Značky v regionu – rozvoj regionu

Především snaha pomoci malým a středním společnostem s potenciálem rychlého růstu byla cílem setkání zhruba stovky lidí, kteří se zabývají rozvojem firemní značky. V popředí jsou inovační zájmy nejrůznějšího druhu, které zabezpečují dlouhodobý růst a konkurenceschopnost. Pořadatelem akce byl Moravskoslezský kraj a jím vlastněná Agentura pro regionální rozvoj. KRAJ ZAOSTÁVÁ Marian Lebiedzik, náměstek krajského hejtmana, zdůraznil, že inovace jsou v současnosti alfou a omegou budoucího úspěchu v podnikání a ovlivňují ekonomickou schopnost firem. Je však nutné současný regionální inovační systém nastavit pro delší časový horizont. Celou strategii inovací v Moravskoslezském kraji je potřeba vypracovat novou, a to pro léta 2009 – 2016. „Na vývoji a výzkumu je nutné stavět“, prohlásil Lebiedzik. Zároveň však uvedl, že v kraji je například 2,5krát menší počet pracovníků ve výzkumu a vývoji než v Praze a kraj celkově v tomto směru zaostává i proti ostatním částem republiky. Ukazuje se, že na vývoj nových produktů se zaměřují spíše podniky malé a střední, zatímco velké zčásti zaostávají. Tři univerzity v Moravskoslezském kraji jsou sice pro firmy – jejich budoucí zaměstnavatele - důležitým zázemím. Podle náměstka je zde největší počet vysokoškolských studentů v ČR, kteří však po odchodu do praxe nenacházejí vhodné zázemí a z kraje odcházejí. O tom, že důležitým motorem rozvoje regionu jsou inovace, hovořil také Milan Anděl, zástupce Agentury pro regionální rozvoj (ARR). Ta podporuje všemožně nové i zavedené investory v kraji, např. nabídkou dodavatelů v databázi KREDO. Jde také o posilování možností exportu na nové trhy, podporu mezinárodních projektů nebo podporu klastrů (Clasternet). „Účinné je zejména vzájemné propojování firem v regionu“, zdůraznil Anděl. Děje se tak za podpory Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezska, Agentury pro podporu podnikání a investic – CzechInvest, Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Významnou roli mají aktivity při vytváření podmínek pro využívání fondů EU (věda, výzkum, inovace), podpora obcí, rozvoj lidských zdrojů nebo rozvoj podnikatelských nemovitostí v kraji. ZATÍM UDRŽITELNÝ POKLES Vystoupil také Jaroslav Pindor, jednatel a výkonný ředitel společnosti Materiálový a metalurgický výzkum, jejímž vlastníkem jsou z 99 % Třinecké železárny. Ty mají tradici od roku 1839 a jde o jedinou integrovanou huť s domácím kapitálem. Má přes 37 mld. Kč ročních tržeb, 5540 zaměstnanců a účast ve 28 společnostech. Jak zdůraznil Pindor, krize dopadla na huťaře velmi tvrdě. V současnosti TŽ produkují (zejména dlouhé výrobky) při využití kapacit na 70 – 75 %, což je podle něj výrazně více než je tomu např. u Mittal Arcelor nebo Evraz Vítkovice. TŽ se daří efektivně produkovat i přes současný pokles, který je prozatím udržitelný. To hlavně díky velmi širokému výrobnímu sortimentu. „Ovšem již přes 20 let razíme heslo – inovuj, nebo nepřežiješ“, uvedl Pindor. Podpora a realizace výzkumu je vždy vyjádřená strategií na 5 let dopředu pro klíčové oblasti. Jedná se o partnerství, technologie, lidi a řízení. Společnost má jasně definované technologické toky (střední trať, kontijemná a kontidrátová trať, sochorová válcovna Kladno, univerzální trať Bohumín a válcovna trub Ostrava Vítkovice), díky nimž může měnit systémy výroby podle aktuálních potřeb trhu. Jedná se například o válcovaný drát, kolejnice, speciální tyče, bezešvé trubky, betonářskou ocel, různé polotovary, profily nebo širokou ocel. Vysoký efekt nese vytváření produktových řetězců jak přímo v TŽ, tak například u částí aut, v kovárnách, lodním průmyslu, zpracování ropy v řetězárnách, dále ve Ferromoravia nebo na Kladně. SMĚRY VaV Dlouhodobá strategie skupiny TŽ – MS se zaměřuje na dynamické zvyšování podílu dlouhých výrobků s vyšší přidanou hodnotou a její řízení v budovaných up a downstream řetězcích. Probíhá neustálý technologický výzkum, vývoj a inovace, a to především v rámci výrobkových řetězců (ložiskové oceli, tlakové lahve, kolejnice, oceli pro roury, oceli šroubárenské, automatové, anitkorozní, nástrojové, kovárenské či pro výrobu pružin). Hlavními směry VaV jsou optimalizace výrobních technologií se zaměřením na zvyšování kvalitativních parametrů současně vyráběných výrobků (1), vývoj technologií pro zavádění výrobků nových (2) a optimalizace technologií pro snížení nákladovosti výroby (3). Stranou nezůstává vývoj nových technologií na rozhodujících technologických investicích či vývoj technologií pro respektování enviromentálních požadavků. Téměř 90 % výzkumných projektů se odehrává v oblastech 1 – 3. Hlavními partnery výzkumně vývojové činnosti jsou VŠB – TU Ostrava a VUT Brno, ale také výzkumné a inovační firmy. Financování probíhá z vlastních zdrojů, za pomoci dotací a účelovými podporami. Z příkladů úspěšného řešení výzkumného projektu uvedl ředitel Pindor zavedení do výroby produktů z oceli typu ZF (Zahnradfabbrik Friedrichshafen – Centrale). Jde o jeden z nejnáročnějších hutních výrobků – tyčovou ocel. Ta je užívána při výrobě převodových ústrojí pro osobní a nákladní automobily, zemědělské stroje, lodě, helikoptéry a těžké stavební stroje. V TŽ získali certifikát koncernu ZP, pro nějž bylo nutné dodržet předepsané chemické složení, prokalitelnost, zajistit schopnost pro dynamickou nárazovou práci, velikost zrn pro orientaci a UZ kontrolu v kapalině. Výsledkem je rozšíření portfolia o výrobek v kategorii SBQ – Special Bar Quality a zařazení TŽ do prestižního seznamu dodavatelů oceli typu ZF. Zároveň jde o komerční úspěch a zvýšení image TŽ na evropském trhu. S VIZÍ DALEKÉ BUDOUCNOSTI Na českém trhu nepříliš známá severomoravská firma BORCAD však existuje již 19 let a její výrobky směřují převážně na export do 35 zemí (včetně např. Japonska či Peru). Jde o nejrůznější typy zdravotnických postelí a sedadla do vlaků (pro téměř všechny vlaky v ČR), které procházejí trvalým inovačním procesem. „Stále něco vyvíjíme, jinak bychom nepřežili“, zdůraznil Ivan Boruta, většinový majitel a jednatel firmy. Například porodní postele, to je úzký segment trhu, a pro přežití je proto nutné být jedničkou. To předpokládá stálou spolupráci s designérem, jehož úlohou je stanovit koncepci, přičemž produkt musí v zákazníkovi vyvolávat emoce. Firma má 86 pracovníků a letos počítá s tržbami ve výši 200 mil. Kč. V případě porodní postele bylo nutné sledovat historický vývoj produktu a v této souvislosti vznikla hlavní otázka – kam s podnožním dílem, který zavazel při obsluze. Vývojový tým si stanovil tyto hlavní cíle: špičkový design * vysoká variabilita poloh * jednoduché ovládání * nekompromisní hygiena. Jednatel Boruta tvrdí, že k úspěchu s tímto produktem na trhu (postel AVE) značně přispěl fakt, že vypadá jako nábytek, a to lidi – zákazníky dobře naladí. Například na náročném německém trhu je až 5 typů podobných postelí a při možném uzavření kontraktu hraje roli každá maličkost. Třeba i to, že těžiště porodní postele bylo přesunuto mimo střed a tím vznikl dostatečný prostor pro pohyb nohou obsluhy i snadnější přístup k rodičce. U postele bylo nutno řešit protichůdné požadavky bez kompromisu – čili nízkou nástupní výšku vers. neodnímatelný podnožní díl. V BORCAD obdobně přistupují k vývoji sedadel pro vlaky, kde bylo zapotřebí zvýšit pohodlí a zatížení. Větší pohodlí je dáno možností tvarovat plochy. Příkladné jsou i možnosti servisování, kdy ke každému dílu sedadla je možné dostat se do 20 s. „Je nutné inovovat s představou budoucnosti, nejen pouze řešením dnešních problémů“, hřímal k přítomným Boruta. Znamená to těsnou spolupráci s trhem, stanovení ambiciózních cílů a být co nejblíže praxi, protože doma se nic vyřešit nedá. Jde o jakousi budoucnost v přítomnosti. ÚSPĚŠNÁ STRATEGIE Největšího evropského a jediného českého výrobce železničních dvojkolí a jejich částí představil Pavel Lazar, ředitel společnosti Bonatrans. Ta má okolo 1200 zaměstnanců a tržby 5,74 mld. Kč. Dodává do více než 70 zemí 5 kontinentů, když export představuje 92 % produkce. Po roce 1990 byl závod zcela bez zakázek. Začalo hledání a otevírání nových trhů, hlavně v západní Evropě, Severní Americe a Asii. Bylo nutné investovat do lidí a posílit klíčové úseky – obchod, techniku a jakost. Tehdy zvolená strategie se ukázala úspěšná. Došlo k diverzifikaci cílových trhů, a to geograficky i produktově, ale také výrazným investicím (za posledních 5 let to bylo 1,4 mld. Kč). Od roku 1999 se z tehdejšího závodu ŽDB Bohumín stala samostatná společnost Bonatrans. Výsledkem zvolené strategie a inovačních postupů bylo zvýšení tržeb z cca 500 milionů Kč na současných necelých 6 mld. Kč a 30% podíl na trhu opracovaných kol v Evropě. U kol neopracovaných je to 34 %. Produktové portfolio dnes tvoří výrobky pro osobní dopravu, pro dopravu městskou, výrobky pro lokomotivy a pro nákladní dopravu. Do zákaznického portfolia patří významné evropské a mimoevropské železnice včetně největších – DB (německé dráhy), SNCF (francouzské), RENFE (španělské), AAR (Asociace severoamerických železnic). Jde také o výrobce kolejových vozidel pro osobní dopravu a lokomotiv jako jsou Bombardier, Alstom, Siemens, Vossloh, Hyundai Rotem, Kawasaki, GE, Škoda další. U výrobců nákladních železničních vagonů jde o Tatravagónku, International Railway Systems, Greenbrier a jiné. VYSOKÉ NÁROKY Bonatrans nyní nakupuje ocel pro výrobu prakticky ze všech světových kontinentů s cílem získat tu nejlepší. Ale každou z nich je však nutné dlouhodobě testovat, protože nároky na kola a dvojkolí jsou enormní. Například u sériově dodávaných kol, konstruovaných a vyráběných v Bonatransu, dosáhla lokomotiva Siemens Taurus světového rekordu s rychlostí 357 km/h. Nynější produkce činí zhruba 185 000 kusů, kdy se jedná o 500 typů kol v tisících druhů. Ke změně sortimentu dochází v Bonatransu během 34 min, jak uvedl ředitel Lazar. Je nutné zajistit co nejvyšší životnost – počet ujetých kilometrů, a zároveň se tím snažit o dosažení vyššího tržního podílu. Standardem je nyní, když kolo ujede 1 mil. km, pak se většinou musí měnit. Mezi strategické cíle patří ve společnosti zákaznická perspektiva, interní procesy, učení a růst a finanční perspektiva. Nástroji ke tvorbě budoucnosti jsou: střednědobá a investiční strategie, realizovaná prostřednictvím strategických projektů * balanced scorecard – provázaný systém klíčových ukazatelů výkonnosti * projektové řízení * podnikatelské prostředí prostřednictvím autonomních týmů. Například v produktové strategii jde o udržování diverzifikovatelného portfolia, vysokou produktivitu u nákladních dvojkolí, pryží odpružená kola, tlumení hluku, výrobky pro velmi vysoké rychlosti (nad 300 km/h), zvyšování produktivity malých sérií a ovlivňování nákladů životního cyklu. Do popředí se dostává i snaha nejen udržet pozice na současných trzích, ale také být v pozici preferovaného partnera rostoucích asijských výrobců železničních vozidel a lokomotiv. Další snahou je posílit pozice v rozvíjejících se ekonomikách (hlavně Indie a Čína) až po finalizaci výrobků v cílovém teritoriu, ale také partnerství s uživateli při provozu výrobků. DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI O inovační činnosti v oblasti provozu a oprav letadel hovořil Tomáš Skotnica, obchodní ředitel Job Air. Ten zdůraznil, že současný provoz jejich 8 letadel SAAB 340 a navazujících procesů vyžaduje neustálé inovace, například u rezervačních systémů, kdy je cílem plná elektronizace objednávání letenek. Velmi dobře funguje před rokem otevřená opravna letadel na letišti Leoše Janáčka v Mošnově, která se bude dále specializovat a rozšiřovat. Jeho kolega Martin Srnec podpořil snahu kraje o vytvoření nové inovační strategie, na které v současnosti pracuje v expertních skupinách okolo stovky lidí, přičemž je zapojena i široká veřejnost. Strategie by měla být známa do konce 1. čtvrtletí roku 2010. V dalším průběhu konference hovořili Aleš Nabjrt o inovaci značky Ostrava pod heslem „Branding, design, nové trendy“ nebo Jiří Pohloudek, prezident Moravskoslezského dřevařského klastru o dřevu jako netradiční značce v regionu. Na programu byla také nová IT řešení „Made in Ostrava“ – společnosti KVADOS a také se hovořilo o projektu Nordica (Skanska Property) – nové směry stavění s důrazem na snižování energetické náročnosti a ekologické vlivy. /sas/