postupný posun
ve struktuře příslušných programů
a navýšení prostředků ze zdrojů strukturálních
fondů je v souladu s našimi
představami a s uspokojením vnímáme,
že i soukromé finanční instituce
nabízejí více produktů a finančních
prostředků sektoru MSP.
? Nemalé naděje se v podnikové
sféře vkládaly při vstupu do
EU. Do prolomení celních bariér,
do rozvoje nových ekonomických,
technických a výzkumných
kooperací. A proč si to zakrývat,
i do promyšleného čerpání peněz
ze strukturálních fondů EU. Po
několika málo letech ani podniky,
ani SP ČR nejsou spokojeny s realitou.
Dokonce jste navrhli zúžit
počet oblastí jejich čerpání na 5
(doprava,výzkum a vývoj spojený
s inovacemi, posilování konkurenceschopnosti
českých firem,
vzdělávání, ekologie) a podstatně
zlepšit nynější technické, legislativní
a administrativní podmínky
pro čerpání strukturálních fondů,
jakožto významného instrumentu
pro reálnou konvergenci české
ekonomiky. Jak chcete zjednat
nápravu?
Mezi podniky a podnikatelskou
veřejností obecně převládá spokojenost
se vstupem do EU. Poté, co ČR
a podnikový sektor vynaložily úsilí
a náklady na přizpůsobení své úrovně
a struktury (viz kupř. restrukturalizace
hutí, přijetí environmentálních standardů
atd.) již v období před vstupem
do EU, samotné datum vstupu otevřelo
spíše příležitosti pro realizaci přínosů
předchozích nákladů. Bezprostřední
a výrazně pozitivní dopad měl
vstup ČR do EU na český zahraniční
obchod, kdy významně stoupl export
a akceleroval ekonomický i průmyslový
růst. Členství v EU přispělo většímu
důrazu na makroekonomickou
stabilitu a kultivaci podnikatelského
prostředí. V některých jednotlivých
případech však aplikace evropských
předpisů do českého právního řádu
vedla i ke zhoršení podnikatelského
prostředí, viz pracovně právní vztahy
a environmentální oblast. Strukturální
fondy představují pro ČR příležitost,
jak získat dodatečné a významné
zdroje pro svůj rozvoj a zejména
podporu priorit jako infrastruktura,
výzkum a vývoj, konkurenceschopnost
a rozvoj lidských zdrojů. Zkušenosti
z dosavadního čerpání nás vedly
k požadavkům na změny systému
tak, aby byl pružnější a efektivnější
a promítl se v největší možné míře do
zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky.
Naše požadavky lze shrnout
následovně: snížit počet operačních
programů a zaměřit je na národohospodářské
priority - dopravu, výzkum,
vývoj a inovace, konkurenceschopnost,
vzdělávání a ekologii * využít
strukturální fondy EU pro reálnou
konvergenci hospodářství a k tomu
zajistit legislativní, administrativní
a technické podmínky pro období
2007-2013 * snížit administrativní
náročnost, vyřešit problém kompetencí,
kofinancování a zavést průběžné
financování. Jsme přesvědčeni,
že uvedené návrhy mohou zvýšit
kapacitu čerpání prostředků fondů
a přispět k řešení některých dlouhodobých
problémů zejména v dopravě
a regionálním rozvoji.
? Podle dokumentů Svazu jsou
zaměstnavatelé za zvýšení vzdělanostní
úrovně. Podniky ale přitom
pro vyškolení lidí vesměs nic
nedělají. V zahraničí utrácejí
vysoké částky za leckdy primitivní
rekvalifikaci lidí. V reálném
ekonomickém prostředí se prudce
snižuje počet profesí a dovedností
v českých podnicích... Lze to jen
svést na teorii, že nelze dělat vše,
od hřebíků po auta? Jaký je váš
názor na stávající odborné výsledky
vysokých škol a efektivitu
učňovského školství? Zaměstnavatelé
sice kritizují vysoké školy,
aniž by se přitom leckdy obtěžovali
jejich návštěvou či alespoň
prohlídkou webových stránek, co
jim ta-která škola nabízí...
Svaz průmyslu dopravy již delší
dobu poukazuje na nezbytnost řešení
problematiky vzdělávání a učňovského
školství. Není proto překvapením,
že i mezi nejnovějšími požadavky
se objevují body: Systém školství
a odborného vzdělávání uzpůsobit
současným a budoucím požadavkům
trhu práce v profesní a kvalifikační
struktuře. Pozornost věnovat zejména
rozvoji technického školství na
všech stupních vzdělávání (učňovského,
středního a vysokoškolského)
* Vytvořit podmínky pro rozvoj
systému celoživotního vzdělávání
včetně podpory spolufinancování
dalšího vzdělávání zaměstnavateli
a dalšími zainteresovanými skupinami.
Struktura české ekonomiky
a průmyslu se proměnila. Je ale
otázkou, zda tomu také odpovídají
změny ve vývoji struktury
vzdělání a učňovského školství.
Současná profesní struktura pracovní
síly a její disponibilita není
v dostatečném souladu s požadavky
trhu práce a v některých případech
může být i bariérou pro nové,
především zahraniční investice.
Významný výrobce kolejových
vozidel upozorňuje, že nemůže
uspokojit poptávku po odbornících
v oblasti účetnictví, nákupu
a vývoje. Vedle kvalifikovaných
pracovních sil chybějí i konstruktéři
a dělnické, zejména technické
profese. Příliv zahraničních investic
již v některých regionech a profesích
způsobil přehřátí. Určitý typ
pracovních sil je již leckde těžko
dostupný. Na druhé straně máme
oblasti s chronicky vysokou nezaměstnaností.
Investoři, kteří nenajdou
odpovídající kvalifikaci, mají
navíc možnost v rámci jednotného
trhu dovézt pracovníky z blízkého
zahraničí, kteří pracují dokonce
za nižší mzdy.
Dosavadní absence jasné strategie
v této oblasti stejně jako adresné
strategie hospodářské politiky mají
svůj díl viny na současném stavu
trhu práce. Nebudeme-li vědět, jaká
má být struktura ekonomiky za 20-
30 let, nemůžeme ani cílevědomě
připravovat lidi a jejich kvalifikační
strukturu pro tyto změny. Chceme-
li budovat vyspělou znalostní
ekonomiku opřenou o sofistikované
výroby a služby, musí tomu odpovídat
příprava a nabídka odpovídajících
kvalifikovaných a profesně
flexibilních pracovních sil. Jsme
i pro aktivní migrační politiku, kdy
stát vytváří podmínky pro příchod
vysoce kvalifikovaných pracovníků
ze zahraničí a jejich zapojení do pracovního
trhu v ČR. Co se týče vztahu
zaměstnavatelů a vysokých škol,
zaměstnavatelé prosazují jejich těsnější
sepětí a růst podílu klientsky
zaměřeného výzkumu, který provádějí.
Vítáme, když se naši manažeři
angažují ve sféře vysokých škol
a přispívají svými praktickými zkušenostmi
a přístupy jejich činnosti
a rozvoji a když vznikají společné
projekty subjektů vzdělání a podnikatelského
sektoru.
? SP ČR se vyslovuje pro zkoncipování
a realizaci moderní energetické
politiky posilující strategickou
nezávislost na primárních
zdrojích energie. Jak se díváte na
kličky a peripetie, kterými prošla
energetika v této zemi za posledních
15 let a proč to všechno museli
zaplatit občané a podniky? Je naše
energetika vůbec zralá pro tržní
vztahy?
Svaz průmyslu a dopravy se svými
připomínkami vyjádřil v loňském roce
k předložené Koncepci energetické
politiky. Poukázal na rizika cenového
vývoje a požadoval, aby minimalizace
cenové hladiny všech druhů energií byla
zařazena do priority Spolehlivost. V současnosti
jsme naše požadavky v uvedené
oblasti shrnuli do následujících bodů:
Podpořit dlouhodobé racionální využití
všech dostupných domácích energetických
zdrojů a modernizaci elektrických
sítí (obnovitelné zdroje, čisté uhlí) *
Udržet podmínky pro vyvážený energetický
mix, zajišťující strategickou nezávislost
na dovozu energetických surovin
v krytí základních energetických potřeb
státu alespoň v oblasti výroby elektřiny
(zajistit výstavbu moderních uhelných
a jaderných elektráren a kapacit pro
využití obnovitelných zdrojů energie)
a nevytvářející tlak na růst ceny energie
pro ekonomiku ČR * Působit na snižování
státem regulovaných cen energetických
služeb.
Nedávný vývoj ve spotřebě elektrické
energie a následné výpadky ukázaly,
jak důležitá je spolehlivost energetického
systému. V minulých letech jsme si
navykli, že dodávky elektrické energie
jsou stabilní a výpadky byly něčím velmi
ojedinělým. Nedávný relativně větší
výpadek ukázal, že tomu tak nemusí
být a že může dojít ke kolapsu. Podle
našeho mínění se však jednalo spíše
o chybu řízení než o záležitost technického
stavu rozvodné sítě a zdrojů.
Na rozdíl od jiných evropských zemí
máme k dispozici poměrný dostatek
zdrojů a distribuční soustavu s dobrými
parametry. JAN BALTUS
BRONISLAV SOWA