Věnovat se „království ženy“ v listu, který čtou převážně muži, už dávno není zpozdilé. Království je zhusta ženami opuštěno, ale pánové vaří skvěle a mnozí si dokážou kuchyni i sami udělat. Nikde jinde v interiéru neproběhla větší revoluce než právě v kuchyni. Po letech ústrků dobývala trpělivě drobnými krůčky zpátky své výsadní postavení. Zvětšoval se jí vyhrazený prostor a získávala stále víc špičkových technických vymožeností. Na čas pak připomínala spíš velkou laboratoř, poněkud odcizenou a poněkud studenou. Její tvůrci si uvědomili, že tomu „něco“ chybí, a dovolili, aby kuchyně integrovala rovnou do obytného prostoru, kterému záhy začala dominovat. Stala se společenským centrem, tepajícím srdcem domu, a mohla upomínat na staré zašlé časy, kdy se v jedné sednici vařilo, jedlo, žilo, ba někdy i spalo. Teď kuchyně dozrála, je sebevědomá, a zvláštních výsad se úplně dobrovolně vzdává. Skoro o ní nevíte Trend, prezentovaný na letošním veletrhu Eurocucina v Milánu přináší jakousi hru na schovávanou. Kuchyně tu z určitého úhlu pohledu je, a za chvíli zase není, splývá s ostatním interiérem, novodobý kánon, který pro centrální místnost zněl: kuchyňská sestava, jídelní kout, obývací prostor se rozvolnil a všechno se pěkně, a hlavně funkčně prolíná. V plné síle se při tomto přístupu vracejí kuchyňské ostrůvky, které tvoří žádaný optický předěl mezi kuchyní a obývákem, vybíhají z nich pracovní i jídelní desky, které lze otáčet, jindy je horní deska ostrůvku posuvná, takže vysunutá slouží jako stůl či barový pult, zasunutá zakryje varné centrum. Také krásně opracované a upravené dřevo tvoří předěly a přemostění z masivních desek bývá víceúčelové. Police s knihami vbíhají do kuchyně, za nimi stojí skříňky s dvířky a je v nich uloženo nádobí, na nízkém nábytku může být z jedné strany trouba či mikrovlnka, z druhé televize. Ten kdo má zkušenost se dřevem, a rád s ním pracuje, se teď ocitá rovnou v kutilském ráji. Volba podoby Jakoby kuchyně – či spíš jejich designéři – věděli, že jsou už hodně mužskou záležitostí, vnášejí do jejich podoby industriální vzhled, inspirují se starým řemeslem a přidávají retro technické detaily. Občas se až smývá podoba kuchyně a dílny, panují tu otevřené regály z kovu či dřeva, dílensky působí tvarem i některé digestoře. A zcela jasná jsou oblíbená tovární svítidla či staré ovládací knoflíky na kuchyňských přístrojích. Technicky vyhlížející varné plochy se dřív spíš schovávaly, dnes se klidně naopak posadí na desku. Vždycky ale je někde po ruce buď horní zasouvací deska, nebo posuvné dveře s elegantní dřevěnou dýhou na povrchu, které pak všechno ukryjí. Opravdu tu někde byla kuchyně? Vladimíra Storchová
