Čínská vláda dokázala na konci května znovu překvapit. Po letech podpory domácí solární energetiky od výroby po instalaci na konci května oznámila, že přikročí k výraznému omezení podpory odvětví. Až do odvolání zastavila povolování nových fotovoltaických projektů a prakticky s okamžitou účinností (přesněji od 1. června) snížila výkupní ceny z těchto zdrojů zhruba o 7 až 9 % (nominálně to bylo o 0,05 juanu za kWh, tedy zhruba o 0,17 Kč/kWh). Oficiálně má opatření za cíl zamezit vzniku bubliny v oboru a zaručit jeho „udržitelný rozvoj“ i v příštích letech. Podle vyjádření čínské vlády byla tato opatření přijata pro podporu udržitelného rozvoje energetického sektoru, zvýšení kvality jeho rozvoje a urychlení snižování podpory. To nepochybně může hrát roli, ale také rozhodně není jisté, že je to celá pravda – či že je to vůbec ten hlavní důvod. Noviny South China Morning Post například považovaly za hlavní důvod poklesu podpory snahu o snížení deficitu státního fondu pro podporu obnovitelných zdrojů. Ten už má v současnosti schodek přes 100 mld. juanů (342 mld. Kč) a dalo se předpokládat, že nadále naroste. Podle jiných analytiků by svou roli mohla hrát i napjatá situace v obchodních vztazích s USA. Administrativa Donalda Trumpa na začátku roku uvalila na čínské panely 30% clo. Je představitelné, že čínské vedení tímto krokem chce dát najevo ochotu obětovat blaho části tamních výrobců fotovoltaiky na oltář dohody mezi oběma zeměmi – ale v této chvíli jde samozřejmě pouze o domněnku. V každém případě opatření nepochybně zmrazí neskutečný čínský solární boom, který na světě nemá obdoby. Za minulý rok přidala země 53 GW výkonu v tomto typu zdroje. Neuvěřitelný rozměr čínské budovatelské snahy vážně dobře ilustruje fakt, že na začátku roku 2017 neměla takový instalovaný výkon ve fotovoltaice jiná země než právě Čína. Německo mělo na začátku roku instalovaný výkon v FVE cca 40 GW a přidalo za celý rok „jen“ 1,7 GW. Důvod rychlého růstu byl i v tom, že čínská energetika je v jiné situaci než třeba právě německá. Čína je stále „hladová“ po elektřině, a tak se donedávna řídila heslem, že každý nový zdroj je dobrý. Navíc fotovoltaika měla hrát významnou roli při snižování znečištění především ve východních oblastech Číny. Byť tedy není přesně jasné, proč se situace změnila, analytici očekávají, že původně předpokládaný přírůstek instalovaného výkonu ve fotovoltaice v zemi nebude mezi 40 a 50 GW, jak se odhadovalo, ale zhruba 30 GW, a možná ještě méně. Na přibrzdění solárního sektoru okamžitě zareagovaly akcie největších čínských výrobců komponent pro fotovoltaické elektrárny. Hodnota akcií některých společností poklesla i o desítky procent a celý obor podle zpráv z Číny intenzivně, a zatím neúspěšně lobuje za změnu, či alespoň odklad daného rozhodnutí.
